Trumpovi hrozí druhý impeachment. Řízení by mohlo pokračovat i poté, co z úřadu odejde

Američtí demokraté zřejmě spustí ve Sněmovně reprezentantů hlasování o ústavní žalobě vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. V návrhu žaloby ho viní z „podněcování vzpoury“ v souvislosti s vpádem prezidentových příznivců do budovy Kapitolu. Trump by tak čelil impeachmentu, tedy řízení o zproštění úřadu, již podruhé během svého funkčního období. Demokraté hodlají zahájit hlasování pouhý týden před koncem Trumpova mandátu.

Co je impeachment?

Jedná se o označení užívané ve veřejném právu pro zvláštní státní žalobu podanou na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárným shromážděním. Užívá se zejména v anglo-americkém ústavním právu.

Impeachment vznikl již ve 14. století, kdy se stal v Anglii prostředkem zahájení soudního řízení proti politickým osobnostem, a to zejména proti královským ministrům. Úloha impeachmentu jako politického nástroje začala slábnout koncem 17. století.

Odvolání hlavy státu v demokratických zemích upravují příslušné ústavy, kroky k odvolání se pak mohou v jednotlivých zemích lišit. V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci.

Kdy může být ústavní žaloba podána?

V USA lze k impeachmentu přistoupit v případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu (politické provinění).

Jak impeachment funguje?

Proces impeachmentu ve Spojených státech obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů ústavní žaloby musí následně sněmovna schválit prostou většinou (218 hlasů ze 435), demokraté ji v tuto chvíli mají. 

Poté se žalobou zabývá Senát (stočlenná druhá komora amerického Kongresu), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů. K ní by demokrati potřebovali na své straně 17 republikánů. 

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce tudíž nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit.

Může proces impeachmentu pokračovat po konci Trumpova funkčního období?

Může, jen musí být zahájen ještě v době, kdy je žalovaný prezident v úřadě. Demokraté ani republikáni nepočítají s tím, že by se ústavní žalobu podařilo do 20. ledna, kdy Trumpův mandát končí, projednat v obou komorách. Vysoce postavený demokrat James Clyburn dokonce o víkendu naznačil, že by v případě schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů vedení této komory počkalo sto dní, než by dokument zaslalo Senátu.

Demokraté totiž chtějí dát nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi prostor na to, aby mohl dostat do chodu svou novou administrativu. V začátcích například potřebuje v Senátu nechat potvrdit stovky nominací na důležité vládní posty, včetně členů svého kabinetu. Pokud by však horní komora projednávala impeachment, nemohla by se věnovat v podstatě ničemu jinému.

Přináší už schválení impeachmentu Sněmovnou reprezentantů omezení pro Trumpa?

Nikoliv, prezident může v takovém případě dál pokračovat v úřadě. Bylo to tomu tak i v prosinci 2019, kdy Sněmovna reprezentantů schválila první ústavní žalobu na Trumpa.

Čeho mohou demokraté prostřednictvím ústavní žaloby docílit?

Demokraté by mohli prosadit v Senátu hlasování o zablokování možnosti Trumpovy kandidatury v příštích prezidentských volbách. K tomu by stačila prostá většina, právní experti se však neshodují v tom, zda je předtím nutné prezidenta odvolat dvoutřetinovou většinou, napsala agentura Reuters. Trump již dříve uvedl, že plánuje ucházet se znovu o prezidentský úřad, a to v roce 2024.

Pokud by byl prezident v Senátu usvědčen, přišel by také o doživotní benefity, které by mu jinak jako bývalému prezidentovi náležely, konkrétně o kancelář a personál, penzi, až milion dolarů ročně na zajištění bezpečnosti a cestovní náklady a celoživotní ochranu Tajnou službou Spojených států amerických (United States Secret Service, USSS).

Kteří američtí prezidenti dosud impeachmentu čelili a byl někdo z nich tímto způsobem sesazen?

Prostřednictvím impeachmentu zatím žádný americký prezident o funkci nepřišel. Dosud mu čelili tři američtí prezidenti – Andrew Johnson, Bill Clinton a Donald Trump – kteří byli souzeni v Senátu. Richard Nixon raději odstoupil sám ještě před vznesením žaloby.

Poprvé čelil ústavní žalobě v roce 1868 demokrat Johnson, který se dostal do sporu mezi radikály z jihu a severu a byl obviněn z porušování zákonů. V roce 1998 byl demokrat Clinton obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Johnson i Clinton impeachment nakonec „přežili“, byť Johnson jen o jeden hlas.

V případě republikána Nixona schválil právní výbor Sněmovny v roce 1974 ústavní žalobu kvůli skandálu Watergate. Nixon sám ale rezignoval ještě před tím, než o impeachmentu rozhodlo plénum Sněmovny; jeho vyhlídky na osvobození v Senátu byly mizivé.

Impeachment vůči republikánovi Trumpovi zvažovali demokraté již v souvislosti s ruskými zásahy do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Na konci roku 2019 jej pak demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů obvinila ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti se snahou přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke kroku politicky výhodnému pro Trumpa. Senát ovládaný republikány však loni v únoru Trumpa obou obvinění zprostil.