Česká národní banka intervenuje proti oslabování koruny, její kurz ovlivňuje krize na Ukrajině

Česká národní banka (ČNB) začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, v jaké se momentálně nacházíme, je plně opodstatněné, uvedla banka na svém webu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že tento krok má zabránit nestabilitě a znehodnocení. Koruna po intervencích ČNB začala posilovat k euru i dolaru.

„Tento krok je plně v souladu s předchozí komunikací ČNB. Ta zdůrazňovala připravenost centrální banky reagovat na nadměrné výkyvy kurzu jejími nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování kurzu,“ uvedla banka.

„Smysl je jednoduchý, nemůžeme připustit, aby koruna dramaticky oslabovala v důsledku této strašné geopolitické krize. Ačkoliv pro to žádné zásadní fundamentální důvody nejsou. Česká ekonomika byla a je skutečně zdravá, máme vysoké úrokové sazby,“ vysvětlil v pořadu Devadesátka guvernér ČNB Jiří Rusnok. Oslabení jde podle něj na vrub riziku investování, které nyní investoři v našem regionu vidí.

„Vidíme obrovskou nejistotu, nestabilitu. Ten zásah necílí na konkrétní kurz, kterého bychom chtěli dosahovat, ale má zabránit nestabilitě a má zabránit excesivnímu znehodnocení, které fundamentálně ekonomicky není nijak zdůvodněno,“ dodal Rusnok. 

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

 Zmínil rovněž, že zvyšování úrokových sazeb už v minulém roce se ukázalo jako prozřetelné. „Stalo se tak v momentě, kdy jsme očekávali, že budeme pod velkým inflačním tlakem, aniž bychom tušili, že vypukne tento konflikt, situace však dostává novou dynamiku,“ uvedl guvernér.

Podle něj bude v blízké době jednak velký tlak na inflaci, vzhledem ke zdražení některých komodit, a jednak nebude takový ekonomický růst, jak se původně předpokládalo. Na prognózy je však podle guvernéra ještě příliš brzy.

Zdražování bude dlouhodobé

Co se týče zdražování, Rusnok zmínil, že zvyšování nebude extrémní, zato ale dlouhodobější. „Neobával bych se toho, že by bylo extrémně vyšší, může jít maximálně o některé jednotky bodu nahoru, krátkodobě, ale spíše se obávám, že tu s námi bude déle, než jsme mysleli. Neskončíme na konci roku tam, kde jsme chtěli, ale bohužel se to přesune do roku dalšího.“

Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám prudce oslabovala zhruba od pondělí 21. února. Tehdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokumenty uznávající nezávislost samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny. Ve čtvrtek 24. února pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký zmiňuje, že intervence slouží i jako důkaz toho, co předtím banka avizovala, že to také dodrží. „Trh zareagoval na intervenci velice rychle, nebylo to o nějakém dlouhém přetlačování,“ rozvíjí Nidetzký.

Nahrávám video

„Oslabování české koruny by šlo proti úsilí národní banky dostat inflaci pod kontrolu a v horizontu roku a půl ji dostat ke dvěma procentům,“ vysvětluje Nidetzký. Válka podle něj přispívá k vyšším cenám surovin, které banka není schopna regulovat například výší úrokové sazby, aby bojovala s inflací. Ani další zvýšení sazeb ale nevylučuje.

Koruna po intervencích začala posilovat

Česká měna páteční obchodování začala dalším oslabováním, po oznámení intervencí centrální banky ale obrátila směr. Kolem pátečních 11:00 byla proti čtvrtečnímu závěru k evropské měně silnější o 15 haléřů na 25,62 koruny za euro, vůči dolaru si polepšila o pět haléřů na 23,24 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

V pátek ráno se přitom tuzemská měna dostala nad 25,85 koruny za euro a téměř na 23,50 koruny za dolar. Proti kurzu z doby před ruským útokem tak česká měna ztrácela k euru víc než 1,2 koruny a vůči dolaru téměř 1,8 koruny.  

Naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy ovšem působila na trhu proti posilování české měny, a kurz tak držela kolem 27 korun za euro.

Historie intervencí

Zásah proti silné koruně tehdy trval 41 měsíců. Rada České národní banky se rozhodla zahájit devizové intervence 7. listopadu 2013, jejím cílem bylo oslabit korunu a uvolnit tak více měnové podmínky. Kurz české měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 koruny za euro, ČNB se rozhodla držet jej pomocí intervencí u hladiny 27 korun za euro.

Důvodem kroku byla mimo jiné snaha předejít deflaci a urychlit návrat do situace, kdy bude ČNB moci opět začít používat pro dosažení stanoveného dvouprocentního inflačního cíle úrokové sazby.

V minulosti ale směřovaly intervence České národní banky také k posílení koruny, tak jako nyní. Například koncem února 1996 centrální banka intervenovala ve prospěch tuzemské měny bezprostředně po oznámení nového fluktuačního pásma koruny poté, co klesla likvidita mezibankovního devizového trhu a kurzové indikace bank směřovaly k mírnému oslabení.

Proti oslabení koruny ČNB opakovaně vystoupila v květnu 1997, stejné kroky podnikla také na podzim a v prosinci téhož roku. Mezi roky 1998 a 2002 Česká národní banka několikrát zasáhla i proti sílící koruně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 5 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 10 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 15 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 18 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 19 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.