Letiště Praha po dvou ztrátových letech loni vykázalo zisk

Společnost Letiště Praha vykázala za loňský rok čistý zisk 283 milionů korun, v roce 2021 přitom firma skončila téměř v miliardové ztrátě kvůli pandemii covidu-19. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 2,7 miliardy. Hrubý provozní zisk (EBITDA) mělo letiště loni 2,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než o rok dříve. Do zisku se po dvou „hubených“ letech vrátilo i Řízení letového provozu.

Výsledky hospodaření pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o více než šest milionů na 10,7 milionu. Stále však nedosáhl na čísla před covidem.

„Letiště Praha meziročně více než zdvojnásobilo počet odbavených pasažérů a provozní zisk zvýšilo o dvě miliardy korun. Navzdory menšímu počtu zaměstnanců, než by byl optimální stav, se tak odrazilo od covidového dna. A očekávám, že letos bude pokračovat v postupném návratu k dřívější vytíženosti a ziskům umožňujícím pokračovat v plánovaných investicích,“ okomentoval výsledky hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

V návratu k předcovidovým číslům je Letiště Praha podle předsedy představenstva Jiřího Pose dál, než jsou letiště v jiných srovnatelných státech. Je podle něj citelná ztráta cestujících aerolinií ČSA, které před pandemií covidu-19 zajišťovaly přes 2,5 milionu cestujících a jejichž počet nyní poklesl až na 150 tisíc.

Podle Pose firma v loňském roce investovala více než 1,1 miliardy korun. „Největšími projekty byla celková rekonstrukce Terminálu 3, pojezdových drah a výměna náhradních zdrojů pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu,“ dodal.

Letiště Václava Havla Praha bylo v průběhu roku 2022 spojeno přímou linkou se 147 destinacemi, nabídku zajišťovalo 58 dopravců.  Letiště Praha očekává v letošním roce překročení hranice 13 milionů odbavených cestujících. I toto číslo by však stále bylo pod hranicí z předcovidového roku 2019, kdy letiště obsloužilo 17,8 milionu pasažérů.

K zisku se vrátilo i Řízení letového provozu

Po dvou ztrátových letech se loni do černých čísel vrátil i státní podnik Řízení letového provozu, dosáhl zisku 176 milionů korun. Stojí za tím zlepšení provozních výsledků v českém vzdušném prostoru a na letištích. V předchozím roce byl hospodářský výsledek minus 821 milionů korun.

Celkové výnosy společnosti dosáhly hodnoty 3,6 miliardy korun, což je o 80 procent více než v roce 2021. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 však stále jde o čtrnáctiprocentní pokles, informoval podnik. „V loňském roce jsme cílili na zisk 50 milionů, takže je výsledek příjemným překvapením,“ řekl generální ředitel Jan Klas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...