Letiště Praha po dvou ztrátových letech loni vykázalo zisk

Společnost Letiště Praha vykázala za loňský rok čistý zisk 283 milionů korun, v roce 2021 přitom firma skončila téměř v miliardové ztrátě kvůli pandemii covidu-19. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 2,7 miliardy. Hrubý provozní zisk (EBITDA) mělo letiště loni 2,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než o rok dříve. Do zisku se po dvou „hubených“ letech vrátilo i Řízení letového provozu.

Výsledky hospodaření pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o více než šest milionů na 10,7 milionu. Stále však nedosáhl na čísla před covidem.

„Letiště Praha meziročně více než zdvojnásobilo počet odbavených pasažérů a provozní zisk zvýšilo o dvě miliardy korun. Navzdory menšímu počtu zaměstnanců, než by byl optimální stav, se tak odrazilo od covidového dna. A očekávám, že letos bude pokračovat v postupném návratu k dřívější vytíženosti a ziskům umožňujícím pokračovat v plánovaných investicích,“ okomentoval výsledky hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V návratu k předcovidovým číslům je Letiště Praha podle předsedy představenstva Jiřího Pose dál, než jsou letiště v jiných srovnatelných státech. Je podle něj citelná ztráta cestujících aerolinií ČSA, které před pandemií covidu-19 zajišťovaly přes 2,5 milionu cestujících a jejichž počet nyní poklesl až na 150 tisíc.

Podle Pose firma v loňském roce investovala více než 1,1 miliardy korun. „Největšími projekty byla celková rekonstrukce Terminálu 3, pojezdových drah a výměna náhradních zdrojů pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu,“ dodal.

Letiště Václava Havla Praha bylo v průběhu roku 2022 spojeno přímou linkou se 147 destinacemi, nabídku zajišťovalo 58 dopravců.  Letiště Praha očekává v letošním roce překročení hranice 13 milionů odbavených cestujících. I toto číslo by však stále bylo pod hranicí z předcovidového roku 2019, kdy letiště obsloužilo 17,8 milionu pasažérů.

K zisku se vrátilo i Řízení letového provozu

Po dvou ztrátových letech se loni do černých čísel vrátil i státní podnik Řízení letového provozu, dosáhl zisku 176 milionů korun. Stojí za tím zlepšení provozních výsledků v českém vzdušném prostoru a na letištích. V předchozím roce byl hospodářský výsledek minus 821 milionů korun.

Celkové výnosy společnosti dosáhly hodnoty 3,6 miliardy korun, což je o 80 procent více než v roce 2021. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 však stále jde o čtrnáctiprocentní pokles, informoval podnik. „V loňském roce jsme cílili na zisk 50 milionů, takže je výsledek příjemným překvapením,“ řekl generální ředitel Jan Klas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 10 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...