Inflace a nejistota mění přístup lidí ke spoření, více investují do mincí

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

„Jakožto emisní instituce můžeme potvrdit, že v posledních letech se výrazně zvýšil zájem o nákup všech numismatických emisí ČNB. Sledujeme značný převis poptávky nad nabídkou, tedy počtu objednaných kusů mincí nad plánovaným nákladem emise. ČNB od letošního roku razí všechny emise pamětních mincí v maximálním nákladu,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Dodává, že na základě zahraničních licencí a zakázek se na našem území prodávají, případně i vyrábí ještě cizozemské mince.

Se zvýšeným zájmem posledních let má zkušenosti také Česká mincovna. Ta potvrzuje, že v posledních letech je o investiční mince trojnásobný zájem. „Nejen ekonomická krize je příčinou. Odstartovala jej mimo jiné i epidemie koronaviru a dalším významným momentem byla agrese Ruska na Ukrajinu minulý rok,“ popisuje mluvčí České mincovny Lenka Klimentová. Tato společnost investiční a pamětní mince pouze neprodává, ale jako jediná je pro Českou národní banku (ČNB) razí.

Společnost Zlaťáky za rok 2022 prodala o jedenáct tisíc zlatých mincí více než v předchozím roce, což je meziroční nárůst o čtvrtinu. „Za minulý rok jsme prodali 55 tisíc zlatých mincí a 277 tisíc stříbrných. Pro srovnání to v roce 2021 bylo 44 tisíc zlatých a 239 tisíc stříbrných,“ říká ředitel společnosti Martin Štěch. Vyšší zájem o mince se ukazuje i u firmy zlate-mince.cz. „Zájem o investiční mince i slitky opravdu vzrůstá, což přičítáme i dostupnosti prodeje těchto komodit,“ říká za společnost Ludmila Trtíková.

Pozor na padělky

Podle ekonomického analytika Domika Stroukala z Metropolitní univerzity Praha v krizích roste poptávka po těchto alternativních investicích, jejichž součástí jsou i investiční mince. „Když roste inflace a spořící účet ji nepřekoná, přechází lidé čím dál více k alternativním investicím, jejichž součástí jsou i tyto mince. Tam je krása, že to není jen materiál, ale to, co může narůst, je i sběratelská hodnota,“ říká Stroukal.

Podle něj je ale otázkou, zda mince lidé kupují opravdu jako investici, nebo jako artefakt. „Záleží, jestli to člověk kupuje s vědomím, že to ve správnou chvíli prodá a vydělá na tom, nebo to sbírá a ukazuje svým kamarádům a předá dalším generacím,“ dodává Stroukal.

Za zvýšeným zájmem o investiční mince často stojí strach z budoucnosti v nejisté době. „Dá se říct, že největší zájem je v dobách nejistoty, jelikož zlato je především uchovatelem hodnoty v čase a rovněž bezpečným přístavem, ke kterému se investoři, lidé obracejí právě v těchto nejistých, krizových dobách,“ říká investiční poradce v numismatice Jakub Petruška s tím, že enormní zájem o zlaté a stříbrné mince byl například v době příchodu covidové krize a po vypuknutí geopolitické krize na Ukrajině.

Investoři si ale musí dát pozor na padělky všeho druhu. Mince je nejjistější kupovat přes některého ze smluvních partnerů ČNB pro prodej sběratelského materiálu. „Zásadně je třeba vyhnout se ‚extrémně výhodným nabídkám‘ nebo navštěvovat pochybné internetové aukce,“ varuje ekonomický analytik Stroukal.

Podle prodejců si investiční mince kupují jak profesionální investoři, tak rodiny s dětmi. Třeba jako formu spoření novorozencům nebo jako dárek při významném životním jubileu. Mnoho lidí podle těchto společností nevěří bankám či spořením, a proto se rozhodnou jít touto cestou. Investiční minci lze pořídit od dvou tisíc korun. Čím je náklad vyražených mincí menší, tím více roste cena. Investiční mince lze koupit a odnést domů nebo do nich investovat prostřednictvím spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...