Výjimka pro kůrovcové kácení na Rejvízu neplatí, ministerstvo ji už podruhé zrušilo

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila kácení v přírodní rezervaci Rejvíz. Výjimka pro likvidaci stromů napadených kůrovcem se týkala padesáti hektarů v okrajových částech oblasti. Proti těžbě na Rejvízu se však odvolalo Hnutí Duha i Společnost přátel Jeseníků.

Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků musí Správa CHKO Jeseníky o kácení v rezervaci Rejvíz rozhodnout znovu. Samotná správa CHKO zatím zprávu komentovat nechce s tím, že ji ještě neobdržela. 

Bačík tvrdí, že odborníci na začátku října přímo na Rejvízu zjistili, že kůrovec se šíří nejen v této rezervaci, ale i v celém jejím okolí. Lesy uvnitř rezervace tak podle expertů není možné považovat za jediné ohnisko šíření kůrovce v této části Jeseníků. 

Šetření na místě i doložená statistika ukázaly, že množství kůrovcových těžeb a napadených a nezpracovaných stromů je v hospodářských lesích okolo rezervace výrazně více než v rezervaci.
Odřej Bačík
Společnost přátel Jeseníků

Hnutí Duha: V rezervacích se kácet nemá

Výjimka na lesnické zásahy v rezervaci Rejvíz v Jeseníkách měla podle ministerstva nejednoznačný efekt. Její platnost byla až do konce roku 2021, což byla údajně také chyba.

„Takřka tříletá platnost výjimky byla velice nezodpovědná a umožnila by nesmyslné kácení tisíců stromů v rezervaci, přestože v širším okolí dochází k turbulentnímu vývoji kůrovcové kalamity a situace se rychle zhoršuje,“ řekl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha, podle kterého by se v rezervacích zasahovat nemělo.  

Předběžné opatření Správy CHKO Jeseníky zrušilo MŽP už na začátku letošního roku poté, co se proti němu loni na podzim odvolaly organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha. Podle ekologů bylo tehdy v rozporu se zákonem povoleno kácení stromů a používání pesticidů.

Neprošlo ani kácení v okrajových částech rezervace

Správa CHKO Jeseníky poté pro Rejvíz připravila nová opatření. Kácení stromů povolila jenom v okrajovém, přibližně 80 až 150 metrů širokém pásu, a to v návaznosti na hospodářské lesy sousedního vlastníka. Veškeré dřevo muselo zůstat na místě a nesměly se používat ani chemikálie. 

Rozhodnutí Správa CHKO Jeseníky opřela o výsledky monitoringu kůrovce na Rejvízu a v okolních lesích. Vyplývá z nich, že nárůst počtu kůrovcových stromů mezi lety 2017 a 2018 byl až pětinásobný. 

Na řešení kůrovcové kalamity v rezervacích se ekologové a správci lesů neshodnou. Ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy mají schopnost obnovy a měly by se ponechat vlastnímu osudu. Lesníci ale dávají přednost preventivním zásahům, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených oblastí Jeseníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 17 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...