České filmové kritiky zhypnotizoval Arvéd, je nejlepším filmem roku 2022

Za nejlepší film roku 2022 označily Ceny české filmové kritiky temný snímek Arvéd. Představitel titulního hrdiny Michal Kern je nejlepším hercem loňského roku. Nejlepší herečkou byla vyhlášena Vita Smačeljuk z dramatu Oběť. Režiséra nejen tohoto snímku Michala Blaška vyzdvihly Ceny české filmové kritiky jako talentovaného tvůrce.

Drama Arvéd si z Cen české filmové kritiky za rok 2022 odnáší vítězství v celkem třech kategoriích. Kromě označení „nejlepší film“ se mohou jeho tvůrci těšit také z ceny za nejlepší scénář. Ten společně napsal režisér Vojtěch Mašek s Janem Poláčkem. Kritici oceňují, že se v Arvédovi pustili do rafinované hry s možnostmi vyprávění.

Stylizovaný portrét založený na skutečném osudu okultisty a kolaboranta Jiřího Arvéda Smíchovského je Maškovým celovečerním režijním debutem. Pozornost kritiků na sebe snímek strhl i díky hereckému výkonu Michala Kerna, který podle jejich soudu v roli Arvéda svým minimalistickým ďábelským pohledem publikum hypnotizuje.

Nejlepšího režiséra našli kritici v Adamu Sedlákovi. Jeho drama BANGER. je smrští drog a rapu natočenou na telefon. S prázdnou ovšem z letošního udílení odešel Marsell Bendig, nominovaný za svůj suverénní herecký výkon věčně zdrogovaného producenta právě ve filmu BANGER., a to dokonce ve dvou kategoriích. Jednak na nejlepšího herce, jednak na objev roku.

91 minut
Záznam: Ceny české filmové kritiky za rok 2022
Zdroj: ČT24

Objevený Michal Blaško

Objevem roku se stal režisér a scenárista Michal Blaško. Loni uvedl dvě premiéry, oběma kritiky zaujal. Jak drama Oběť, tak minisérie Podezření mají kriminální jádro. Podezření o zdravotní sestře odsouzené dopředu okolím za smrt pacienta zpracovává téma unáhlených soudů. Oběť se dotýká témat, jako jsou minority či politický populismus.

Kritici zvláště ocenili Blaškovu práci s herci. Například Vitou Smačeljuk, původem ukrajinskou herečkou, která v Oběti hraje matku, pro niž žádná překážka není dost velká, když jde o její dítě. Za svůj herecký výkon si odnáší Českého lva pro nejlepší herečku.

Blaško se na pódium vrátil ještě při vyhlašování kategorie Mimo kino (věnované televizním, on-line a jiným počinům), aby si společně se scenáristou Štěpánem Hulíkem převzal ocenění za psychologické drama Podezření. Třídílná minisérie zaujala i festival Berlinale, kde mělo Podezření premiéru v sekci Berlinale Series – jako vůbec první seriál nejen z Česka, ale také ze střední a východní Evropy.

Ceny české filmové kritiky: režisér Michal Blaško a scénárista Štěpán Hulík
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Ceny pro dokumenty o letcích RAF a skladateli Kaprovi

Nejlepší audiovizuální počin je dílem střihače Šimona Špidly, který má zásadní podíl na dokumentu Goold Old Czechs. Snímek v režii Tomáše Bojara rekapituluje příběh českých letců RAF. Špidla při přebírání ceny kritikům poděkoval, že si všimli právě střihové skladby. „Střižna je místo, kde se hledá smysl věcí,“ uvedl.

Snímek Goold Old Czechs byl také nominován na nejlepší dokument. V dokumentární kategorii mohl Tomáš Bojar, společně s Adélou Komrzý, zároveň získat i cenu za Zkoušku umění, tedy vtipnou a chytrou sondu do mladé generace výtvarného umění.

Ocenění za nejlepší dokument ale kritici nakonec přiřkli Lucii Králové. Ve filmu KaprKód nalezla podle kritiků novou formu portrétního dokumentu podobně jako skladatel Jan Kapr, o němž snímek pojednává, hledal nové formy v hudbě. Svého protagonistu stopuje s pomocí kombinace archivních záběrů, původní soudobé hudby i informací o dějinách dvacátého století.

Il Boemo bez ceny

Nejlepší krátký film natočil podle vlastního scénáře Petr Januschka. Sotva půlhodinové drama Ostrov svobody je polemikou o lásce a svobodě. Příběh odehrávající se během letu na Kubu klade otázku, zda je větší odvaha zůstat, nebo emigrovat.

Bez jediné ceny zůstalo historické hudební drama Il Boemo, které – shodně se snímky Arvéd a BANGER. – obdrželo nejvíce nominací. Životopisný film režiséra Petra Václava o skladateli Josefu Myslivečkovi byl mimo jiné i vyslancem české kinematografie na Oscarech, do užších nominací se ale nedostal.

Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky. Kritici posuzovali celkem pětasedmdesát celovečerních titulů, z toho dvacet šest dokumentů. Rekordní počet loňských premiér částečně zapříčinila pandemie covidu-19, kvůli které filmaři uvedení svých nových titulů odkládali. 

Filmový rok 2022 zhodnotí ještě 4. března také ceny Český lev, pořádané Českou filmovou a televizní akademií. Nominace vedou snímky Arvéd a Il Boemo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...