Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu

Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl v neděli dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva v současnosti uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce: mimo jiné všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.

Platební model prosazovaný Kremlem označil Peskov za prototyp plateb v rublech. „Nepochybuji o tom, že se to v budoucnu rozšíří na další skupiny zboží,“ dodal. Evropské společnosti si podle něj budou moci rychle otevřít rublové účty.

„Jsou to nová pravidla a je třeba je dodržovat. I když, opakuji, pro evropské firmy se de facto nic nezmění. Bude to jiný systém de iure,“ prohlásil.

Dodávky plynu realizované po 1. dubnu mají být zaplaceny „někdy koncem měsíce nebo na začátku příštího měsíce, tedy v květnu“. „Proto uvidíme, ještě je čas,“ odpověděl Peskov na otázku, co se stane, pokud si západní firmy odmítnou účty v rublech otevřít. „Bylo by to v rozporu s dekretem podepsaným ruským prezidentem Putinem,“ upozornil.

Slovenský ministr hospodářství připustil platby za ruský plyn v rublech

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v neděli v debatním pořadu na veřejnoprávní stanici RTVS připustil možnost, že Slovensko za plyn nakoupený od Ruska bude platit v rublech.

„Abychom se neodstřihli od plynu, budeme platit v ruské měně, pokud se nedohodneme jinak,“ řekl Sulík ze strany Svoboda a Solidarita. Slovenská státní plynárenská společnost SPP nyní za plyn platí v eurech. „Jsem ministr hospodářství a musím zajistit energii pro slovenskou ekonomiku. Nesouhlasím s válkou, ale dívám se na to i z ekonomického hlediska,“ cituje Sulíka portál aktuality.sk

Za březen byla faktura za plyn z Ruska ještě v eurech, jak to vyplývá ze smlouvy. Jak to bude s další splátkou, kterou má SPP uhradit 20. května, Sulík neví.

Evropská komise v pátek vzkázala podnikům v sedmadvacítce, že by neměly přistoupit na ruský požadavek platby za plyn v rublech. Mluvčí Komise připomněl, že naprostá většina smluv o dodávkách této komodity z Ruska výslovně stanoví platby v dolarech a eurech.

Kreml by si přál nový finanční systém

Rozhodnutí Západu zmrazit 300 miliard dolarů (6,6 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky označil Peskov za „krádež“, která urychlí odklon od závislosti na americkém dolaru a euru jako světových rezervních měnách.

Kreml si podle něj přeje nový systém, který by nahradil finanční architekturu vytvořenou západními mocnostmi v roce 1944 na měnové a finanční konferenci v americkém městě Bretton Woods. „Je zřejmé, i když je to v současné době vzdálená perspektiva, že dospějeme k nějakému novému systému – odlišnému od brettonwoodského systému,“ řekl.

Rusko dlouhodobě usiluje o snížení závislosti na americké měně, ačkoli jeho hlavní vývozní artikly – ropa, plyn a kovy – jsou na světových trzích oceňovány v dolarech. V celosvětovém měřítku je dolar zdaleka nejvíce obchodovanou měnou, následuje euro, japonský jen a britská libra, připomíná agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce Unie reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...