Trumpovi hrozí druhý impeachment. Řízení by mohlo pokračovat i poté, co z úřadu odejde

Američtí demokraté zřejmě spustí ve Sněmovně reprezentantů hlasování o ústavní žalobě vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. V návrhu žaloby ho viní z „podněcování vzpoury“ v souvislosti s vpádem prezidentových příznivců do budovy Kapitolu. Trump by tak čelil impeachmentu, tedy řízení o zproštění úřadu, již podruhé během svého funkčního období. Demokraté hodlají zahájit hlasování pouhý týden před koncem Trumpova mandátu.

Co je impeachment?

Jedná se o označení užívané ve veřejném právu pro zvláštní státní žalobu podanou na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárným shromážděním. Užívá se zejména v anglo-americkém ústavním právu.

Impeachment vznikl již ve 14. století, kdy se stal v Anglii prostředkem zahájení soudního řízení proti politickým osobnostem, a to zejména proti královským ministrům. Úloha impeachmentu jako politického nástroje začala slábnout koncem 17. století.

Odvolání hlavy státu v demokratických zemích upravují příslušné ústavy, kroky k odvolání se pak mohou v jednotlivých zemích lišit. V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci.

Kdy může být ústavní žaloba podána?

V USA lze k impeachmentu přistoupit v případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu (politické provinění).

Jak impeachment funguje?

Proces impeachmentu ve Spojených státech obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů ústavní žaloby musí následně sněmovna schválit prostou většinou (218 hlasů ze 435), demokraté ji v tuto chvíli mají. 

Poté se žalobou zabývá Senát (stočlenná druhá komora amerického Kongresu), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů. K ní by demokrati potřebovali na své straně 17 republikánů. 

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce tudíž nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit.

Může proces impeachmentu pokračovat po konci Trumpova funkčního období?

Může, jen musí být zahájen ještě v době, kdy je žalovaný prezident v úřadě. Demokraté ani republikáni nepočítají s tím, že by se ústavní žalobu podařilo do 20. ledna, kdy Trumpův mandát končí, projednat v obou komorách. Vysoce postavený demokrat James Clyburn dokonce o víkendu naznačil, že by v případě schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů vedení této komory počkalo sto dní, než by dokument zaslalo Senátu.

Demokraté totiž chtějí dát nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi prostor na to, aby mohl dostat do chodu svou novou administrativu. V začátcích například potřebuje v Senátu nechat potvrdit stovky nominací na důležité vládní posty, včetně členů svého kabinetu. Pokud by však horní komora projednávala impeachment, nemohla by se věnovat v podstatě ničemu jinému.

Přináší už schválení impeachmentu Sněmovnou reprezentantů omezení pro Trumpa?

Nikoliv, prezident může v takovém případě dál pokračovat v úřadě. Bylo to tomu tak i v prosinci 2019, kdy Sněmovna reprezentantů schválila první ústavní žalobu na Trumpa.

Čeho mohou demokraté prostřednictvím ústavní žaloby docílit?

Demokraté by mohli prosadit v Senátu hlasování o zablokování možnosti Trumpovy kandidatury v příštích prezidentských volbách. K tomu by stačila prostá většina, právní experti se však neshodují v tom, zda je předtím nutné prezidenta odvolat dvoutřetinovou většinou, napsala agentura Reuters. Trump již dříve uvedl, že plánuje ucházet se znovu o prezidentský úřad, a to v roce 2024.

Pokud by byl prezident v Senátu usvědčen, přišel by také o doživotní benefity, které by mu jinak jako bývalému prezidentovi náležely, konkrétně o kancelář a personál, penzi, až milion dolarů ročně na zajištění bezpečnosti a cestovní náklady a celoživotní ochranu Tajnou službou Spojených států amerických (United States Secret Service, USSS).

Kteří američtí prezidenti dosud impeachmentu čelili a byl někdo z nich tímto způsobem sesazen?

Prostřednictvím impeachmentu zatím žádný americký prezident o funkci nepřišel. Dosud mu čelili tři američtí prezidenti – Andrew Johnson, Bill Clinton a Donald Trump – kteří byli souzeni v Senátu. Richard Nixon raději odstoupil sám ještě před vznesením žaloby.

Poprvé čelil ústavní žalobě v roce 1868 demokrat Johnson, který se dostal do sporu mezi radikály z jihu a severu a byl obviněn z porušování zákonů. V roce 1998 byl demokrat Clinton obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Johnson i Clinton impeachment nakonec „přežili“, byť Johnson jen o jeden hlas.

V případě republikána Nixona schválil právní výbor Sněmovny v roce 1974 ústavní žalobu kvůli skandálu Watergate. Nixon sám ale rezignoval ještě před tím, než o impeachmentu rozhodlo plénum Sněmovny; jeho vyhlídky na osvobození v Senátu byly mizivé.

Impeachment vůči republikánovi Trumpovi zvažovali demokraté již v souvislosti s ruskými zásahy do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Na konci roku 2019 jej pak demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů obvinila ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti se snahou přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke kroku politicky výhodnému pro Trumpa. Senát ovládaný republikány však loni v únoru Trumpa obou obvinění zprostil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 48 mminutami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 3 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 3 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.