V nemocnicích je nejméně covidových pacientů od začátku roku. Epidemie slábne i v dalších evropských zemích

O víkendu klesl počet pacientů v nemocnicích nakažených covidem-19 pod 1500, což je zároveň nejnižší hodnota od začátku roku. Podobné to je i s počty nově nakažených. V Česku v neděli přibylo 1658 nových případů covidu-19, u dalších 313 lidí je podezření na opakovanou nákazu. Je to téměř nejnižší letošní počet – méně pozitivních testů bylo pouze na Nový rok. Proti minulému týdnu je to pokles zhruba o 600 případů. Nejnižší od začátku roku – dokonce nižší než 1. ledna – byl ovšem i počet provedených testů.

V mezitýdenním srovnání klesal počet prokázaných nákaz celý uplynulý týden. Od pondělí do neděle odhalily laboratoře celkem 41 811 nových případů covidu-19, ve srovnání s předchozím týdnem to byl osmitisícový pokles. Denní přírůstky nakažených převážně klesají od začátku února, kdy se dostaly až nad 57 tisíc případů za den.

Ubývá i celkové množství provedených testů, každý den v týdnu bylo zhruba o tisíc méně provedených PCR testů než v týdnu předcházejícím, v neděli o dva tisíce méně. To byl nejnižší počet provedených testů za den od začátku roku. Relativní pozitivita se nicméně postupně snižuje, v neděli byl pozitivní každý čtvrtý test, minulou neděli jich bylo 29 procent. 

Na sto tisíc obyvatel nyní v Česku za posledních sedm dní připadá 391 nakažených. Takzvané incidenční číslo tak dále klesá. Nejvyšší zůstává v Praze, kde má hodnotu 553, v ostatních krajích je pod pěti sty, v Libereckém a Karlovarském kraji dokonce pod třemi sty případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní.

V nemocnicích je 1414 covidových pacientů včetně 89 v těžkém stavu. Hospitalizovaných v týdnu rychle ubývalo. V pondělí jich naposledy bylo přes dva tisíce, o víkendu již méně než 1500. Poprvé se tak počet hospitalizovaných dostal pod hodnotu z 22. ledna, kdy v nemocnicích přestalo ubývat pacientů po vlně způsobené variantou delta a začala se projevovat varianta omikron.

Nynější počet hospitalizovaných je dokonce nejnižší od loňského 28. října, zaplněnost nemocnic se tedy vrátila na hodnoty z doby, kdy teprve sílila varainta delta. Letos bylo v nemocnicích zatím nejvýše 4326 covidových pacientů, na podzim jich bylo až 7138.

Prymula: Covid-19 nezmizí, ale zvykneme si na něj

Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly covid-19 nevymizel a bude nás doprovázet možná po zbytek našich životů. „Co se stalo je, že covid co do pozitivity postupně klesá ve společnosti. Důvody jsou různé, každá infekce se však může šířit jen do doby, dokud má takříkajíc potravu pro šíření a tou potravou jsou vnímaví lidé.“

„V našich podmínkách máme poměrně vysoké procento proočkovanosti, máme obrovské procento osob, které se s touto nákazou už setkali v minulosti. To znamená, že šíření, které bylo na začátku obrovsky rychlé, se postupně zpomaluje a postupně dojde k tomu, že onemocnění klesne na hodnoty, které budou minimální,“ řekl epidemiolog.

Doufá, že Čechy čeká klidné léto. „U onemocnění covid vnímáme jasnou sezonnost, byť ne tak silnou jako třeba u chřipky. Z předcházejících dvou sezon můžeme dedukovat, že v letní sezoně vždy došlo k poměrně dramatickému poklesu, a pokud nás něco trápilo, tak to byl návrat z dovolených a následně podzimní vlna, kde docházelo k nárůstu,“ připomněl Prymula.

