Přeje nám teplý podzim, další topná sezona ale už bude složitější, míní šéf Pražské plynárenské

Nahrávám video

Zásobníky jsou plné, ale další topná sezona je stále nejistá, řekl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský v pořadu Interview ČT24. Je optimistický v tom, že výhledově plyn bude, ale je otázka, za kolik. Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi dodavateli.

„Naše zásobníky jsou naplněné. Zásobníky jsme plnili v době plného fungování plynovodu Nord Stream 1. Přeje nám teplý podzim. Září, říjen i listopad jsou teplotně nadprůměrné. Další topná sezona už bude složitější. Předpokládáme, že ruský plyn nepoteče, a další dodavatel ještě není zajištěn,“ řekl v úvodu pořadu Pacovský.

Pražská plynárenská palivo nakupuje přes velkododavatele z Německa. Dodávky má zajištěné na tři roky dopředu, ale smlouvy platí, pouze dokud plyn fyzicky existuje. Příští rok má být poněkud problematický, ale alternativní cesty budou, tvrdí předseda představenstva Pražské plynárenské.

Velkoobchodní cena plynu
Zdroj: ČT24

Podle něj je potřeba oddělit ceny na spotovém trhu a připomíná, že existují také takzvané forwardové křivky, tedy ceny s dodávkou za jeden, dva nebo tři roky. Za spotové ceny se nakupuje plyn, který má pokrýt odchylky v počasí nebo ve spotřebě. Každý obchodník má jinou cenovou strategii, podotýká Pacovský a jako příklad uvádí Bohemia Energy, která nakupovala pouze za spotové ceny a vymstila se jí zvedající se cenová křivka.

Kompenzace

Pražská plynárenská bude prodávat za maximální cenu, kterou stanovila vláda. „Kdyby tato částka neexistovala, tak bychom prodávali dráž,“ přiznává Pacovský.

Upozorňuje, že stát sice stanovil maximální cenu, ale ještě nepředstavil kompenzační mechanismus. Podle Pacovského se ukazuje, že je složité kompenzace nastavit tak, aby nezvýhodňovaly určité hráče na trhu.

„Může to být cesta do pekel, ale zároveň může zachránit drobnější podnikatele. Jsme před koncem roku a nevíme, jak mechanismus bude vypadat,“ stěžuje si Pacovský.

obrázek
Zdroj: ČT24

Evropský výběr mezi dodavateli

„Je vidět, že Německo vystavělo čtyři plovoucí terminály i ostatní přímořské země zrychlily stavební řízení. Jsem celkem optimistický, že plyn tady bude, ale je otázka kolik bude stát. Projevit se může i faktor hysterie. Evropa se k distribuci plynu postavila věcně,“ hodnotí dosavadní vývoj Pacovský.

Podle něj bude trvat dva až tři roky, než si Evropa bude moct vybírat mezi jednotlivými dodavateli. Bude potřeba vybudovat dostatek terminálů na LNG a propojek mezi zeměmi. Dosud plyn tekl od východu na západ, teď to bude naopak. Klíčový tranzit pro Českou republiku bude přes Německo.

Nejspolehlivějším dodavatelem by momentálně byly Spojené státy, domnívá se Pacovský, ale upozorňuje, že tamní dodavatelé potřebují dlouhodobé kontrakty, aby se jim vyplatilo investovat do infrastruktury. Evropa se je dle něj zdráhá nabídnout vzhledem ke klimatickým cílům. 

Přechod na tepelná čerpadla

Podle Pacovského se do budoucna podíl zemního plynu bude nahrazovat vodíkem, takže jeho spotřeba bude klesat. Plyn má sloužit jako médium k přechodu do bezemisní ekonomiky do roku 2050, proto se Pražská plynárenská chce do budoucna zaměřit i na tepelná čerpadla, fotovoltaiky. Plyn by se měl používat především v průmyslu.

„Plánujeme v Praze vybudovat dvě velká tepelná čerpadla. Jedno má využívat zbytkové teplo z odpadních vod a druhé se bude nacházet na Rohanském ostrově. To jsou cesty, které mají nahradit fosilní paliva v topení. Jedná se o výrazný posun ve vytvoření klimaticky neutrální Prahy,“ popisuje plány Pražské plynárenské Pacovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 7 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 21 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled