Pletený svršek se soby, vánočními ozdobami a stromky či třeba se sněhulákem. Svetry s vánočními motivy se v posledním desetiletí staly velmi oblíbenou součástí svátečního období. Prodávají je nejen fast fashion řetězce a luxusní módní domy, ale i fastfoody či streamovací platformy. S vánočními svetry se pořádají i vánoční večírky či fundraisingové akce. Pletené svršky s motivy Vánoc zpočátku neměly být směšné ani „ošklivé“, pouze kreativní a radostné. Křiklavé a někdy i bláznivé motivy a způsoby provedení se na trhu objevily poměrně nedávno. Podle módní historičky Gail DeMeyereové je pro vánoční svetry charakteristické, že se líbí většině lidí a dokážou je pobavit.
Rané sváteční motivy na pletených oděvech, jako jsou hvězdy či sněhové vločky, se podle DeMeyereové vyvíjely po staletí. Větší pozornosti se jim však dostalo v padesátých letech dvacátého století, což má pravděpodobně souvislost s rostoucí poválečnou komercionalizací Vánoc v západních zemích.
Polovina dvacátého století byla také dobou obnoveného zájmu o outdoorové sporty – úplety, které lidé mohli nosit na lyžařském svahu, proto byly v módě. Vytvořilo se tak spojení mezi praktickým oděvem do chladného počasí a vánočním obdobím, jak poznamenal historik módy z Manchester Fashion Institute Benjamin Wild.
Vánočním svrškům se tehdy říkalo „Jingle Bell Sweaters“ a nebyly tak výrazné a nápadité jako ty současné. „Vycházely z tradičních, často propracovaných nordických vzorů a vzorů Fair Isle,“ uvedla historička módy a médií z New York University Moya Luckettová.
Na trhu si sice tehdy nezískaly masovou oblibu, jakou mají dnes, oblékat je však postupně začaly některé slavné osobnosti. Například zpěvák, herec a moderátor televizních show Andy Williams, jehož jeden z mnoha vánočních svetrů s motivem sněhuláka je vystaven v Muzeu Ralpha Fostera v americkém Missouri, či irský zpěvák a televizní bavič Val Doonican.
Vliv televize i kontrakultury
Rostoucí obliba svetrů s vánočními motivy v osmdesátých letech bezesporu souvisela s populárními komediemi, sitcomy a večerními pořady. Například postava otce ve filmu Vánoční prázdniny (1989) přispěla k tomu, že diváci začali kýčovitý vánoční svetr vnímat jako roztomilý a veselý. Pletený vánoční svršek si tehdy oblékl i populární herec a bavič Bill Cosby, který v něm ztvárnil postavu Cliffa Huxtablea – po jeho vzoru se hravé a veselé svetry staly v podstatě „uniformou“ moderátorů vánočních pořadů.
Rostoucí obliba tohoto oděvního kousku v osmdesátých letech souvisela dle Wilda nejen s vyobrazením v populární kultuře, ale i se vzestupem kontrakulturní módy. „Jako odmítnutí masových značek, které v té době ovládly módní průmysl. Jaký je lepší způsob masovou módu zpochybnit, než skrze návrat k něčemu autentičtějšímu, jako je právě pletenina?“
Na konci osmdesátých let navrhla vánoční svetry i Lisa Donofrio, v současnosti asistentka předsedy oddělení módního designu na newyorském Fashion Institute of Technology. „Nebyly považovány za ošklivé, pouze za veselé,“ podotkla. Lidé tak začali svetry s těmito motivy oblékat na kancelářské vánoční večírky i přímo během svátků.
Období popularity pleteného svršku ale netrvalo dlouho a jeho obliba v devadesátých letech klesla. Svetry s motivy vloček, sněhuláků, sobů nebo vánočních stromků v té době nosily či darovávaly spíše starší generace. Mnohými byly označovány za módní neštěstí – vyvolávaly pozvednuté obočí.
Taková scéna se objevila i v populární romantické filmové komedii z roku 2001 Deník Bridget Jonesové. Směšný svetr se sobem s červeným nosem na rodinný večírek oblékla postava Marka Darcyho. Bridget Jonesová se sice zděsila, ale diváky obří hlava soba rozesmála.
Kanada – rodiště večírků s vánočními svetry
Pulovry s vánočními motivy právě i díky tomuto snímku vstoupily na začátku 21. století do povědomí většího množství lidí. Tehdy se začaly pořádat vánoční večírky, jejichž hosté si svetry s kýčovitými a směšnými vánočními motivy oblékali záměrně. První takové setkání se událo v roce 2002 v kanadském Vancouveru. Uspořádali ho Chris Boyd a Jordan Birch.
