I kvůli vzestupu kryptoměn se stále více finančních transakcí odehrává ve virtuálním prostoru bez bank. Průniku „digitálních“ peněz do obecného povědomí pomohla dle části expertů i nedávná pandemie. V sektoru digitální ekonomiky teď rychle nabírá dech NFT (non-fungible token) neboli nezaměnitelný token. Jeho prostřednictvím lze zjednodušeně řečeno obchodovat třeba s digitálním uměním, obrázky či videi, jež jsou unikátní, tudíž nezaměnitelné. Oslovení ekonomové se ovšem neshodnou, jestli má fenomén před sebou zářnou budoucnost, nebo jde jen o přechodnou módu.
Chtěl miliony dolarů, nabídli mu zlomek. Ekonomové se přou, jakou má fenomén NFT budoucnost
Že mohou být NFT velmi zrádnou a riskantní investicí, se před pár dny přesvědčil podnikatel v oblasti kryptoměn Sina Estavi. Ten na sebe přitáhl pozornost loni v březnu, když zaplatil 2,9 milionu dolarů (přibližně 65 milionů korun) za NFT úplně prvního tweetu zakladatele sociální sítě Twitter Jacka Dorseyho. Zároveň se Estavi nechal slyšet, že jde o „Monu Lisu digitálního světa“.
Vše ale nasvědčuje tomu, že je v tomto přesvědčení podnikatel osamocen. Estavi totiž před dvěma týdny nabídl svoji „Monu Lisu“ k prodeji za závratných 48 milionů dolarů, tedy za více než patnáctinásobek pořizovací ceny. A zavázal se, že polovinu prodejní částky věnuje na dobročinné účely.
Jenže jak upozorňuje britský Guardian, velmi rychle zjistil, že se mu zdaleka nevrátí ani původní pořizovací cena, natož aby dosáhl na požadovanou. Nabídky za NFT prvního tweetu vůbec se totiž dlouho pohybovaly ve stovkách dolarů, minulý čtvrtek měla ta nejvyšší hodnotu kolem 6800 dolarů (necelých 153 tisíc korun). Estavi posléze uznal, že prodejní cena byla vysoká, a nyní se prý zamýšlí, zda toto NFT vlastně prodá.
Důkaz vlastnictví, nebo jen digitální účtenka?
Co si vlastně pod pojmem NFT představit? „Zjednodušeně řečeno se jedná o transparentní a trvalý důkaz vlastnictví nějakého unikátního aktiva (v současné době většinou digitálního), který je uložen na blockchainu. Tedy alespoň teoreticky. Úplně na rovinu majitel NFT kupuje vlastně jenom nezpochybnitelný záznam své platby za něco, jakousi digitální účtenku,“ popisuje ekonom Jakub Jedlinský z katedry mezinárodních ekonomických vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, který se problematice kryptoměn věnuje dlouhodobě.
Web časopisu Forbes nabízí ještě jiné vysvětlení: NFT jsou v podstatě digitální obdobou sběratelských předmětů – lidé si zkrátka místo olejomalby, kterou si mohou pověsit doma na zeď, koupí digitální soubor. Každé NFT má také digitální podpis a ten, kdo si ho pořídí, k němu získá exkluzivní majetková práva, takže každé NFT může mít podle Forbesu pouze jednoho majitele. Autor NFT navíc může v metadatech souboru uložit dodatečné informace – umělci tak ke svému digitálnímu či digitalizovanému dílu mohou třeba připojit autogram.
Technologie NFT přitom není ve světě kryptoměn nová, ale v posledním roce podle Jedlinského zažívá velký boom. „V médiích jsou nejčastěji diskutovány různé formy digitálního umění, zejména obrázky, které principů NFT využívají. To je ovšem pouze jeden ze spousty případů, ve kterém je možné tuto technologii využít. A upřímně řečeno, určitě ne ten nejsmysluplnější. Čím dál rozšířenější je také využití NFT v herním průmyslu,“ vypočítává Jedlinský.
