Před 30 lety odešel Jan Skácel. Básníkovo dílo žije na papíře i v hudbě

Básník a spisovatel Jan Skácel zemřel před třiceti lety, 7. listopadu 1989. Prostřednictvím metafor ve své poezii mísil lásku se smrtí, smutek s nadějí i bolest s touhou. Kromě básní psal i knížky pro děti, fejetony a překládal. Život strávil na Moravě, která se do jeho díla významně vepsala. V Brně budou lidé na básníka vzpomínat.

Video Události v kultuře
video

Před 30 lety odešel Jan Skácel

Jeden z posledních velkých českých básníků minulého století se narodil ve Vnorovech na Hodonínsku do učitelské rodiny. Jeho otec byl ruským legionářem a významně ovlivnil jej i jeho bratra Petra, který se stal malířem.

Přelomovým momentem pro něj bylo, když do schránky brněnských novin Rovnost vhodil obálku se svou básní Nálet. Popisoval v ní události válečných let, které částečně strávil nasazený na nucených pracích v Rakousku. Z redakce mu odpověděli pobídkou k posílání další tvorby, a tak Skácel vstoupil do básnického světa.

Po válce celá jeho rodina vstoupila do komunistické strany. V roce 1948 pak vstoupil do kulturní rubriky Rovnosti, ale už o čtyři roky později z ní musel odejít. Chvíli se živil jako údržbář v brněnské Líšni, následujících deset let strávil v Rozhlasu. Z rozhodnutí výboru Svazu československých spisovatelů se stal v roce 1963 šéfredaktorem časopisu Host do domu.

V měsíčníku spolupracoval s přítelem a básníkem Oldřichem Mikuláškem, dramatikem Milanem Uhdem, nebo spisovatelem Milanem Kunderou. Po roce 1969 byl zakázán a nedlouho potom skončil i Host. Skácelovy knihy vycházely v Torontu, Paříži i Mnichově, ale v rodném Československu se šířily jen potají. Básník tato léta strávil v osamělosti a bez zaměstnání.

V 80. letech úřady povolily některá jeho díla vydávat. Ve stejnou dobu se také spojil s Divadlem Husa na provázku, které pomohlo jeho verše dostat zpět na veřejnost. Jan Skácel zemřel těsně před sametovou revolucí, 7. listopadu 1989 na rozedmu plic.

Hrob básníka Jana Skácela na brněnském Ústředním hřbitově
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

Básníka oslaví v Huse na provázku koncertem

Ani po třech dekádách od smrti brněnského básníka Jana Skácela není jeho dílo zapomenuto. V divadle s ním spojeném zazní skladby tří soudobých skladatelů, Daniela Šimka, Jiřího Miroslava Procházky a Miloše Štědroně, inspirované Skácelovými básněmi, a vytvořené či přepracované pro tento večer.

„Už za studií na brněnské konzervatoři jsem dostal od otce Skácelovu sbírku Květy z nahořklého dřeva. Bylo pro mne nevyhnutelné se těmito básněmi inspirovat a zabývat, protože Jan Skácel má v sobě něco autentického, podobného moravským lidovým písním a zrcadlí se v něm kus slovácké země, jako by verši maloval. Nepřestává mne fascinovat,“ uvedl Procházka.

Skrze sochu Jiřího Sobotky svařenou z nerezových trubek mohou lidé pohlédnout na Brno Skácelovýma očima
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

Večer si klade za cíl připomenout básníka jako stále živoucí osobnost, jejíž dílo dodnes inspiruje, a je tedy trvalou součástí brněnského kulturního prostoru. Večer doprovodí výstava fotografií Jefa Kratochvila.

Skácelovu pozůstalost uchovává Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně. Jeho knihy jsou stále dostupné na knihkupeckých pultech. Letos znovu vyšla sbírka Kdo pije potmě víno a verše pro děti Proč ten ptáček z větve nespadne. Loni přibylo nejméně pět nových reedicí Skácelových knih.