Boyd pracoval v domově důchodců, kde si všiml, že vtipné svetry s vánočními motivy jsou ve svátečním období u seniorů velmi oblíbené. To jej okouzlilo. „Řekl bych, že šedesát, sedmdesát, možná až osmdesát procent babiček je mělo na sobě.“
Významný vliv měl na oba zakladatele již tradiční vancouverské párty také komediální snímek s názvem Blbý a blbější (1994). „Tam je scéna, kdy oba mají na sobě opravdu nevkusné svetry,“ uvedl Boyd.
První takový večírek se konal v domě jejich kamaráda, záměrem bylo sejít se s přáteli a vychutnat si vaječný koňak, nicméně nápad obléci si vánoční svetry měl velký úspěch. „Byla to ta nejhloupější a nejsměšnější párty, jakou jsme si dokázali představit,“ řekl Birch.
Následující rok tak párty uspořádali v univerzitní hospodě – zaplnili ji celou. Večírek se nakonec přestěhoval do Commodore Ballroom ve Vancouveru, kde se pořádal po několik let a účastnilo se jej přes tisíc lidí.
Večírky s vánočními svetry se tak postupně uchytily i ve Spojených státech a posléze i v Evropě. Dle Boyda tyto kousky „svým kreativním a jedinečným slavnostním designem přivádějí lidi k úsměvu“.
Právě Boydovi a Birchovi je připisováno zpopularizování výrazu „ošklivý“ v souvislosti se svetry s vánočními motivy. „Samozřejmě, že slovo ‚ošklivý‘ ve spojení s vánočním svetrem tehdy nebylo běžné,“ dodal Birch.
Vtipný svetr jako úleva od vánočního stresu
Zakladatel online obchodu UglyChristmasSweaterParty.com a autor knihy o večírcích s vánočními svetry Brian Miller se první takové párty zúčastnil v roce 2006. „Bylo to poprvé, co jsem slyšel o lidech, kteří nosí ošklivé vánoční svetry záměrně,“ sdělil v rozhovoru pro HuffPost Canada.
O rok později založil zmíněnou doménu, kde sdílel fotografie svetrů, které on či jeho přátelé objevili v nedalekém second handu. Začalo to jen jako vtip, ale „rychle přešel v legitimní podnikání na plný úvazek“, uvedl.
„Těžko říci, co změnilo pohled na tyto svetry. (…) Myslím, že lidé začali vidět jejich komickou stránku a řekli si: ‚Ta věc vzadu ve skříni by mohla být zábavná,‘ namísto toho, že jde o něco hrozného, co nikdo nechce nosit,“ uvedl Miller pro CNN.
Podle něj se pletené svršky se zábavnými vánočními motivy během následujícího desetiletí v podstatě vyvinuly v novou vánoční tradici. „Staly se jmelím naší generace,“ prohlásil.
„Ošklivé úplety může nosit kdokoliv. Od mé dcery až po kancelářské pracovníky na jejich večírku na konci roku. (…) Vánoce mohou být stresující – mít na sobě něco směšného lidem může pomoci zbavit se tlaku,“ myslí si Miller.
„(Vánoce jsou) obdobím, kdy lidé mohou nechat být všechny věci, které nás rozdělují,“ říká módní historička DeMeyereová. A právě svetry s vánočními motivy můžou podle ní být tím prvkem, který lidi sjednotí. „Většině se líbí a dokáží je pobavit,“ dodává.
Fast fashion i luxusní módní domy
Fast fashion řetězce, tedy obchody s levnou a lehce dostupnou módou, která se vyrábí ve velkém množství, tak postupně začaly v období svátků plnit vánočními svetry své prodejny a vymýšlet vlastní originální motivy.
Brzy se přidaly i velké módní domy; britská návrhářka Stella McCartneyová představila v roce 2007 svetr s motivem ledního medvěda, modelky oděné v pulovrech s vánočními vzory vyslala na molo francouzská značka Givenchy v roce 2010 a následující rok pak i italský módní dům Dolce & Gabbana.
Přelomovým pro „ošklivé“ vánoční svetry byl rok 2012. Britská charitativní organizace Save the Children zahájila první ročník fundraisingové akce „Christmas Jumper Day“ a vyzvala, aby si lidé oblékli své nejošklivější vánoční svetry a finančně přispěli na děti nejen ze Spojeného království. Britský The Telegraph oděvní kousek označil tehdy jako „nezbytnost sezóny“. Řetězec Topshop zase hlásil, že tržby vánočních svetrů vzrostly o 54 procent ve srovnání s rokem 2011.
