Pražský magistrát zřídí Fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři přispívat na rozvoj infrastruktury. Důvodem je nedostatek peněz na její budování. Developeři do fondu zaplatí buď 700, nebo 2300 korun za metr hrubé podlažní plochy, a to podle charakteru změny územního plánu nutného pro výstavbu, rozhodli zastupitelé Prahy. Schválili také přípravu desítky projektů, které mají napomoci rozvoji takzvané cirkulární ekonomiky. Zaměří se na recyklaci odpadů ze staveb i domácností, využívání dešťové vody nebo podporu městského zemědělství.
Příspěvky developerů mají sloužit k budování dopravní infrastruktury, škol nebo parků. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (TOP 09) město přistoupilo k vytvoření metodiky a fondu kvůli nedostatku financí.
Vznik veřejné infrastruktury je pro fungování nových čtvrtí nezbytný, město ale nemá dost peněz, aby v nejbližších desetiletích tyto projekty samo financovalo. „Cílem je podpora bydlení, rozvoje města a transparentní fungování veřejného prostoru, objektivizace a přiměřenosti dohod (s developery),“ řekl Hlaváček.
Uzavření smlouvy bude dobrovolné. Peníze, které investor městu poskytne, budou účelově vázány na vybavení či úpravu veřejné infrastruktury nebo na výstavbu rekreačního vybavení a bytů. V případě, že developer využije pozemek v souladu s územním plánem a danými omezeními, zaplatí 700 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy. V případě, že zažádá o změnu územního plánu na zvětšení projektu, tak za každý metr nad rámec původního rozsahu zaplatí 2300 korun.
Pro spolupráci s developery budou jasná pravidla
Fond bude mít na starosti mimo jiné evidenci uzavřených smluv s developery a poskytnutých částek. Pravidelně bude vyhodnocovat a navrhovat úpravy metodiky spolupráce.
Metodika má nastavit pravidla, podle kterých bude město spolupracovat s developery. Cílem je spolupráce a koordinace kroků všech zúčastněných, tedy magistrátu, městské části a developera, a nastavení míry spoluúčasti. „(Metodika) klade důraz na koordinaci a řešení případných nejasností, protichůdných či nesouladných postojů dotčených stran již ve fázi před změnou územního plánu,“ uvádí se v textu metodiky. Přestože je dohoda dobrovolná, Hlaváček se neobává, že by ji investoři bojkotovali.
Opozice žádala víc času na seznámení se s dokumentem
Opozice a zástupci některých městských částí požadovali, aby se tento bod přesunul na další jednání. Jako důvod uvedli mimo jiné nedostatek času, po který se mohli s dokumentem seznámit. Starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO) řekl, aby peníze od developerů byly dávány výhradně městským částem, na kterých má projekt vzniknout. V návrhu předloženém radou výhradní převod peněz radnicím nebyl.
Magistrát i městské části v minulosti s developery uzavíraly mimořádné smlouvy, ve kterých se developer zavázal splnit požadavky města nad rámec svých povinností. Stalo se tak například u projektu plánované výstavby Masaryk Centre u Masarykova nádraží, kterou podepsaly se společností Prague CBD ze skupiny Penta magistrát a Praha 1.
Minimum odpadů nebo jejich přeměna na zdroje
Zastupitelé také schválili, že Praha připraví projekty na pomoc rozvoji cirkulární ekonomiky. Vedení Prahy už loni přijalo strategii adaptace města na klimatickou změnu. Základem cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství je minimalizovat vznik odpadů, a když už odpady vzniknou, tak je přeměnit na zdroje.
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) dokument vychází z klimatického plánu a zahrnuje 73 opatření, která mají přispět k naplnění závazku uhlíkové neutrality. Té chce podle loni schváleného klimatického plánu vedení Prahy dosáhnout v roce 2050. Opatření jsou rozdělena do čtyř tematických oblastí – stavebnictví, nakládání s vodou, zemědělství a odpadů.
Nakládání s odpady kritizovala zastupitelka opozičního hnutí ANO Marcela Plesníková. Podle ní je nerealistický výhled na zvyšování množství tříděného odpadu. „Jednoduše řečeno každý, kdo je ochoten třídit odpad, jej už třídí,“ řekla.
Cílem dokumentu je do čtyř let třídit a zpracovávat 60 procent biologicky rozložitelného odpadu, který by se následně využíval například v plánované bioplynové stanici. V Praze by podle dokumentu měly přibývat také re-use centra, ta lidem nabízejí výrobky, které by jinak putovaly do odpadu. Město chce také obnovit „železné neděle“, tedy pravidelný svoz kovových odpadů.
Udržitelné stavebnictví i úspora vody
Ve stavebnictví by podle dokumentu mělo město například vytvořit materiálovou banku, kde by mohli stavebníci najít informaci o využitelném materiálu, který by se jinak stal odpadem. Udržitelné stavebnictví by pak město podle dokumentu mělo podporovat také u svých veřejných zakázek.
V hospodaření s vodou chce město zavádět opatření vedoucí k úspoře vody a prevenci jejích úniků, používání srážkových vod k zavlažování nebo využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění. V zemědělství a potravinářství dokument hovoří o podpoře městského a příměstského biozemědělství například využíváním jejich produktů ve školních jídelnách nebo o vytvoření městské produkční farmy.
Strategie navazuje na městskou klimatickou strategii, kterou zastupitelé schválili koncem loňského května. Město má podle ní do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Plán nepodpořily opoziční ODS a ANO, podle jejich zástupců je nereálný a nedostatečně připravený.
