Hradba zřejmě chránila nejdůležitější část hradiska. Původně byla široká až šest a půl metru a postavená z vnitřní strany ze dřeva a z vnější z kamenů. Dřevěnou část ale zničil oheň.
„Zachovala se kamenná čelní zeď a zuhelnatělé zbytky stěny dřevěné. Proč tato dřevěná část shořela, netušíme. V dosavadních výzkumech jsme zatím nenarazili na stopy po dobývání hradiska,“ řekl vedoucí průzkumu Petr Dresler. Oheň podle něj mohl být například důsledkem nějaké nehody.
Na stavbu Janova hradu byly použity jiné kameny
„V okolí se povídá, že když stavěli zámeček na Pohansku, tak zbytek té stavby zlikvidovali a použili na stavbu Janova hradu. To se tady traduje. Pravda to ale není, na Janově hradu je použitý úplně jiný kámen. Nicméně jsme tušili, že někde v těchto místech hradba procházela,“ vysvětlil archeolog.
Odborníci zde postupně odkryli i velmožský dvorec a například v roce 2007 zde byl objeven druhý kostel a kolem něj hroby s předměty, které jsou dokladem existence křesťanské víry. Zajímavostí je hrob muže pohřbeného v rotundě, která patří k nejstarším křesťanským svatyním na území České republiky.
Pohansko patřilo společně s hradištěm Valy v Mikulčicích u Hodonína, Starým Městem u Uherského Hradiště a hradištěm svatého Hyppolita ve Znojmě k nejvýznamnějším centrům Velké Moravy.
