Pracovali jsme bez zásadních chyb, hodnotí Rusnok. Zvyšování sazeb hájí

75 minut
Jiří Rusnok v Byznysu ČT24: „Odcházím ve složité situaci.“
Zdroj: ČT24

Jiří Rusnok skončil v čele České národní banky. Novému guvernérovi Aleši Michlovi ji přenechal v situaci, kdy meziroční inflace podle statistického úřadu činila v květnu šestnáct procent, přesto si nemyslí, že by se jím vedená bankovní rada dopustila nějaké zásadní chyby. Hájí zvyšování sazeb jako hlavní protiinflační zbraň, odmítl, že by ji mohly nahradit masivní devizové zásahy. Ujistil však, že ČNB i tak ve prospěch koruny intervenuje. Jiří Rusnok byl v poslední večer svého guvernérského působení hostem Byznysu 24.

Jiří Rusnok byl guvernérem České národní banky od roku 2016 a za „svých“ šest let zažil několik mimořádných, z některých ohledů bezprecedentních událostí. Když nastupoval, trval již tři roky takzvaný měnový závazek, při kterém centrální banka udržovala kurz koruny k euru poměrně nízko a snažila se tak udržet mírnou inflaci. V letech 2020 a 2021 se ČNB spolu s celou ekonomikou a celou společností vyrovnávala s pandemií covidu-19, respektive s opatřeními přijímanými ve snaze omezit šíření koronaviru. A po něm přišla inflace, k níž ještě přispěla ruská válka na Ukrajině.

Odcházející guvernér centrální banky věří, že tváří v tvář těmto historickým událostem jím vedená bankovní rada neselhala. „Neskromně si myslím, že bankovní rada pod mým vedením neudělala žádnou zásadní měnověpolitickou chybu. Myslím, že neudělala chybu ani v dalších agendách, které bance přísluší. Že jsme reagovali, jak centrální banka reagovat má, s péčí garanta cenové stability,“ řekl.

Kurzový závazek

Ke kurzovému závazku Rusnok přišel až za běhu. Někdejší bankovní rada Miroslava Singera zahájila intervence v roce 2013, Rusnok byl do rady jmenován až v roce následujícím a guvernérem se stal po dalších dvou letech. Kurzový závazek skončil o další rok později. I když dával prezident Miloš Zeman najevo, že se mu tato politika ČNB nelíbí, a naznačoval, že od Rusnoka coby guvernéra očekává její rychlé ukončení, ten zpětně měnový závazek hájí.

Připomněl, že v letech 2012 až 2013 se Česko jako jedna z mála zemí znovu propadlo do recese, zároveň se však celý svět dostával do deflačního vývoje. Alternativou podle něj mohly být záporné úrokové sazby, kterým se však tehdejší rada chtěla vyhnout.

„Když vezmu souhrnně efekt národohospodářský, tak ten byl veskrze pozitivní. Ekonomika začala i díky závazku rychle růst, začala produkovat nové hodnoty, které umožnily i růst životní úrovně. Myslím, že takzvaně negativní aspekty byly menší, byly převáženy pozitivy,“ zhodnotil Rusnok výsledky intervencí z let 2013 až 2017.

Úrokové sazby

Po tříletém ekonomicky docela příznivém období se z Číny rozšířil nový typ koronaviru, který si v celém světě vyžádal přes šest milionů lidských životů – jak uvádí Univerzita Johnse Hopkinse – a v Česku přes 40 tisíc životů. Zároveň vlády včetně té české zaváděly rozsáhlé restrikce, které omezovaly volný pohyb lidí, nařizovaly uzavírání prodejen či provozoven služeb, a na druhé straně vyplácely podnikatelům kompenzace.

ČNB tehdy snížila úrokové sazby na nulu. Jiří Rusnok podotkl, že zpočátku nebylo vůbec jasné, co covid-19 způsobí. „Makroekonomický globální šok vyvolaný v oblasti zdravotnické nikdo z nás nezažil, ani jsme o tom nečetli. Zpočátku epidemiologové nedokázali říct, jak vážný bude rozsah problému,“ podotkl.

