Ústavní soud zrušil jediné ustanovení pandemického zákona. Jde o část paragrafu o způsobu náhrady škod způsobených pandemickými opatřeními. Náhradu podnikatelům stát po zásahu Ústavního soudu nemůže snížit o výši „návratných finančních výpomocí“, může je ale nadále snížit o výši dotací a jiných podpor. Zbytek pandemického zákona před Ústavním soudem obstál. Většina částí zákona, které ve stížnosti napadlo 22 senátorů, tak zůstává beze změn. Rozhodnutí je platné od středy. Místopředseda STAN a Senátu Jan Horník chce iniciovat změnu pandemického zákona. Má podle něj umožňovat kompenzaci části ušlého zisku, nejen skutečných škod.
Škoda musí být prokazatelná a podnikatel musí podle rozhodnutí soudu prokázat, že jí nebylo možné zabránit. Jako celek pandemický zákon vytvořený v době pandemie koronaviru u Ústavního soudu tak obstál.
Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka soud shledal pandemický zákon ústavně konformním. „Zákon jako celek z ústavně právního hlediska obstál. Stát musí mít efektivní nástroje, jak pandemii zvládat, a nelze se vyhnout plošným zásahům do lidských práv,“ uvedl Fenyk. Zároveň dodal, že na jeho dodržování mohou dohlížet soudy.
Zákon má omezenou platnost do konce února příštího roku a záleží na vládě, jestli se bude zabývat prodloužením jeho platnosti a případnými úpravami. „Počítáme s tím, že by se měla prodloužit účinnost pandemického zákona. Je to nástroj, který nám dává flexibilitu při řízení krizových situací, aniž by se musel aktivovat nouzový stav,“ sdělil kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Končící ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) sdělil, že pandemický zákon považuje za důležitý nástroj v boji s koronavirem. „I proto budeme navrhovat prodloužení jeho platnosti a doplníme jej ještě o body, které usnadní příští vládě boj s koronavirem,“ uvedl.
Podle senátora Horníka je pozitivní, že soud zrušil nejkřiklavější část zákona. Ocenil také, že soud konstatoval, že je v pořádku, že zákon byl schválený za pouhých dvanáct dnů. „Možná jsme měli větší očekávání, ale chápeme situaci, v jaké byl zákon přijat. Doba byla zlá a výjimečná,“ řekl Horník. Opozice v únoru podmiňovala přijetím zákona souhlas o prodloužení nouzového stavu.
Experti považují zrušení části zákona za logický krok
Zrušení části pandemického zákona o náhradě škod je správným a logickým krokem, míní odborníci. Soud podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče potvrdil důležitost své role negativního zákonodárce. Domnívá se, že rozhodnutí naplnilo očekávání podnikatelské veřejnosti. Krácení náhrady škody o návratnou finanční výpomoc je z finančního hlediska podle Minčiče zcela iracionálním snižováním případné náhrady škody.
Snížení náhrady o návratnou finanční výpomoc od stanovené výše škody podle ředitele poradenské společnosti enovation Jiřího Kvíze zkresluje reálný dopad pandemických opatření na příjemce, rozhodnutí soudu tedy považuje za logické. Naopak odečtení nevratných kompenzací od výše škody je podle něj v pořádku, protože škoda je nevratně nahrazena a tedy reálně snížena.
V praxi je nález Ústavního soudu podle advokáta a partnera advokátní kanceláře Moore Legal Jana Kubicy významný pro ty, kteří v minulosti využili veřejnou podporu v podobě návratné finanční výpomoci. „Ve vztahu k podnikatelům lze tak obecně říci, že se jim otevírá prostor domoci se vyšší náhrady škody, která již nebude moci být snížena právě o částku odpovídající v minulosti poskytnuté návratné finanční výpomoci,“ uvedl.
Krizový zákon versus pandemický zákon
Senátoři však upozorňují na to, že Ústavní soud nevyřešil situaci dvojího právního režimu, jak navrhovali. Krizový zákon, na jehož základě je možné vyhlásit nouzový stav, totiž poskytuje podnikatelům, jichž se opatření dotknou, větší ochranu než pandemický zákon. Právník a europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který senátory u Ústavního soudu zastupoval, řekl, že zatímco krizový zákon vnímá jako součást škody zavřeným provozovnám i ušlý zisk, pandemický zákon dává nárok pouze na náhradu prokazatelné škody.
„U restauratérů jsou to například zkažené potraviny, které nestihli kvůli zavření spotřebovat,“ uvedl Polčák. Vláda by tak teoreticky mohla volit mezi krizovým a pandemickým zákonem tak, aby mohla vyplácet nižší náhrady.
Nyní tak záleží na Fialově vládě, která jako opozice zákon kritizovala, zda jej upraví. „Jako senátoři to budeme požadovat, případně se do toho můžeme vložit sami,“ řekl Horník.
Nastupující vláda ještě jako opozice tuto náhradu škody podle něj požadovala, do zákona se však nedostala. „Budu iniciovat změnu pandemického zákona, aby na podnikatele a další dotčené osoby zákon pamatoval,“ uvedl Horník. I když je platnost zákona omezená do února příštího roku, je podle senátora důležité, aby byl změněn pro případ, že ho v budoucnosti někdo bude chtít opět použít.
Vláda schválila pandemický zákon letos v únoru. Umožňuje uzavírat obchody, služby a další provozy, omezovat volnočasové a hromadné akce a řeší také mechanismus odškodňování. Obecně poskytuje právní rámec k řešení pandemických situací mimo nouzový stav, který je určený pro nejtěžší období.
