Praha vytvoří fond, kam budou developeři přispívat na infrastrukturu. Změnit se má ve městě i nakládání s odpady

Pražský magistrát zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři přispívat na rozvoj infrastruktury. Důvodem je nedostatek peněz na její budování. Developeři do fondu zaplatí buď 700, nebo 2300 korun za metr hrubé podlažní plochy, a to podle charakteru změny územního plánu nutného pro výstavbu, rozhodli zastupitelé Prahy. Schválili také přípravu desítky projektů, které mají napomoci rozvoji takzvané cirkulární ekonomiky. Zaměří se na recyklaci odpadů ze staveb i domácností, využívání dešťové vody nebo podporu městského zemědělství.

Příspěvky developerů mají sloužit k budování dopravní infrastruktury, škol nebo parků. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (TOP 09) město přistoupilo k vytvoření metodiky a fondu kvůli nedostatku financí.

Vznik veřejné infrastruktury je pro fungování nových čtvrtí nezbytný, město ale nemá dost peněz, aby v nejbližších desetiletích tyto projekty samo financovalo. „Cílem je podpora bydlení, rozvoje města a transparentní fungování veřejného prostoru, objektivizace a přiměřenosti dohod (s developery),“ řekl Hlaváček.

Uzavření smlouvy bude dobrovolné. Peníze, které investor městu poskytne, budou účelově vázány na vybavení či úpravu veřejné infrastruktury nebo na výstavbu rekreačního vybavení a bytů. V případě, že developer využije pozemek v souladu s územním plánem a danými omezeními, zaplatí 700 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. V případě, že zažádá o změnu územního plánu na zvětšení projektu, tak za každý metr nad rámec původního rozsahu zaplatí 2300 korun.

Pro spolupráci s developery budou jasná pravidla

Fond bude mít na starosti mimo jiné evidenci uzavřených smluv s developery a poskytnutých částek. Pravidelně bude vyhodnocovat a navrhovat úpravy metodiky spolupráce.

Metodika má nastavit pravidla, podle kterých bude město spolupracovat s developery. Cílem je spolupráce a koordinace kroků všech zúčastněných, tedy magistrátu, městské části a developera, a nastavení míry spoluúčasti. „(Metodika) klade důraz na koordinaci a řešení případných nejasností, protichůdných či nesouladných postojů dotčených stran již ve fázi před změnou územního plánu,“ uvádí se v textu metodiky. Přestože je dohoda dobrovolná, Hlaváček se neobává, že by ji investoři bojkotovali.

Opozice žádala víc času na seznámení se s dokumentem

Opozice a zástupci některých městských částí požadovali, aby se tento bod přesunul na další jednání. Jako důvod uvedli mimo jiné nedostatek času, po který se mohli s dokumentem seznámit. Starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO) řekl, aby peníze od developerů byly dávány výhradně městským částem, na kterých má projekt vzniknout. V návrhu předloženém radou výhradní převod peněz radnicím nebyl.

Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, ve kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Stalo se tak například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre u Masarykova nádraží, kterou podepsaly se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát a Praha 1.

Minimum odpadů nebo jejich přeměna na zdroje

Zastupitelé také schválili, že Praha připraví projekty na pomoc rozvoji cirkulární ekonomiky. Vedení Prahy už loni přijalo strategii adaptace města na klimatickou změnu. Základem cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství je minimalizovat vznik odpadů, a když už odpady vzniknou, tak je přeměnit na zdroje.

Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) dokument vychází z klimatického plánu a zahrnuje 73 opatření, která mají přispět k naplnění závazku uhlíkové neutrality. Té chce podle loni schváleného klimatického plánu vedení Prahy dosáhnout v roce 2050. Opatření jsou rozdělena do čtyř tematických oblastí – stavebnictví, nakládání s vodou, zemědělství a odpadů.

Nakládání s odpady kritizovala zastupitelka opozičního hnutí ANO Marcela Plesníková. Podle ní je nerealistický výhled na zvyšování množství tříděného odpadu. „Jednoduše řečeno každý, kdo je ochoten třídit odpad, jej už třídí,“ řekla.

Cílem dokumentu je do čtyř let třídit a zpracovávat 60 procent biologicky rozložitelného odpadu, který by se následně využíval například v plánované bioplynové stanici. V Praze by podle dokumentu měly přibývat také re-use centra, ta lidem nabízejí výrobky, které by jinak putovaly do odpadu. Město chce také obnovit „železné neděle“, tedy pravidelný svoz kovových odpadů.

Udržitelné stavebnictví i úspora vody

Ve stavebnictví by podle dokumentu mělo město například vytvořit materiálovou banku, kde by mohli stavebníci najít informaci o využitelném materiálu, který by se jinak stal odpadem. Udržitelné stavebnictví by pak město podle dokumentu mělo podporovat také u svých veřejných zakázek.