Vzestupu NFT podle něj pomohlo to, že kryptoměny se v posledních letech dostaly do mnohem širšího povědomí veřejnosti. A roli sehrála také pandemie koronaviru. „V důsledku pandemie, lockdownů a finančních podpor obyvatel ze strany vlád drasticky vzrostlo množství lidí, kteří měli relativně velké množství volného času a uspořené peníze, které nebylo za co utratit. Tyto peníze pak často končily v různých investičních aplikacích, na kryptoměnových burzách nebo byly investovány do her. Hernímu průmyslu z tohoto úhlu pohledu pandemie jednoznačně prospěla,“ říká Jedlinský.
NFT podle něj mají oproti ostatním „mániím“ spojeným se světem kryptoměn tu výhodu, že jsou poměrně jasně uchopitelné a mohou se pochlubit atraktivní vizuální stránkou, „což je v případě investičních aktiv dost unikátní“.
Investování může být zrádné
Ekonom každopádně nabádá všechny, kteří by chtěli do NFT přímo investovat, aby byli obezřetní. Mezi kryptoměnami a NFT je totiž zásadní rozdíl. „Klasické coiny se chovají do značné míry podobně jako tradiční investiční aktiva. Pokud po nich roste poptávka, roste jejich cena, lidé nakupují a bohatnou. Přitom není třeba přemýšlet nad tím, který bitcoin si koupím – všechny jsou stejné. Podstatným rysem NFT je ale právě jejich unikátnost. Člověk tedy potřebuje porozumět danému trhu do hloubky, aby dokázal oddělit zrno od plev,“ zdůrazňuje odborník na kryptoměny.
Ještě důraznější varování pak dává ekonom Ole Jann, který působí na institutu Cerge-EI. „NFT jsou, stejně jako kryptoměny, v tuto chvíli čistě spekulativním aktivem, které nic nevytváří a neposkytuje návratnost, čímž se liší například od akcií nebo dluhopisů,“ říká. A pokud do NFT někdo chce investovat, měl by být podle Janna srozuměn s tím, že může o všechny vložené peníze přijít.
On osobně se domnívá, že NFT jsou „z poloviny pobláznění a z poloviny podvody“. „Pokud se někdy v budoucnu stanou užitečnými, je velmi nepravděpodobné, že by z toho budoucího vývoje profitovali ti, kteří si NFT koupí teď,“ předpovídá Jann. Jinou otázkou podle něj je, zda nejsou NFT pouze bublinou, která může v budoucnu splasknout. „To nemůže nikdo s jistotou predikovat,“ uvedl.
Klíče od bytu jako NFT
Že je technologie ve velmi rané fázi vývoje, uznává také Jedlinský. „Většinu (nyní) nejznámějších NFT projektů můžeme vnímat jako lakmusové papírky a za jejich životnost delší než rok nebo dva bych ruku do ohně určitě nedal. Lze to připodobnit k prvním webovým stránkám v devadesátých letech. Je to něco nového, zajímavě to vypadá a technologie v pozadí se v budoucnu dost možná stane součástí každodenního života,“ vyjmenovává ekonom z VŠE. Kam všude NFT ještě proniknou, prý ukáže až čas. Jedlinský si ale myslí, že je téměř jisté, že jde o dlouhodobější záležitost.
Před diskuzí o budoucích aplikacích NFT je ale podle něj třeba standardizovat legislativu, která se této technologie týká. Několik experimentů už běží, jeden ve firmě, v níž Jedlinský působí jako technologický ředitel.
„Jeho účelem je prozkoumat otázku vlastnictví NFT a jeho vztah k případnému vlastnictví podkladového aktiva. Jednoduše – jestli si můžu koupit vlastnická práva například k obrazu tím, že si koupím NFT, které tento obraz představuje. Ve chvíli, kdy bude možné spojit s přenosem NFT přenos určitých práv, jsou možnosti využití této technologie v praxi obrovské,“ nepochybuje ekonom.
