Děkanem Lékařské fakulty v Ostravě má být Arnošt Martínek. Vláda dvou děkanů se uzavírá

Děkanem Lékařské fakulty v Ostravě se má stát Arnošt Martínek. Novou volbou děkana by se měla uzavřít problematická éra vlády dvou děkanů, která zkomplikovala i vztahy fakulty s Fakultní nemocnicí Ostrava.

Martínka, který už před časem fakultu vedl a po sporné personální situaci rezignoval, podpořil ve středeční volbě akademický senát fakulty. Definitivní slovo bude mít rektor Jan Lata, jemuž akademický senát výsledek svého rozhodnutí předkládá a rektor pak rozhoduje o jmenování, řekl mluvčí univerzity Adam Soustružník.

Martínkovi dali senátoři přednost před druhým kandidátem, kterým byl vedoucí katedry kraniofaciálních oborů a přednosta Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavel Komínek. Od akademiků původně vzešly tři návrhy na děkana, ale prorektor pro rozvoj Roman Hájek z volby odstoupil. Rozhodovalo se tak mezi Komínkem, který získal podporu tří senátorů, a Martínkem, pro něhož hlasovalo 15 členů Senátu.

Dvojvládí po rozhodnutí soudu

Martínek se v minulosti do čela fakulty dostal poté, co akademický senát fakulty kvůli výhradám odvolal v roce 2016 tehdejšího děkana Pavla Zonču. Ten ale s odvoláním nesouhlasil, zpochybnil tehdejší složení akademického senátu a obrátil se na soud.

Se svými výhradami uspěl, a v létě se tak najednou fakulta ocitla v situaci, že soudním rozhodnutím byl děkanem znovu Zonča a zároveň už ve funkci působil i Martínek. Fakulta tak měla děkany fakticky dva.

Rektor ve snaze situaci vyřešit v létě předběžným opatřením zakázal Zončovi funkci děkana vykonávat. Zonča ale soudně napadl i toto předběžné opatření a opět uspěl. Rektor proto později rozhodl, že než se spor vyřeší, postaví předběžným opatřením mimo funkci Martínka, který nakonec ale na svou funkci rezignoval.

Zončovi pak ke konci října vypršel původní mandát. Vedení univerzity se proto počátkem listopadu dočasně ujal rektor Lata a byly vypsány nové volby.

Zonča měnil poměry ve FNO

Zončův návrat výrazně ovlivnil i dění ve Fakultní nemocnici Ostrava. Zonča bývá spojován s bývalým ředitelem ostravské fakultní nemocnice Evženem Machytkou, který před časem odstoupil. Společně stáli za personálními změnami v nemocnici, při nichž byli v krátké době odvoláni čtyři přednostové, mezi nimi byl i Martínek coby přednosta interní kliniky.

Odvolání přednostů ale musí podepsat společně právě ředitel a děkan fakulty. S postavením Zonči v čele fakulty a jeho rozhodnutími vůči nemocnici univerzita nesouhlasila. Vztahy mezi nemocnicí a fakultou se za fungování Zonči s Machytkou výrazně zhoršily. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 3 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 3 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...