Podmínka pro bývalou ředitelku litoměřického muzea, z nějž zmizely předměty za 16 milionů korun, platí. Krajský soud v Ústí nad Labem odvolání Evy Štíbrové zamítl. Zaplatit má náhradu škody Ústeckému kraji, který je zřizovatelem muzea, a Okresnímu archivu v Litoměřicích. Rozsudek je pravomocný, možné je proti němu pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Z muzea zmizelo 10 tisíc předmětů. Jeho bývalá ředitelka má zaplatit 16 milionů, potvrdil soud
Za porušení povinnosti při správě cizího majetku soud uložil Štíbrové tříletý trest podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let. „Zvažujeme podání dovolání, ale bude záležet na klientce, pro kterou je situace nelehká,“ uvedla obhájkyně Lenka Mrázková.
„Domnívám se, že krajský soud nezvážil odvolací důvody. Byla porušena zásada trestního práva základní, to znamená v pochybnostech ve prospěch obžalované,“ míní advokátka. Exředitelka se vynesení rozsudku ze zdravotních důvodů nezúčastnila. Státní zástupce se k rozsudku nevyjádřil.
Zmizelo deset tisíc předmětů
Štíbrová byla ředitelkou muzea v Litoměřicích 38 let, a to až do roku 2012, kdy odešla do důchodu. Nový ředitel Tomáš Wiesner nařídil inventarizaci sbírek, při které se zjistilo, že chybí na deset tisíc předmětů.
Mezi nejvzácnější patří latinský graduál z 15. století, který byl později náhodou objeven v rakouské národní knihovně, či jedinečný husitský kalich. Zmizely i militárie, sochy, mapy, bankovky nebo mince ze dvou pokladů. Na ztráty předmětů zaměstnanci ředitelku podle obžaloby opakovaně upozorňovali. Ta na to reagovala tím, že se najdou.
Graduál patřil do sbírek oblastního archivu, muzeum ho mělo dlouhodobě zapůjčený. Štíbrová má podle rozsudku okresního soudu archivu zaplatit 900 tisíc korun a téměř 15 milionů korun kraji. Odvolání ke krajskému soudu podala Štíbrová i Ústecký kraj, a to kvůli vyčíslené škodě, která byla podle jeho právní zástupkyně o 132 tisíc vyšší, než bylo uvedeno. Zástupkyně kraje řekla, že jde o početní chybu. Obě odvolání soud zamítl.
Inventarizace trvala tři roky
Štíbrovou podle soudu usvědčují výpovědi řady svědků, revizní zprávy a další listinné důkazy. „Nezajistila náležitou ochranu před krádežemi, nenahlásila odcizení předmětů, v muzeu nefungoval klíčový režim,“ uvedl v odůvodnění rozsudku krajský soud.
Bývalá ředitelka se hájila tím, že při oceňování předmětů se vycházelo z nesprávných podkladů. Nebylo podle ní jasné, zda některé věci vůbec někdy ve sbírkách byly. Inventarizace po nástupu nového ředitele trvala přes tři roky a Wiesner se kvůli chybějícím předmětům obrátil na policii.
„V podstatě tam bylo průřezově všechno, co se obchoduje. Co za něco stálo, zmizelo. Bylo to zásadní narušení celé sbírky. Mezi předměty bylo sklo, cín, porcelán, zbraně, militaria z druhé světové války, numismatika,“ jmenoval už dříve ředitel muzea. Podle soudu se přišlo také na záměnu cenných sbírkových předmětů za méně cenné, pochybné odpisy a ztráty.
Špatné zabezpečení prostor
Předměty se skladovaly nejprve na zámku v Ploskovicích a později v tamějším kulturním domě. Prostory podle soudu nebyly dostatečně zabezpečené proti vloupání, klíče od depozitáře měla řada lidí, skladovací podmínky byly velmi špatné a neprováděla se inventarizace.
Krajský soud se ztotožnil s trestem, který uložila Štíbrové nižší instance. Okresní soud bral v potaz dosavadní trestní bezúhonnost bývalé ředitelky, její pokročilý věk a dobu, která od spáchání činu uplynula. Za přitěžující okolnost označil neodčinitelnou škodu, kterou svým jednáním způsobila.
