Ve Francii poprvé draží zabavené bitcoiny. Stát si tak může vydělat přes půl miliardy korun

Ve Francii poprvé draží více než šest set bitcoinů zabavených úřady při potírání trestné činnosti. Státní pokladna tak může těžit z růstu ceny nejznámější kryptoměny a přijít si v přepočtu na zhruba 659 milionů korun, napsala agentura AFP.

Na 611 bitcoinů zabavených hackerům přijala do aukce, která se koná z větší části na síti, síň Kapandji Morhange. Bitcoiny byly při otevření v devět hodin ráno nabízeny za vyvolávací cenu 23 250 eur (asi 608 tisíc korun). Prodávat se je podle AFP většinou dařilo za 40 tisíc eur za bitcoin, což po připočtení aukčního poplatku 14,28 procenta zhruba odpovídalo aktuální tržní ceně kolem druhé hodiny odpolední.

Aukční síň bitcoiny nabízí v dopoledním obchodování ve 437 lotech od 0,11 do dvou bitcoinů a odpoledne ve 41 lotech od pěti do 20 bitcoinů. Do aukce se zaregistrovalo 1600 lidí, což je podle organizátorů výrazně více než při tradičních prodejích. Zapojují se do ní Francouzi i občané Belgie a Británie. Předložit museli osobní doklady a ti, kteří měli zájem o dražší loty, složili kauci 10 tisíc eur. Vydražené bitcoiny budou posléze převedeny ze zabezpečeného účtu do kryptoměnové peněženky každého z budoucích majitelů.

„Udělali jsme dobře, že jsme si dali načas,“ řekla AFP k přípravě akce její organizátorka Ghislaine Kapandjiová. Když se aukce loni v září začala chystat, pohybovala se cena bitcoinu kolem 10 tisíc dolarů, a tedy daleko od historického vrcholu přes 60 tisíc dolarů, na který se vyšplhal o víkendu.

Ve Francii poprvé

V zemi je to první aukce tohoto typu. Jinde ve světě se ale pořádají už léta. Úplně první se konala v roce 2014 ve Spojených státech, poté následovaly Kanada, Austrálie, Belgie nebo Velká Británie. Společnost Kapandji Morhange přiznává, že se jejich zkušenostmi nechala inspirovat.

Virtuální měny zadržené z kriminální činnosti již v minulosti získal i český Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V současnosti připravuje jejich prodej ve výběrovém řízení na svých stránkách. Aktuálně úřad chystá nabídku na 0,42352938 jednotek virtuální měny bitcoin. To při současném kurzu odpovídá zhruba 500 tisícům korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda výrazně snížila maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený.
10:46Aktualizovánopřed 6 mminutami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 8 hhodinami
Načítání...