V hospodaření s vodou chce město zavádět opatření vedoucí k úspoře vody a prevenci jejích úniků, používání srážkových vod k zavlažování nebo využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění. V zemědělství a potravinářství dokument hovoří o podpoře městského a příměstského biozemědělství například využíváním jejich produktů ve školních jídelnách nebo o vytvoření městské produkční farmy. 

Strategie navazuje na městskou klimatickou strategii, kterou zastupitelé schválili koncem loňského května. Město má podle ní do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Plán nepodpořily opoziční ODS a ANO, podle jejich zástupců je nereálný a nedostatečně připravený.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Reportéři ČT se zblízka podívali na kauzu Motol

Údajné úplatky z miliardových zakázek i desátky od bufetářky nebo řemeslníků – bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík a jeho náměstek Pavel Budinský si podle kriminalistů měli říct o desítky milionů firmám, které s institucí chtěly spolupracovat. Policie to po rozsáhlé razii oznámila před týdnem. Obviněných je vedle manažerů dalších patnáct lidí. Jak motolský systém fungoval, zkoumali Reportéři ČT.
před 1 hhodinou

Náměstkyně Komrsková chtěla odvolat šéfa Pražských služeb. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Největší odborová organizace působící v Pražských službách (PSAS) vyhlásila stávkovou pohotovost kvůli postupu náměstkyně primátora Jany Komrskové (Piráti), která se opakovaně snažila odvolat ředitele městské odpadové firmy Patrika Romana kvůli údajnému střetu zájmů. Předseda odborové organizace ZO DOSIA Miloslav Jukl oslovil dopisem vedení města. Dozorčí rada firmy v pondělí o Romanově odvolání hlasovala a neschválila ho.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli přestavbě kruhového objezdu v Plzni kolabovala doprava

Na jednom z nejrušnějších kruhových objezdů v Plzni, na Borských polích, v pondělí ráno kvůli přestavbě objezdu stály kolony aut a řidiči čekali desítky minut. Víc než hodinové zpoždění nabíraly i autobusové a trolejbusové linky, někteří lidé se proto do centra vydali pěšky. Stavební práce na místě začaly už v sobotu po půlnoci, dělníci místo nachystali na příjezd těžké techniky. Kolaps ale přišel s prvním pracovním dnem. Nejtěžší práce jsou v plánu na letní prázdniny, hotovo má být na konci srpna. Jednou z nejvytíženějších křižovatek ve městě projede denně přes třicet tisíc aut. Rozpočet na přestavbu činí skoro čtvrt miliardy.
před 11 hhodinami

Trutnov chce zavézt geologicky významný lom Libeč zeminou z D11

Radnice v Trutnově chce zlikvidovat desítky let opuštěný kamenolom Libeč a úředně uzavřít jeho činnost. Navrhuje, že do něj nechá navézt zeminu a kamenný odpad ze stavby dálnice D11, místo pak rekultivuje. Stavba úseku od Trutnova k polským hranicím začala loni na podzim.
před 12 hhodinami

Modernizace uzlu Česká Třebová vyjde na dvacet miliard korun

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová bude jednou z největších investic na železnici v Česku, sdělil v pondělí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Podle něj bude stát dvacet miliard korun a zčásti se dotkne provozu, nejvíce v roce 2028. Na dálkové vlaky prý vliv mít nebude, ale stavbu pocítí cestující v regionální dopravě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Havárie cisteren dle odhadu způsobila ekologické škody za sto milionů

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nadace Kellnerových vypověděla půlmiliardovou smlouvu s Motolem

Nadace rodiny Kellnerových vypověděla kvůli nejistotě kolem výstavby onkologického centra ve Fakultní nemocnici v Motole smlouvu o poskytnutí daru 500 milionů korun. Důvodem je kauza veřejných zakázek v motolské nemocnici, kvůli které skončil ve vazbě i exšéf nemocnice Miloslav Ludvík. Policie stíhá obviněné kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhla obžalovat advokátku za zpronevěru 161 milionů korun

Pražská policie navrhla obžalovat advokátku a koncipientku, které stíhá za zpronevěru peněz klientů z advokátní úschovy a za podvod. Způsobenou škodu vyčíslila na 161 milionů korun, ženám hrozí maximálně desetileté vězení. Podle dřívějších informací České advokátní komory (ČAK) se stíhání týká advokátky Hany Sukové a koncipientky Pavly Marešové, její dcery. O podání obžaloby rozhodne Městské státní zastupitelství v Praze.
před 21 hhodinami
Načítání...