Archeologové zkoumají v Dolních Věstonicích skládku mamutích kostí objevenou před 56 lety

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Archeologický výzkum je součástí velkého projektu, který získal evropský grant a vedou ho archeologové z Polska. „Kromě nás se na něm podílejí ještě kolegové z Rakouska, Německa, Švédska i Velké Británie. Zaměřuje se na průzkum mamutích skládek ve střední Evropě,“ popsal vedoucí výzkumu Martin Novák ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV Brno.

Výzkum má objasnit migraci a vyhynutí mamutů

U nalezených skládek mamutích kostí vědci nejprve podrobně popisují jejich uložení, nalezené kosti pak podrobí laboratorním analýzám. „Cílem je objasnit jednak proces, jak skládky vznikaly, jaký byl vztah mezi lovci a jejich kořistí, pochopit, jak zvířata migrovala i jak populace mamutů ve střední Evropě vymizela,“ dodal archeolog.

Skládku kostí v Dolních Věstonicích na okraji pravěkého sídla lovců mamutů objevili archeologové v šedesátých letech. Tehdy prozkoumali její hlavní část. „Máme nyní k dispozici zcela nové možnosti analýzy nových nálezů. I když byla skládka v Dolních Věstonicích obrovská, měla asi dvacet na čtyřicet metrů, podle nálezové dokumentace nebyly její okraje prozkoumány. Právě do těch míst jsme se vrátili a v prvních týdnech výzkumu se nám podařilo objevit neprozkoumaný okraj skládky,“ řekl Novák.

Výzkum komplikují přívalové deště

Práci archeologům ztěžuje, že nacházené kosti nejsou v příliš dobrém stavu. Někdy se stane, že se rozpadnou při čištění poté, co se je podaří ze země vyzdvihnout. V uplynulém týdnu výzkum zkomplikovalo i počasí, když při prudkých bouřkách voda dvakrát naleziště zatopila.

I přes tyto komplikace se archeologům daří cíl výzkumu naplňovat. „Kromě kostí mamutů jsme našli i kosti pratura, koní, sobů a vlků. Jak se na skládce dá očekávat, nálezy kamenných nástrojů a jiných artefaktů tu nejsou příliš časté, pohybují se spíš v desítkách,“ dodal vedoucí výzkumu.

Odborníci, kterým při výzkumu pomáhají domácí i zahraniční studenti, plánují v terénním výzkumu pokračovat do konce září. Analýzy pak budou pokračovat v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 11 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 12 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...