Rozvoj sociálních sítí a zejména vzestup Instagramu, převážně vizuální platformy, daly trendu nový impuls. Pletené vánoční svršky začaly oblékat ve velkém i celebrity, například zpěvačka Taylor Swiftová či rapper Ye, známý také pod svým původním jménem Kanye West. Komik a moderátor Jimmy Fallon v témže roce nazval segment své večerní show „12 Days of Christmas Sweaters“ (Dvanáct dnů vánočních svetrů) – a ten se v období svátků vysílá dodnes.
Křiklavější, bláznivější a političtější
Styl „ošklivých“ vánočních svetrů se stal v průběhu let křiklavějším, bláznivějším a propracovanějším. Podle Freda Hajjara, jednoho ze zakladatelů stránky prodávající vánoční svetry UglyChristmasSweaters.com, se v posledních letech objevilo několik nových populárních motivů.
„Jsou to 3D svetry, politické motivy nebo třeba svetr na pumpu. (…) V rukávu je ukrytá malá pumpa. Při jejím stisknutí se začne měnit design. Například uši psa se začnou pohybovat nahoru a dolů. Cílem zkrátka je pobavit,“ vysvětlit Hajjar.
Co se zpolitizování vánočních svetrů týče, letos vznikla například stránka CanceledSweaters.com, která nabízí možnost navrhnout si vlastní politický vánoční svršek. „Chtěli jsme nabídnout zábavný způsob, jakým parodovat naší politickou kulturu. Protože období svátků je především o smyslu pro humor,“ vysvětlit Zach Smith z Canceled Sweaters.
Velká konkurence na trhu je tak jedním z hlavních faktorů, proč se společnosti předhánějí, kdo vymyslí svetr originálnější a vtipnější. Navíc se již nejedná pouze o módní značky, kdo svršky s vánočními motivy prodává. Jsou to třeba i fastfoody, jako je například americký In-N-Out, streamovací platformy, jako je Netflix, nebo dokonce technologický gigant Microsoft.
Tradice vánočních svetrů od Microsoftu se zrodila v roce 2017 původně jako vtip. Tým společnosti pro sociální média vytvořil vánoční svetr s motivem Windows 95 a obrázek sdílel na Twitteru. Úspěch byl mimořádný a uživatelé sociální sítě prosili, aby svetr Microsoft skutečně uvedl na trh. Od té doby společnost vánoční svetry nabízí každý rok – na tom letošním je obrázek kancelářské sponky Clippy.
Podle Venetie Fryzerové, analytičky společnosti Edited, jsou vánoční svetry „velkým byznysem“. S tím souhlasí i výkonný ředitel analytické firmy GlobalData Neil Saunders. „Značky vydělávají na trendu, ale také se snaží spojit se zákazníky zábavným a poutavým způsobem,“ doplnil.
Plast jako hrozba pro přírodu
Velká obliba těchto vánočních pletených svršků vede k tomu, že se jich vyrábí čím dál větší množství a na světě jich tak je přebytek. Podle ekologické organizace Hubbub se sídlem v Londýně jich v roce 2019 jen v samotné Británii lidé měli pětašedesát milionů. Průzkum u více než třech tisíc dospělých Britů také naznačil, že každý třetí člověk do pětatřiceti let si koupí nový vánoční svetr každý rok. Navíc dva z pěti z nich jej mají na sobě během sezony pouze jednou.
Podle analýzy organizace Hubbub jsou tyto svetry často vyrobeny z nekvalitních, mnohdy syntetických materiálů, jejichž životnost je nízká. Poradkyně v oblasti cirkulace a textilního odpadu Rachel Kibbeová upozorňuje, že kvůli jejich podprůměrné kvalitě je již nošené svetry těžší znovu prodat. „Většina z nich je tak určena do koše,“ dodala.
Vzhledem k častému použití akrylu mluví Sarah Divaliová z Hubbubu přímo o hrozbě, kterou fast fashion představuje pro přírodu. „Vánoční svetry jsou problematické, protože mnohé obsahují plast. Vyzýváme lidi, aby si svetry vyměnili, koupili z druhé ruky nebo oblékli znovu ty, které již vlastní. (…) Svetr je na celý život, ne jen na Vánoce,“ podotkla.
