Kde rozum doplňuje cit. Výstava ve Zlíně ukazuje československý průmyslový design

Výstavu mapující historii zlínského designu zahájila Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Expozice „Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918–1958“ nepředstavuje téma pouze prostřednictvím dobových exponátů a dokumentů, ale využívá i nové technologie – virtuální i rozšířenou realitu. Jde o společný projekt s Fakultou multimediálních komunikací zlínské univerzity, v jejíž galerii G18 je instalovaná druhá část výstavy, a Národního technického muzea v Praze.

„Lidé se mohou seznámit s dobou 40. let a s tím, co v ní tehdejší průmysloví designéři řešili. To byla hlavně otázka ergonomie, aby se stroje a nástroje lépe ovládaly, ale byly také hezčí,“ uvedl kurátor výstavy Vít Jakubíček.

Hlavní osou výstavy je historie baťovské Školy umění fungující mezi lety 1939 až 1949. Na ní vznikla za války jedna z ikon zlínského designu, návrh revolverového soustruhu MAS R50, dílo sochaře Vincence Makovského. Úvodní část výstavy se věnuje i rozvoji strojírenské výroby u firmy Baťa v meziválečném období.

Do sochařova ateliéru virtuální realitou

Významná část výstavy je věnovaná Zdeňku Kovářovi, jednomu z prvních absolventů Školy umění a Makovského žáku. Kovář založil první specializovaný ateliér a připravil v něm základy pedagogiky průmyslového designu v celém Československu.

„Později se tam i lidé ze zahraničí jezdili inspirovat a hledali, jak správně učit a připravovat nejen výtvarníky, ale zcela nový typ specializovaných pracovníků pro oblast průmyslového designu,“ uvedl kurátor.

3 minuty
Výstava ve Zlíně ukazuje československý průmyslový design
Zdroj: ČT24

Kovář se do povědomí veřejnosti zapsal především svým návrhem a provedením karoserie Tatry 603, pro firmu připravil i karoserii, řešení kabiny a řízení nákladních vozů Tatra 137 a 138. Právě do Kovářovy dílny se návštěvníci mohou podívat skrze brýle s virtuální realitou.

Výstava zachycuje vývoj zlínského průmyslového designu až do konce 50. let, kdy se tuzemská tvorba včetně Kovářových prací prezentovala na výstavě EXPO 1958 v Bruselu. I díky úspěchu na EXPO Kovář dosáhl toho, že byl v roce 1959 obor tvarování strojů a nástrojů povýšen na vysokoškolskou specializaci, když byl v tehdejším Gottwaldově zřízen detašovaný ateliér Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

V krajské galerii výstava potrvá do 1. března, v galerii G18 jen do 30. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 11 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 12 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...