Boj o Libeňský most pokračuje. Památkáři žádají přezkum rozhodnutí, kvůli kterému se může zbourat

Odpověď „ne“ na otázku, zda památkově chránit Libeňský most, nemusí být definitivní. Národní památkový ústav podal na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání předchozího rozhodnutí. Verdikt ministerstva měl ukončit léta čekání a umožnit přípravu na rekonstrukci mostu spojujícího oblast Manin v pražských Holešovicích s lokalitou Palmovka v Libni. Most je dlouhodobě v havarijním stavu, v zimě byl proto několik týdnů uzavřen pro silniční a tramvajovou dopravu.

Rozhodnutí ministerstva kultury nepřiznat Libeňskému mostu památkovou ochranu otevřelo cestu k variantě, při které původní konstrukce zanikne a nahradí ji nový most.

Památkáři by však chtěli současnou stavbu od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla zachovat. Chtějí proto, aby ministerstvo předchozí rozhodnutí přezkoumalo. Odkazují na analýzu Kloknerova ústavu ČVUT, podle kterého stále je možné původní Libeňský most zachránit.

„Jako jistý analogický případ lze nabídnout srovnání s obnovou nedalekého Negrelliho viaduktu, kde s ohledem na dožilé části kleneb a pilířů dojde k rozsáhlým výměnám zdiva, nicméně zůstává zachována tvarová autenticita konstrukcí i způsob provedení a použité
materiály,“ upozornil mluvčí pamákového ústavu Jan Cieslar.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková uvedla, že se bude podnětem ústavu i dalším, který podal spolek Prázdné domy, zabývat rozkladová komise. Ministerstvo v původním rozhodnutí konstatovalo, že by musela být rekonstrukce tak rozsáhlá, že by při něm památková hodnota mostu stejně utrpěla. Podpořilo proto variantu výstavby nového mostu, který by měl vycházet z architektury původního, ale zároveň splňoval současné požadavky na zatížitelnost a životnost.

Památkový ústav ani Prázdné domy nejsou účastníky řízení a jejich návrhy nemají odkladný účinek. Pokud by se tedy Praha, které most patří, rozhodla neprodleně ho zbourat, ministerstvo kultury by tomu nebránilo. Nejspíše k tomu však nedojde. Libeňský most je po lednovém přerušení provozu podepřený a městští politici pokračují v diskusích o jeho budoucnosti.

Varianta nahrazení původního Libeňského mostu se však stále zdá pravděpodobná. Po rozhodnutí ministerstva ji podpořil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), stejně tak primátorka Adriana Krnáčová (ANO) míní, že stavba nové konstrukce „je z dlouhodobého výhledu rozumnější“. Stavbu nového mostu od počátku prosazuje také ODS a tyto tři strany již mají v zastupitelstvu většinu.

Původní Libeňský most tak – navzdory postoji památkářů – čelí hrozbě zániku v době, kdy slaví 90. výročí své existence. Dokončen byl v roce 1928, od té doby se nikdy nedočkal větší opravy nosné konstrukce. Záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit se poprvé objevil v roce 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 2 hhodinami

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 14 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026
Načítání...