Archeologové zkoumají v Dolních Věstonicích skládku mamutích kostí objevenou před 56 lety

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Archeologický výzkum je součástí velkého projektu, který získal evropský grant a vedou ho archeologové z Polska. „Kromě nás se na něm podílejí ještě kolegové z Rakouska, Německa, Švédska i Velké Británie. Zaměřuje se na průzkum mamutích skládek ve střední Evropě,“ popsal vedoucí výzkumu Martin Novák ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV Brno.

Výzkum má objasnit migraci a vyhynutí mamutů

U nalezených skládek mamutích kostí vědci nejprve podrobně popisují jejich uložení, nalezené kosti pak podrobí laboratorním analýzám. „Cílem je objasnit jednak proces, jak skládky vznikaly, jaký byl vztah mezi lovci a jejich kořistí, pochopit, jak zvířata migrovala i jak populace mamutů ve střední Evropě vymizela,“ dodal archeolog.

Skládku kostí v Dolních Věstonicích na okraji pravěkého sídla lovců mamutů objevili archeologové v šedesátých letech. Tehdy prozkoumali její hlavní část. „Máme nyní k dispozici zcela nové možnosti analýzy nových nálezů. I když byla skládka v Dolních Věstonicích obrovská, měla asi dvacet na čtyřicet metrů, podle nálezové dokumentace nebyly její okraje prozkoumány. Právě do těch míst jsme se vrátili a v prvních týdnech výzkumu se nám podařilo objevit neprozkoumaný okraj skládky,“ řekl Novák.

Výzkum komplikují přívalové deště

Práci archeologům ztěžuje, že nacházené kosti nejsou v příliš dobrém stavu. Někdy se stane, že se rozpadnou při čištění poté, co se je podaří ze země vyzdvihnout. V uplynulém týdnu výzkum zkomplikovalo i počasí, když při prudkých bouřkách voda dvakrát naleziště zatopila.

I přes tyto komplikace se archeologům daří cíl výzkumu naplňovat. „Kromě kostí mamutů jsme našli i kosti pratura, koní, sobů a vlků. Jak se na skládce dá očekávat, nálezy kamenných nástrojů a jiných artefaktů tu nejsou příliš časté, pohybují se spíš v desítkách,“ dodal vedoucí výzkumu.

Odborníci, kterým při výzkumu pomáhají domácí i zahraniční studenti, plánují v terénním výzkumu pokračovat do konce září. Analýzy pak budou pokračovat v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Slibované čtyři miliardy na vodní hospodářství chce Šebestyán v roce 2027

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Priessnitzovy lázně řeší výskyt 111 případů zažívacích potíží

Celkem sto jedenáct případů akutních zažívacích obtíží zaznamenala olomoucká krajská hygienická stanice v uplynulých dnech mezi klienty a návštěvníky Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníkách. Lidé trpěli zejména zvracením, průjmem a bolestmi břicha. Zdroj nákazy zatím zjištěn nebyl, epidemiologické šetření pokračuje, řekla v pondělí mluvčí olomoucké krajské hygienické stanice Markéta Koutná. Lázně přijaly hygienická opatření, nadále jsou v běžném provozu, řekl ředitel lázní Roman Provazník.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
před 9 hhodinami

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Plameny se ve Zlíně atypicky šířily i dolů, říká znalec

Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
před 14 hhodinami

Celníci na Teplicku objevili skoro deset kilo heroinu, kokainu a pervitinu

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.