Že na rozvoji NFT a firem operujících na jejich základě v současnosti pracují „velmi šikovní lidé“, uznává i Jann. „Takže jsem si jistý, že uvidíme nějaký další vývoj. Třeba i takový, díky kterému budou NFT k něčemu užitečné,“ podotýká.
Jedlinský vidí budoucnost NFT o poznání pozitivněji. „Některé koncepty už jsou nyní prověřeny a můžeme téměř s jistotou říct, že s nimi můžeme do budoucna počítat. To je i případ zmiňovaného herního sektoru, ve kterém už nyní vidíme úspěšné a rychle rostoucí projekty. Osobně se těším například na dobu, kdy bude možné vlastnit a předávat si pomocí technologie NFT klíče od bytu či auta,“ uvádí Jedlinský.
Upozorňuje totiž, že ne všechno kolem kryptoaktiv je nutně o investicích a o nové technologii lze přemýšlet i optikou toho, k čemu se může hodit v každodenním životě. „Vytvořit vlastní NFT není složité. Na VŠE učíme studenty, jak na to, a vedeme je k tomu, aby vymýšleli vlastní praktické aplikace,“ zmiňuje Jedlinský.
O NFT se pokoušejí i velké firmy
I když vše popsané ukazuje, že trh s NFT je velmi dynamický a nestabilní, což jasně ilustruje i neúspěšný pokus o prodej NFT prvního tweetu zmíněný na začátku tohoto článku, stále více se to stává mainstreamovou záležitostí, i když zatím hlavně ve „sbírkové“ podobě.
Fenomén už stihl upoutat pozornost i velkých světových firem. Včetně módního gigantu Louis Vuitton, píše web časopisu Entrepreneur. Aby oslovila mladší zákazníky, společnost už loni v létě spustila svoji vlastní videohru, v níž uživatelé hledají speciální pohlednice, jež jsou ve skutečnosti NFT. Nyní Louis Vuitton chystá novou várku NFT u příležitosti dvoustého výročí založení značky a nové úrovně zmíněné hry.
Na svých vlastních burzách NFT v současnosti pracuje například Národní liga (amerického) fotbalu (NFL) nebo wrestlingová asociace WWE. NFL hodlá ve formě nezaměnitelných tokenů fanouškům nabízet videa povedených akcí ze zápasů aktuálních i starších, WWE chystá velmi podobný model. NFT se ovšem chopila například i zpravodajská agentura Associated Press (AP), která na vlastním tržišti od konce ledna nabízí ke koupi novější i starší záběry svých fotoreportérů.
- Adidas, Coca-Cola, Lamborghini, Louis Vuitton, McDonald's, NBA, Nike, Pepsi, Ray-Ban, Samsung, Warner Music Group
- Zdroj: Nasdaq.com, Thedrum.com, Indiatimes.com
Pokud jde o už zmiňovaný herní sektor, svoji šanci na další výdělky pomocí NFT cítí i velké společnosti, jako je vydavatelství Square Enix a jeho prezident Josuke Matsuda. A přesto, že právě Matsudova snaha tímto způsobem monetizovat herní obsah se setkala na začátku tohoto roku s velmi negativní reakcí hráčů i vývojářů, vysoký manažer nadále trvá na tom, že budoucnost videoher je spojená s NFT a technologií blockchainu, upozornil videoherní portál Kotaku.
Vznikly už dokonce tituly, kde NFT nefiguruje v podobě různých potisků na zbraně či unikátních uniforem pro postavy, ale které fungují přímo s příslibem, že jejich hraním si lidé mohou vydělat skutečné peníze. To se týká třeba hry Axie Infinity, která zčásti svým obsahem připomíná péči o tamagoči. Šlechtěné příšerky jsou totiž různě vzácné a lze je prodat jako NFT, uvádí USA Today. To nedávno přitáhlo i hackery, kteří z tržního systému hry uloupili kryptoměny v hodnotě stovek milionů dolarů.
