Na zoologické zahrady negativně dopadají opatření spojená s pandemií koronaviru. Kvůli uzavření areálů nemají žádné příjmy ze vstupného a peníze od zřizovatelů nestačí. Bez částečné podpory státu podle zástupců zoo hrozí, že budou muset přijmout krizová provozní opatření. Uvažují i o tom, že pošlou některá zvířata do jiných evropských zahrad.
Některé zoo zvažují omezení počtu zvířat, chybějí jim peníze ze vstupného
Pokud zůstanou brány zoo ve Zlíně zavřené do konce března, ztráta na příjmech ze vstupného dosáhne sedmi milionů korun, na konci dubna až 15 milionů. „Současný provoz zoo zajišťujeme z příspěvku zřizovatele a ze svých rezerv. Kombinace obou těchto zdrojů však vystačí jen do konce dubna,“ spočítal ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
Zahrada své výdaje snížila na minimum, provoz však nemůže úplně zastavit. „Musíme se postarat o chovaná zvířata, platit za krmivo a energie, uhradit mzdy zaměstnancům,“ řekl Horský. Pokud by zahrada nedostala pomoc, bude muset podle ředitele například nahradit kvalitní krmivo méně kvalitním či snížit teplotu vytápění expozic a pavilonů.
„Budeme muset bohužel propouštět i zaměstnance. Pokud by bezvýchodná situace pokračovala i po těchto krizových opatřeních, reálně hrozí snižování počtu chovaných zvířat, například přesunem do jiných evropských zoo, kde mají pandemii lépe zvládnutou a zoo se dočkaly pomoci od státu,“ poznamenal Horský.
Zřizovatelem safari parku ve Dvoře Králové je Královéhradecký kraj, který po první vlně omezení přispěl k snížení ztrát částkou 13,4 milionu korun. „To je dosud jediný mimořádný příspěvek, s kterým safari park pracuje. Škody jsme přitom ke konci roku vyčíslili na 30 milionů korun a dále rostou,“ spočítal mluvčí zoo Michal Šťastný.
Pokud bude tato situace přetrvávat, bude nutné nadále omezovat neakutní opravy. „V případě dalšího zhoršení situace je ve hře i omezení počtu jedinců některých druhů,“ uvedl Šťastný. Vzhledem k tomu, že safari park je největší genobankou afrických zvířat mimo jejich přirozenou domovinu, mohlo by to mít podle něj nedozírné následky.
Zoo Ostrava na letošní rok počítá s provozním rozpočtem zhruba 130 milionů korun. „Zhruba polovinu jsme dostali ve formě příspěvku od našeho zřizovatele, statutárního města Ostravy. Asi třetinu nákladů nám za normálních okolností zajistí příjem ze vstupného. Situace tedy není vůbec jednoduchá a s postupující dobou se stále zhoršuje,“ řekla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.
Propad příjmů je zásadní i pro Zoo Praha. „Od začátku koronavirové krize do obvyklého termínu zahájení této hlavní sezony to bude již přes 133 milionů korun. Zoo Praha za uvedené období chybí tři čtvrtě milionu návštěvníků, a její ztráty jsou tak relativně mnohem vyšší, než je tomu u jiných zoologických zahrad u nás. Adekvátní pomoc státu by byla opravdu velice potřebná,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
„Nezastáváme názor, aby veškerou tíhu provozu zoo zajišťoval stát. Každá zoo se svým zřizovatelem hledá řešení stávající krize, pomáhá i veřejnost. Nicméně bez alespoň částečné pomoci státu není v silách zoologických zahrad provoz dále zvládnout,“ uvedl ředitel zlínské zahrady Roman Horský. Zřizovatelem zoo je město Zlín.
V tuto chvíli mohu potvrdit, že znovu navyšujeme náš dotační titul, konkrétně o dvojnásobek oproti loňskému roku. Zoologické zahrady tak od března mohou žádat o tuto naši rychlou pomoc v celkové výši 40 milionů korun. Podpora je cílená zejména na pořízení krmiva pro chované druhy zvířat.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) peníze zahradám slíbil. Podle jeho slov stát navýšil svůj dotační titul, a to o dvojnásobek oproti minulému roku. Finance mají podle ministra jít hlavně na zajištění krmiva pro zvířata.
Kromě toho je podle svého vyjádření Brabec domluvený s Unií zoologických zahrad, že během příštího týdne prověří, zda mohou její členové využít nejnovějších dvou plošných kompenzačních programů ministerstva průmyslu a obchodu. „Pokud zjistíme, že by ještě některé zoo zůstaly bez pomoci, budeme hledat další možnosti financování, aby žádná zoo nemusela omezit péči o svá zvířata,“ uzavřel Brabec.
