Pro daňové škrty jsem měla lépe připravit půdu, připustila Trussová

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Moderátorka BBC při rozhovoru premiérce ukázala graf vývoje výpůjčních nákladů britské vlády, které se po oznámení vládních plánů zvýšily a nyní kolísají na hodnotách o 25 až 30 procent vyšších než před oznámením. Trussová uvedla, že si za balíkem opatření stojí, a že vláda „udělala správné rozhodnutí, že si víc půjčila na tuto zimu“. „Půjčujeme si jako druzí nejméně ze zemí skupiny G7,“ dodala premiérka.

Konzervativní vláda chce půjčkami financovat právě daňové škrty a omezení nárůstu cen energií. Podle Institutu pro fiskální studie citovaného BBC vládní půjčky za letošní rok vzrostou na 190 miliard liber (asi 5,3 bilionu korun).

Britská vláda vyvolala zmatek na finančních trzích poté, co ministr financí Kwasi Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodné především pro bohaté, aniž by přišel s odhadem dopadu na státní finance, napsala agentura Reuters. Podle BBC jde o největší snížení daní v Británii za padesát let.

Pokles libry

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney ve čtvrtek vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry i britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Britská centrální banka minulý týden musela zasáhnout nákupem státních dluhopisů, aby stabilizovala trhy.

Kritikou nešetří ani britská labouristická opozice. Její lídr Keir Starmer v úterý na stranickém sjezdu řekl, že „vláda ztratila kontrolu nad hospodářstvím země“, a že její kroky „prospějí jen jednomu procentu nejbohatších“.

Klesající podpora vlády

Podle průzkumu společnosti YouGov z minulého týdne má nyní Labouristická strana před konzervativci náskok 33 procentních bodů, což je nejvíce od konce 90. let minulého století. Příští řádné parlamentní volby by se v Británii měly konat v roce 2024.

Pokles konzervativců potvrzuje i v neděli zveřejněný průzkum společnosti Opinium, který dává labouristům náskok 19 procentních bodů. Zaznamenává také pokles popularity premiérky Trussové. S tím, jak vykonává svoji funkci, je spokojeno 18 procent Britů a 55 procent spokojeno není.

„Liz Trussové se podařilo dosáhnout mizerného osobního hodnocení během několika týdnů po nástupu do úřadu a během několika dnů po oznámení první větší iniciativy,“ poznamenal James Crouh z institutu Opinium. Připomněl, že tak nízké popularity dosáhli její předchůdci Boris Johnson a Theresa Mayová až na konci své vlády.

Trussová 5. října vystoupí na výroční konferenci Konzervativní strany, která začíná v neděli v Birminghamu a kde se bude své spolustraníky snažit přesvědčit, že její politika vede správnou cestou, uvádí BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 9 mminutami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 28 mminutami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 18 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.