Pražský Libeňský most se kulturní památkou nestal. Rozhodnutí ministerstva kultury ale není pravomocné. Zastupitelstvo Prahy bude nyní rozhodovat, zda most opraví, nebo zbourá. Most je od 19. ledna kvůli havarijnímu stavu uzavřený pro auta i MHD.
Podle náměstka pražské primátorky Petra Dolínka (ČSSD) ministerstvo odůvodnilo rozhodnutí tím, že most je důležitou spojnicí mezi oběma břehy Vltavy. Aby mohl být zachován pro dopravu, bude muset být zásadně přestavěn i v případě, že by se pouze opravoval. „Proto si myslím, že by zastupitelstvo mělo rozhodnout tou cestou, že jednoznačně umožní demolici mostu a postavení nového,“ řekl České televizi.
V případě stavby nového mostu by podle resortu měla vzniknout kopie původního. „Vzhledem k opakovaně prokázané vysoké architektonické a urbanistické hodnotě soumostí ministerstvo plně podporuje myšlenku vybudování kopie, která by splňovala potřebné požadavky na zatížitelnost i životnost mostu a zároveň uchovala mimořádně hodnotné tvarosloví Janákových kubizujících forem,“ píše se v rozhodnutí.
Účastníci řízení se můžou proti verdiktu ministerstva do 15 dnů odvolat. Vedle Prahy jde i o Dopravní podnik, Technickou správu komunikací a České přístavy. Pokud tak učiní, bude se věcí zabývat rozkladová komise, což by mohlo trvat i několik měsíců. Když podá námitky kdokoli jiný, bude se jimi zabývat ministerstvo. Další řízení by ale nemělo na nynější rozhodnutí odkladný účinek.
Odborníci doporučují spíš demolici
Most více než rok zkoumali odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví. Už v roce 2016 ve studii uvedli, že je lepší ho zbourat a postavit na jeho základech nový. Stav mostu se od té doby ještě zhoršil, město ho proto v polovině ledna uzavřelo.
Podle analýzy ústavu by byla v případě zachování mostu nutná komplexní rekonstrukce. Ta by znamenala minimálně polovinu všech konstrukcí vyměnit a u ostatních konstrukcí dožilé části nahradit. Při rekonstrukcích se navíc mnohdy objeví řada dalších závad a problémů.
Výstavba i rekonstrukce by podle odborníků vyšly na obdobnou částku, a to 550 až 600 milionů korun. V původním plánu Technická správa komunikací předpokládala náklady asi 350 milionů korun. Tento plán ale počítal s využitím současných pilířů mostu. To odborníci kvůli jejich špatnému stavu vyloučili.
Zastupitel Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice) už ale dříve řekl, že považuje cenu stavby nového mostu za podhodnocenou, protože nezahrnuje výstavbu provizorního mostu. Domnívá se, že potřebná částka na stavbu nového mostu bude oproti ceně rekonstrukce dvojnásobná.
Libeňský most je složený z několika částí. Příprava komplikovaného projektu trvala deset let. Zastupitelstvo v roce 2016 rozhodlo, že Praha půjde cestou rekonstrukce. Mezi tím se ale objevily další posudky z Kloknerova ústavu. O tom, zda usnesení zastupitelstva zrušit a most raději zbourat, by zastupitelé měli znovu jednat v únoru či březnu. Magistrát dosud čekal na stanovisko ministerstva kultury.
ANO a ČSSD dávají přednost novému mostu
Politici se ovšem na dalším postupu neshodují. „Nebýt aktivismu některých spolků, ale bohužel i koaličních zastupitelů, mohl být Libeňský most už dávno opravený,“ poznamenala primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Sama dává přednost stavbě nového mostu. „Je z dlouhodobého výhledu rozumnější,“ dodala.
Nový most by vybral i starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD). Řízení ohledně prohlášení za památku bylo podle něj ztrátou času, protože už jednou se touto otázkou ministerstvo zabývalo a rozhodlo stejně. Opravu naopak hájí starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice). Dříve připravený projekt nového mostu je podle něj nerealizovatelný: „Spoléhal na to, že ty staré pilíře udrží ten nový, těžší most, což teď víme, že není pravda.“
Technická správa komunikací začala na konci ledna most podpírat. Práce by měly trvat zhruba měsíc, pak by se na most mohla vrátit MHD. Podle Dolínka vznikne expertní skupina, která by měla městu pomoci nejen s Libeňským mostem, ale se situací mostů v Praze obecně.
Stavba z dílny architekta Janáka
Libeňský most přes řeku Vltavu spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze 15. mostem. Byl postaven v letech 1924–1928 a slavnostně otevřen 29. října k 10. výročí vzniku Československa.
Prostá betonová konstrukce v kubistickém slohu architektů Pavla Janáka a Františka Mencla se výrazně lišila od předešlých betonových mostů Hlávkova a Mánesova například konzolovými schodišti či osvětlovacími stožáry.
Stavba mostu začala na sklonku roku 1924. Jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií. Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně pak 780 metrů. Most byl původně vůbec nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů.
Výrazný kubistický prvek mostu tvoří osm konzolově vyložených schodišť spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu.
V průběhu let změnil most několikrát název. Libeňský se mu říkalo do roku 1938, poté se na dva roky přejmenoval na Baxův (po tehdejším primátorovi Prahy Karlu Baxovi). V roce 1940 se znovu jmenuje Libeňský, od roku 1945 do roku 1952 pak opět Baxův. Nový název poplatný době dostal v 50. letech. Až do roku 1962 se mu říkalo Stalingradský. V 60. letech se ale mostu do třetice vrátil jeho původní název.
Most je v současnosti v havarijním stavu. Od roku 1928 nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. V roce 2002 ho navíc poškodily povodně. Záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit se objevil už v roce 2004. Odpor odborné i laické veřejnosti ale vyústil v žádost o prohlášení mostu za kulturní památku.
Národní památkou se ale most nestal. V roce 2006 vydaly úřady územní rozhodnutí, o tři roky později pak stavební povolení. V roce 2009 byl také na most zakázán vjezd vozům těžším než 7,5 tuny. Navíc tu byla snížena rychlost tramvají na 20 kilometrů za hodinu a přímo na mostě se nesmějí potkat protijedoucí tramvaje. Další osud mostu nyní leží na rozhodnutí zastupitelů.
