Archeologové zkoumají v Dolních Věstonicích skládku mamutích kostí objevenou před 56 lety

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Archeologický výzkum je součástí velkého projektu, který získal evropský grant a vedou ho archeologové z Polska. „Kromě nás se na něm podílejí ještě kolegové z Rakouska, Německa, Švédska i Velké Británie. Zaměřuje se na průzkum mamutích skládek ve střední Evropě,“ popsal vedoucí výzkumu Martin Novák ze Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu AV Brno.

Výzkum má objasnit migraci a vyhynutí mamutů

U nalezených skládek mamutích kostí vědci nejprve podrobně popisují jejich uložení, nalezené kosti pak podrobí laboratorním analýzám. „Cílem je objasnit jednak proces, jak skládky vznikaly, jaký byl vztah mezi lovci a jejich kořistí, pochopit, jak zvířata migrovala i jak populace mamutů ve střední Evropě vymizela,“ dodal archeolog.

Skládku kostí v Dolních Věstonicích na okraji pravěkého sídla lovců mamutů objevili archeologové v šedesátých letech. Tehdy prozkoumali její hlavní část. „Máme nyní k dispozici zcela nové možnosti analýzy nových nálezů. I když byla skládka v Dolních Věstonicích obrovská, měla asi dvacet na čtyřicet metrů, podle nálezové dokumentace nebyly její okraje prozkoumány. Právě do těch míst jsme se vrátili a v prvních týdnech výzkumu se nám podařilo objevit neprozkoumaný okraj skládky,“ řekl Novák.

Výzkum komplikují přívalové deště

Práci archeologům ztěžuje, že nacházené kosti nejsou v příliš dobrém stavu. Někdy se stane, že se rozpadnou při čištění poté, co se je podaří ze země vyzdvihnout. V uplynulém týdnu výzkum zkomplikovalo i počasí, když při prudkých bouřkách voda dvakrát naleziště zatopila.

I přes tyto komplikace se archeologům daří cíl výzkumu naplňovat. „Kromě kostí mamutů jsme našli i kosti pratura, koní, sobů a vlků. Jak se na skládce dá očekávat, nálezy kamenných nástrojů a jiných artefaktů tu nejsou příliš časté, pohybují se spíš v desítkách,“ dodal vedoucí výzkumu.

Odborníci, kterým při výzkumu pomáhají domácí i zahraniční studenti, plánují v terénním výzkumu pokračovat do konce září. Analýzy pak budou pokračovat v laboratořích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 2 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 3 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 7 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 7 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 23 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
včera v 13:52

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
včera v 13:17

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánovčera v 11:26
Načítání...