Na chybějící legislativu, pracovní podmínky, a především nízké příjmy umělců upozorňovali v pondělí před ministerstvem kultury někteří z nich. Přišli i zástupci některých veřejných institucí – například ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová. Resort status umělce, po kterém volají, připravuje. Podle demonstrantů je ale příprava i deklarovaný záměr legislativní změny nedostatečný. Během projevů řečníků z okna ministerstva hrál kdosi na trubku smuteční pochod. Šéf resortu Martin Baxa (ODS) na setkání protestujících přišel. V tiskové zprávě uvedl, že „materiál bude předložen vládě do konce letošního roku, přičemž do konce roku 2025 má být novela zákona účinná“.
Umělci demonstrovali před ministerstvem. Žádali zakotvení svého statusu v zákoně
„Postoje ke konkrétnímu obsahu jsou v rámci umělecké komunity různé, proto ministerstvo kultury komunikuje se širokým spektrem důležitých aktérů,“ sdělil Baxa.
Přinejmenším od doby pandemie covidu-19 se v Česku poukazuje na možnost, někteří umělci mluví o nutnosti, zavedení takzvaného statusu umělce. Postavení umělců se od pandemie řeší i na evropské úrovni a zabývá se jím Evropský parlament. Od té doby, co v roce 2020 EU vyčlenila peníze na národní plány obnovy pro své členské státy, zavázaly se Česko a ministerstvo kultury k legislativnímu zakotvení statusu umělce. V rámci výzev, které pro čerpání peněz z národního plánu obnovy resort vypsal, se některé týkají i statusu umělce.
Organizátoři pondělního protestu uvedli, že namísto toho, aby se zákon o statusu umělce připravil díky penězům z Národního plánu obnovy, bude výsledkem změn jen novelizace již existujícího zákona o některých druzích podpory kultury, která ovšem nezavazuje k dalším opatřením. V pondělí požadovali od ministerstva kultury závazný slib, že status umělce bude schválen v rozšířené podobě, tedy jako status kulturního profesionála, který by zahrnoval kromě umělců i technický personál, žurnalisty, překladatele, kurátory, dýdžeje a další.
„Status umělce/umělkyně nyní zavedeme do české legislativy nově prostřednictvím novely zákona o některých druzích podpory umění. Jde o nástroj podpory nejohroženějším skupinám umělců a umělkyň. Jsme na začátku dlouhodobého procesu, který není ohraničený a definitivní a bude se vyvíjet v průběhu času v souvislosti s aktuálními potřebami,“ uvedl Baxa.
„Není možné se kulturou a uměním uživit“
„Dospěli jsme do fáze, kdy není možné se kulturou a uměním uživit. A dost možná už ani nedůstojně. Přičemž vláda minulý týden oznámila, že plánuje dále drasticky zasáhnout do už tak léta opomíjeného rozpočtu ministerstva kultury,“ řekla jedna z organizátorů protestu Anna Štičková.
Podle ní je kultura i přes mnohaleté vládní sliby jednoho procenta ze státního rozpočtu na tuto oblast opět na „chvostu zájmu“. „A vsuvka z literatury: v literatuře má alespoň nějaký pravidelný příjem z tvorby jen pět procent spisovatelek a spisovatelů. Ale pro čtyři pětiny z těchto pěti procent je to jen kolem pěti tisíc korun měsíčně,“ dodala.
„Dlouhodobě se potýkáme se systémovým nerespektem a mikroagresí vůči nám a našim profesím, ve kterých jsme mnozí a mnohé dobré, přičemž měřítka nemohou být zdaleka jen ekonomická,“ řekla také. Doplnila, že nepochopení umělci zažívají ze strany rodiny, spolužáků ze střední školy i úřadů. Podle nich si ale umělec svou nejprve školu a poté zaměstnání sám vybral, má povolání, které ho baví, a jeho výkon se podle úředníků prostě nevejde do příslušných kolonek.
