Zatkněte ho U Kalicha, ale možná bude U Fleků či U Vejvodů. S dobrým vojákem Švejkem po pražských hospodách 13. 3. 2021 Aktualizováno 15. 3. 2021 | Zdroj: ČT24, svejkmuseum.cz, encyklopedie.praha.cz, Wikipedia, eknihyzdarma.cz, turistika.cz
Od vydání první části románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo sto let. Jaroslavek Hašek hlavního hrdinu představuje jako milovníka piva i jitrnic a veselého patrona, který je v pražských pivnicích jako doma. Mnoho pohostinství, kterými Švejk prošel, již zaniklo, některá ale v Praze zůstávají v provozu dodnes. Galerie fotografií ze současnosti ukazuje místa, která byla Jaroslavu Haškovi i jeho slavnému dobrému vojákovi blízká.
Putování dobrého vojáka Švejka po pražských pohostinstvích
Prokopovo náměstí na Žižkově se v románu neobjevuje. Je zde ale umístěna socha Jaroslava Haška od sochaře a grafika Karla Nepraše, který se dokončení díla a odhalení sochy (5. října 2005) nedožil. Autora, který zemřel v roce 2002, zastoupila jeho dcera. Ta dokončila návrh hlavy spisovatele pro následné odlití z bronzu
Měšťanská beseda získala dům v roce 1870. Dům byl využíván i dalšími spolky, kupříkladu sdružením Hlahol, Uměleckou besedou nebo klubem Za starou Prahu. Dnes je v budově ve Vladislavově ulici umístěn hotel. Úryvek z knihy: „Vy jste, pane, setřel pel mého panenství. To se ví, že se všichni smáli a její matinka, která ji tam hlídala, že ji vodvedla na chodbu v Besedě a že tu svou blbou nánu zkopala.“
Hospoda Na Zavadilce v dobách Rakouska-Uherska vypadala jinak. Okolní budovy mohou její původní vzhled pomoci přiblížit. Hašek píše: „To jsme se vám jednou v hospodě Na Zavadilce v Libni hádali mezi sebou, jestli máme nějakýho kloboučníka Vašáka, kerej vždycky dělal při zábavě neplechu, vyhodit, hned jak se vobjeví ve dveřích, nebo ho vyhodit, až si dá pivo, zaplatí a dopije, nebo mu vyndat boty, až přetančí první kolo.“
Hostinec U Vejvodů v centru Prahy existuje dodnes. Pivovar se v domě nacházel již v 16. století. Úryvek z knihy: „Opil se namol před svým vysvěcením v jednom velmi pořádném domě s dámskou obsluhou v uličce za Vejvodovic a přímo z víru rozkoše a zábavy šel se dát vysvětit.“
Hospoda U Zlatého litru (dnešní Balbínova poetická hospůdka) se v románu nevyskytuje, vznikla zde ale Haškova satirická politická Strana mírného pokroku v mezích zákona
Na založení strany odkazuje i pamětní deska na budově, kde se nachází Balbínova poetická hospůdka na pražských Vinohradech
Hospoda U Zlatého věnce v Karlíně už dávno neodpovídá svému původnímu vzhledu. Úryvek z knihy: „Včera jsem mluvil v hospodě U Zlatého věnce s jedním člověkem z venkova, je mu už šestapadesát let, a ten šel se optat na okresní hejtmanství do Nové Paky, proč mu rekvisírovali bryčku.“
Černý pivovar na Karlově náměstí připomíná již jen cedule na funkcionalistické budově. Autorem plánu budovy byl Karel Kotas, který na fasádě zachoval reliéf zlatého lva a v přízemí pohostinský provoz. Výčep piva v těchto místech zanikl okolo roku 2000. Úryvek z knihy: „Počal se tedy dál a dál vzdalovat vod svýho domova, až se přivalil do Černýho pivovaru na Karlově náměstí.“
Kde se nacházela Bendova kavárna, není zcela jednoznačné. Jedno z možných míst je roh Fügnerova náměstí a Sokolské. Citace Jaroslava Haška: „Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebrákovi facku a on mně ji vrátil. Abychom se smířili, museli nás oba zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku.“
Hostinec U Staré paní byl v Michalské ulici. Dnes se v ulici nachází stejnojmenný hotel, není ale úplně jasné, zda se jedná o stejnou budovu. Úryvek z knihy: „Ale já myslím, pane obrlajtnant, že deset zlatejch za takový pitomý voko je moc. To vyrazili U Starý paní soustružníkovi Matějů celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s šesti zubama, a tenkrát měly peníze větší cenu než dnes.“
Pamětní deska na domě odkazuje k dalšímu významnému spisovateli a osobnosti českého národního obrození, kterou byl Karel Jaromír Erben
Na Havelské ulici stála kavárna Mimosa; dům byl zbourán v roce 1936. Úryvek z knihy: „ Když si bral límeček a skládal kravatu, vzpamatoval se již do té míry, že mohl ujistit Švejka, že noční kavárna Mimosa jest opravdu jedna z nejslušnějších…“
Nejznámějším hostincem, který se objevuje v románu, je pivovar U Fleků. Citace z knihy: „Jestli tam ještě bydlí, to nevím,“ odpověděl Švejk, „ale tenkrát tam v roce 1908 bydlel. Náramně hezky svazoval knihy, ale dlouho, poněvadž je napřed musel přečíst a podle obsahu je vázal. Abych nezapomněl, sedával denně u Fleků a vyprávěl obsah všech knih.“
