Boj o Libeňský most pokračuje. Památkáři žádají přezkum rozhodnutí, kvůli kterému se může zbourat

Odpověď „ne“ na otázku, zda památkově chránit Libeňský most, nemusí být definitivní. Národní památkový ústav podal na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání předchozího rozhodnutí. Verdikt ministerstva měl ukončit léta čekání a umožnit přípravu na rekonstrukci mostu spojujícího oblast Manin v pražských Holešovicích s lokalitou Palmovka v Libni. Most je dlouhodobě v havarijním stavu, v zimě byl proto několik týdnů uzavřen pro silniční a tramvajovou dopravu.

Libeňský most
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Rozhodnutí ministerstva kultury nepřiznat Libeňskému mostu památkovou ochranu otevřelo cestu k variantě, při které původní konstrukce zanikne a nahradí ji nový most.

Památkáři by však chtěli současnou stavbu od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla zachovat. Chtějí proto, aby ministerstvo předchozí rozhodnutí přezkoumalo. Odkazují na analýzu Kloknerova ústavu ČVUT, podle kterého stále je možné původní Libeňský most zachránit.

„Jako jistý analogický případ lze nabídnout srovnání s obnovou nedalekého Negrelliho viaduktu, kde s ohledem na dožilé části kleneb a pilířů dojde k rozsáhlým výměnám zdiva, nicméně zůstává zachována tvarová autenticita konstrukcí i způsob provedení a použité
materiály,“ upozornil mluvčí pamákového ústavu Jan Cieslar.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková uvedla, že se bude podnětem ústavu i dalším, který podal spolek Prázdné domy, zabývat rozkladová komise. Ministerstvo v původním rozhodnutí konstatovalo, že by musela být rekonstrukce tak rozsáhlá, že by při něm památková hodnota mostu stejně utrpěla. Podpořilo proto variantu výstavby nového mostu, který by měl vycházet z architektury původního, ale zároveň splňoval současné požadavky na zatížitelnost a životnost.

Památkový ústav ani Prázdné domy nejsou účastníky řízení a jejich návrhy nemají odkladný účinek. Pokud by se tedy Praha, které most patří, rozhodla neprodleně ho zbourat, ministerstvo kultury by tomu nebránilo. Nejspíše k tomu však nedojde. Libeňský most je po lednovém přerušení provozu podepřený a městští politici pokračují v diskusích o jeho budoucnosti.

Varianta nahrazení původního Libeňského mostu se však stále zdá pravděpodobná. Po rozhodnutí ministerstva ji podpořil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), stejně tak primátorka Adriana Krnáčová (ANO) míní, že stavba nové konstrukce „je z dlouhodobého výhledu rozumnější“. Stavbu nového mostu od počátku prosazuje také ODS a tyto tři strany již mají v zastupitelstvu většinu.

Původní Libeňský most tak – navzdory postoji památkářů – čelí hrozbě zániku v době, kdy slaví 90. výročí své existence. Dokončen byl v roce 1928, od té doby se nikdy nedočkal větší opravy nosné konstrukce. Záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit se poprvé objevil v roce 2004.