Galerie:
Netradiční návštěvníci s koly nebo pásy prozkoumávají jeskyni Býčí skála. „Kolový (robot) má výhodu, že je hlavně rychlý, zatímco ty pásové jsou pomalejší, ale dokážou zdolat i nerovný terén jako schody, kameny. Pomocí těchto robotů zde vytváříme mapu jeskyně a zároveň se snažíme najít nějaké artefakty,“ popsal výzkumník Vojtěch Šalanský.
Největší přínos by měli mít roboti při pomoci speleologům a záchranářům. „Snažíme se tady vyladit systém pro hledání obětí právě v jeskyních a dolech. Jeskyňáři nás oslovili proto, že oni mají zájem na vývoji takového systému, který by jim pomohl v jejich práci. Snaží se objevit místa, která jsou pro lidi nedostupná,“ uvedl vedoucí týmu Martin Saska.
Pro tyto případy vyvíjí tým i drony, které vytváří 3D mapu prostoru. Podle ní pak speleologové mohou najít nová místa a záchranáři lokalizovat, kde se nachází přeživší. Jeskyní dokážou proletět rychleji, než by jí prošel člověk.
„Testovali jsme třeba, jak daleko je schopen v jeskyni doletět na jednu baterii. Uletěl 250 metrů, kdy se sám navigoval a jeskyni mapoval. Letěl asi metr za sekundu. Ono se to nezdá nijak rychle, ale já, když jsem za ním šel, jsem měl v tom jeskynním terénu co dělat, abych mu stačil,“ řekl Tomáš Báča z katedry kybernetiky.
Při testech s roboty chodí do jeskyně člověk, aby případně mohl nad strojem převzít kontrolu. Přesto vědci od pondělí, kdy v jeskyni autonomní systém, testují, přišli o dva drony. „Jeden se zamotal do lan, která tam k nějakému účelu mají jeskyňáři, neviděl je a spadl. Se druhým jsme zkoušeli vertikální průlet jeskynním komínem. Poprvé to bylo bez problémů, vrátil se, podruhé jsme ho ale ztratili z dohledu, pak se ozvala rána a dron spadl dolů. Nezbylo z něj skoro nic,“ uvedl Báča.
Vědci se takto připravují i na další kolo americké soutěže, v níž budou pomyslné přeživší či jejich předměty v jeskyni robotické systémy vyhledávat. V ní budou mít za úkol najít v jeskynních systémech pomocí robotů přeživší nebo třeba jejich helmu či horolezecké lano.