Připustil, že v té době se také „jeho“ bankovní rada dopustila možná největšího svého omylu. Úrokové sazby podle něj zůstaly na dně příliš dlouho. „Měli jsme více naslouchat našim expertům, když nám říkali už na podzim 2020, že asi budeme muset brzy ze dna sazeb, kterých jsme znovu dosáhli, když přišel covid, zase stoupat nahoru, a možná dost rychle. Že je zaděláno na další inflační epizodu. Ale my jsme byli opatrní, protože byl stále covid. (…) Možná jsme měli začít se zvyšováním dříve,“ míní.

Neboť sotva se covidová situace uklidnila a vlády odvolaly zákazy, začaly růst ceny. Inflace byla leitmotivem posledních měsíců Rusnokova působení v guvernérské pozici a rozhodně ji neopouští v době, kdy by již byl problém vyřešen. Naopak, poslední údaje z května hovoří o meziročním šestnáctiprocentním růstu cen.

Centrální banka na něj zareagovala zvyšováním úrokových sazeb, které naplno začalo na sklonku loňského léta. Jiří Rusnok je přesvědčen, že úrokové sazby jsou hlavní zbraní, které proti inflaci má, a kritiku odmítá. Názor prezidenta Miloše Zemana, aby se pracovalo hlavně s devizovým kurzem a rezervami, považuje za nepoužitelný v podmínkách české ekonomiky, která je malá a má plovoucí kurz.

„Kdybychom chtěli mít poloviční inflaci jenom díky kurzu, tak bychom museli korunu posílit asi o 30, možná 40 procent. To by znamenalo vyprodat okamžitě veškeré devizové rezervy. A během měsíce dvou by se to stejně zhroutilo, protože pak už bychom neměli co prodávat. To není strategie, která by to sama vyřešila a udržitelným způsobem,“ poukázal Rusnok. Podotkl však, že ČNB devizové rezervy používá. Kurz koruny však jejich prostřednictvím zásadně neposiluje, pouze jej udržuje „na neškodící úrovni“.

Ministr i premiér

Jiří Rusnok s odchodem z postu guvernéra ČNB skončil ve své třetí zásadní roli. V minulosti dvakrát, respektive třikrát zasedal ve vládě. Poprvé ho do té své na post ministra financí nechal jmenovat Miloš Zeman v roce 2001, kdy ve funkci skončil Pavel Mertlík. Rusnok pokračoval i v následující Špidlově vládě, ale ve funkci ministra průmyslu a obchodu. Po několika měsících byl však odvolán a z vrcholné politiky se stáhl.

Vrátil se do ní v létě 2013, kdy jej Miloš Zeman – již coby prezident – jmenoval po pádu kabinetu Petra Nečase předsedou nové vlády. Ta nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, přesto Zeman ponechal její členy ve funkci déle než půl roku. Měsíc poté, co ve Strakově akademii skončil, byl Rusnok jmenován členem bankovní rady ČNB.

V této funkci ale jeho vztah se Zemanem poněkud ochladl. Prezident sice při jmenování nového guvernéra Aleše Michla poznamenal, že kdyby mu to umožňoval zákon, rád by Rusnoka v čele ČNB ponechal, zároveň ale kritizoval zvyšování úrokových sazeb. Rusnok zase skončil v expertním týmu prezidenta republiky. K důvodům se ale nechce vyjadřovat.

Je ale přesvědčen, že si banka bez ohledu na osobní vztahy zachovává nezávislost na politicích. To považuje za nutné, „aby se nebála dělat nepopulární věci“. „Lidstvo si ověřilo v meziválečných letech, že když se nechá inflace v rukou politiků, tak oni nejsou schopni ji zkrotit, protože to není v souladu s politickým cyklem,“ podotkl končící guvernér ČNB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 7 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 8 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 15 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
16. 7. 2025

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
16. 7. 2025

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
16. 7. 2025
Načítání...