Na podzim se ale podle něj musíme opět připravit na silnější vlnu. „Určitě budou na podzim přibývat čísla nakažených, druhá věc je, jak silná ta vlna bude. Z covidu se postupně stává běžné respirační onemocnění v tom smyslu, že jsme se s tou nákazou v minulosti setkali, což znamená, že průběhy jsou mírnější.“

„Covidu se ale nezbavíme a budeme muset řešit aktuálně situaci každý podzim, zdali se vyskytne nějaká varianta, která bude klinicky závažná. Pokud ne, tak dojde k nakupení respirací jako každý podzim, pokud bude závažná, tak se bude muset situace řešit komplexem různých opatření, tak jak jsme to viděli v minulosti,“ předpovídá Prymula.

Co se týká opatření v tuzemsku, podle něj poměrně rychle skončí. „Vidíme, že i ve velmi postižených zemích vedle nás, jako Německo nebo Rakousko, ta vlna začala poměrně výrazně klesat. V Polsku se přiblížili naprosto minimálním hodnotám. Výrazně klesá i omikronová vlna. Myslím, že opatření budou do konce dubna odstraněna,“ vyjádřil svůj názor bývalý ministr zdravotnictví.

Případů ubývá i v dalších evropských zemích

Po nebývalém růstu počtu nakažených zaznamenává pokles případů i Německo. V neděli jich přibylo 41 129. O týden dříve jich bylo přes 62 tisíc. V týdnu již byl v počtech nakažených, které eviduje Institut Roberta Kocha, patrný výraznější pokles oproti týdnům předchozím, kdy se množství případů blížilo až ke 300 tisícům denně. Za posledních sedm dní přibylo v celém Německu 1 184 629 nakažených.

Relativní počty nakažených však zůstávají v Německu vysoké. Nyní připadá 1425 nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní, v některých okresech je však incidence mnohonásobně vyšší – i čtyřtisícová. Ze spolkových zemí je relativně nejvíce případů v Sársku, a to 2112 na sto tisíc obyvatel za poslední týden.

Mírné zlepšení oproti minulému týdnu hlásila v neděli i Itálie. Za den se potvrdilo 53 588 případů oproti necelým 60 tisícům z předchozí neděle. Mírné zlepšení bylo patrné i v předchozích dnech. V zemi ovšem přibývá hospitalizovaných, v neděli jejich počet překročil deset tisíc, upozornila agentura Reuters.

Lockdown zůstává kvůli covidu-19 vyhlášen v Šanghaji. Nejlidnatější město Číny se potýká s počtem případů, který je v zemi – odkud se v roce 2019 začal koronavirus šířit do světa – považován za nebezpečně vysoký. Za poslední den se v šestadvacetimilionovém městě potvrdilo devět tisíc případů, z toho 425 symptomatických.

V pondělí mají podstoupit covidový test všichni obyvatelé Šanghaje, což má zajistit 38 tisíc zdravotníků a vojáků, které tam úřady poslaly. Podle Reuters je nynější nasazení personálu v Šanghaji nejrozsáhlejší od začátku pandemie.

Šanghajské úřady vytvořily z několika nemocnic, tělocvičen, obytných bloků a kongresového centra karanténní zařízení, do nichž jsou všichni lidé s pozitivním testem posíláni. Celková kapacita je 15 tisíc míst. Tato politika ale vyvolává kritické reakce, především proto, že děti s pozitivním testem na koronavirus jsou oddělovány od svých rodičů a do izolace musí i nakažení lidé bez příznaků nemoci, jichž je v Šanghaji naprostá většina.

Během lockdownu mají obyvatelé Šanghaje zakázáno opouštět své domovy, obchody jsou zavřené a nefunguje veřejná doprava. Mnoho továren a firem se snaží udržet provoz tak, že zaměstnanci přespávají na pracovištích.

Na rozdíl od Šanghaje nezavedl Hongkong kvůli poslední epidemické vlně lockdown a hlásí již klesající počty případů. V posledním dnu jich přibylo 3138, před týdnem přes sedm tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 19 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...