Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil na Pankráci geologický průzkum pro stavbu trasy metra D z Pankráce do Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,58 miliardy korun a štoly, které po něm zbudou, se mají stát součástí nové, čtvrté podzemní trasy.
Zarýt se pod zem. Na Pankráci začal geologický průzkum pro novou linku metra
Stavbu se sbíječkami v rukou zahájil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se svými náměstky a generálním ředitelem DPP Petrem Witowským. „Oblast Pankráce je velmi složité geologické prostředí, proto průzkum děláme, abychom si upřesnili technologii ražeb. Abychom věděli, kde a jak například injektovat, a aby stavba byla co nejrychlejší a nejbezpečnější,“ řekl ředitel dopravního podniku.
Pod zem
Průzkum se uskuteční na Pankráci na čtyřech místech. Ve dvou lokalitách by měl skončit v létě příštího roku a ve dvou bude pokračovat až do léta roku 2021.
Šachty, štoly a další podzemní prostory, které při průzkumu vzniknou, nebudou zasypány, ale využity pro metro. Vytěžené šachty a štoly jsou naplánovány v místech, kde se budou nacházet traťové tunely, přestupní chodby nebo poslouží pro vzduchotechniku. Dělníci se při pracích dostanou až 30 metrů pod zem a vyhloubí tunely v délce stovek metrů.
Dopravní omezení při průzkumu stavbaři nechystají, pouze na trase metra C začnou vlaky jezdit v okolí Pankráce pomaleji. Důvodem je, že trasa D bude pouhých zhruba pět metrů pod trasou C. „Cestující nepocítí znepříjemnění cestování. To zpoždění bude v řádu několika vteřin. Povrchová doprava nebude omezena vůbec, pohybujeme se na chodnících a v parcích,“ řekl Witowski.
Praha vynaloží letos na průzkum trasy D 445 milionů korun. Největší částku vydá příští rok, a to 765 milionů. V roce 2021 to bude 348 milionů a v následujících dvou letech pak 14 a devět milionů. Letos půjdou peníze jen na provedení průzkumu. V letech 2020 a 2021 bude město platit průzkum a údržbu štol a v posledních dvou letech už pouze údržbu.
Bez řidiče
První úsek metra D mezi Pankrácí a Novými Dvory by měl mít pět stanic – kromě konečných také Olbrachtovu, Nádraží Krč a Nemocnici Krč. V další fázi by měly vzniknout zbylé tři stanice i nové písnické depo metra.
Náklady pro stavbu tratě Pankác – Depo Písnice jsou odhadovány na 57 miliard korun a počítá se s vozy bez řidiče, kvůli čemuž se dokonce mění legislativa. Poslanci musí schválit novelu drážního zákona, která má umožnit bezobslužný provoz na speciálních drahách, tedy na trase D.
Bezobslužnému provozu odpovídaly také první vizualizace budoucích stanic nové trasy, podobně jako například ve stanicích linek pařížského metra, kde jezdí vlaky bez strojvedoucích, jsou na nich i ochranné průhledné stěny a bezpečnostní dveře mezi nástupištěm a kolejištěm.
Po dostavbě metra do Písnice by se mohla trasa D prodloužit i severním směrem z Pankráce na Náměstí Míru. Investorem stavby bude DP, vyřešit ještě musí problém s některými chybějícími pozemky, například v Písnici.
- 9. 5. 1974: úsek I.C, Sokolovská–Kačerov (7 km, 9 stanic)
- 12. 8. 1978: úsek I.A, Leninova – náměstí Míru (5 km, 7 stanic)
- 7. 11. 1980: úsek II.C, Kačerov–Kosmonautů (5 km, 4 stanice)
- 19. 12. 1980: úsek II.A, náměstí Míru – Želivského (3 km, 3 stanice)
- 3. 11. 1984: úsek III.C, Sokolovská–Fučíkova (2 km, 2 stanice)
- 2. 11. 1985: úsek I.B, Sokolovská – Smíchovské nádraží (5 km, 7 stanic)
- 11. 7. 1987: úsek III.A, Želivského–Strašnická (1 km, 1 stanice)
- 26. 10. 1988: úsek III.B, Smíchovské nádraží – Nové Butovice (5 km, 3 stanice)
- 4. 7. 1990: úsek SH/1 (popř. III.A/2), Strašnická–Skalka (1 km, 1 stanice)
- 22. 11. 1990: úsek II.B, Florenc–Českomoravská (4 km, 4 stanice)
- 11. 11. 1994: úsek V.B, Nové Butovice – Zličín (5 km, 5 stanic)
- 8. 11. 1998: úsek IV.B, Českomoravská – Černý Most (6 km, 3 stanice)
- 8. 6. 2001: úsek IV.B, otevření stanic Kolbenova a Hloubětín (2 stanice)
- 25. 6. 2004: úsek IV.C/1, Nádraží Holešovice – Ládví (4 km, 2 stanice)
- 26. 5. 2006: úsek SH/2, Skalka – Depo Hostivař (1 km, 1 stanice)
- 8. 5. 2008: úsek IV.C/2, Ládví – Letňany (5 km, 3 stanice)
- 6. 4. 2015: úsek V.A, Dejvická – Nemocnice Motol (6 km, 4 stanice)