Sazby rostou z nízké úrovně a spíš se blíží normálu, hájí své rozhodnutí členové bankovní rady

72 minut
Byznys ČT24 Speciál: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 2,75 procenta
Zdroj: ČT24

Nejhorší, co může inflace způsobit, podle bankéřů centrální banky je, že si na ni lidé zvyknou. Takovou obavou hájí členové bankovní rady České národní banky rozhodnutí velmi výrazně zvýšit sazby. Ta základní úroková vzrostla na 2,75 procenta. Zároveň poukazují, že sazby stoupají z velmi nízké úrovně a spíše než nebývalým výšinám se blíží standardu. Zástupci ČNB byli hosty Interview ČT24 a Byznysu ČT24 Speciál.

Rozhodnutí ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu a zároveň zvýšit i diskontní a lombardní sazbu označili ekonomové vesměs za překvapivé. Růst čekali, ale nanejvýš o 0,75 procentního bodu.

Že by ale bylo rozhodnutí skutečně nečekané, si nemyslí člen bankovní rady Tomáš Holub. Šlo jen o to, zda bude růst ve více menších krocích, nebo prudčeji. „Usoudili jsme, že není na co čekat a že signál by za dané situace měl být velmi jasný a razantní,“ ozřejmil Holub.

Další člen bankovní rady Vojtěch Benda připustil, že obvykle rostou sazby jen o čtvrt nebo půl procenta, podotkl však, že nyní je ekonomika v neobvyklé situaci.

„Čelíme poměrně vysoké inflaci, která není stoprocentně vytvořená zde, velkou část máme dovezenou, ale většina bankovní rady dospěla k názoru, že není důvod, aby ekonomiku ještě více stimulovala výrazně uvolněnou měnovou politikou,“ řekl.

Hlavní cílem centrální banky podle něj je, aby si lidé na inflaci nezvykli. „Pokud bychom předpokládali extrémní scénář, mohlo by se to přelít do recese (…), ale zároveň by zůstala inflace v myslích lidí, v myslích firem, zvykli by si na to, že ceny dlouhodobě rostou rychle. To jsou odkotvená inflační očekávání, na která si musí dát centrální banky velký pozor,“ shrnul Benda.

Podle Tomáše Holuba byla pro rozhodování bankovní rady klíčová nová makroekonomická prognóza. „Ukazuje, že inflace v nejbližších měsících bude mířit dál nahoru, začátkem příštího roku se dostaneme do blízkosti sedmi procent. To je velmi vysoká úroveň,“ poukázal.

28 minut
Vojtěch Benda v Interview ČT24: „V historii vznikaly mandáty centrálních bank právě kvůli krocení inflace.“
Zdroj: ČT24

Zvýšení sazeb ostře kritizoval například premiér Andrej Babiš (ANO), nad jeho prudkostí se ale podivil třeba i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Naproti tomu ekonom a bývalý viceguvernér centrální banky Pavel Kysilka považuje zvýšení základní úrokové sazby na 2,75 procenta za pochopitelné.

„Inflace na začátku příštího roku bude přes šest procent, možná až k sedmi. Platí, že adekvátní úroková míra je 3,25 až 3,50. Dnes se ČNB rozhodla, že doskáče k té normální a podle mě správné úrovni dřív, než trh očekával,“ domnívá se.

Tomáš Holub se proti premiérově kritice, že „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem“, ohradil i tím, že sazby sice rostou, ale z neobvykle nízké úrovně. „Začínáme z extrémně nízké úrovně úrokových sazeb. (…) Například v období roku 2008, kdy jsme naposled měli tak vysokou inflaci, k jaké teď míříme, jsme měli sazby na čtyřech procentech. Že jsme začínali prakticky z nuly, znamená, že jsme dávali ekonomice velkou míru podpory během covidové krize,“ poukázal.

Také podle Pavla Kysilky si nyní lidé „budou půjčovat normálně“. „Dostáváme se na normálnější, zdravější hranici,“ dodal.

Na Babišův argument, že například Evropská centrální banka má sazby stále na nule, namítl Vojtěch Benda, že se Česko s některými problémy potýkalo již před covidem. „Byli jsme svědky přehřátého trhu práce – extrémně nízká nezaměstnanost, což je dobře, ale pokud je nezaměstnanost příliš nízká a příliš dlouho při uvolněné fiskální a měnové politice, tak to tlačí na růsty cen a růsty mezd, které neodpovídají dlouhodobě udržitelnému cenovému prostředí,“ zdůraznil.

Tomáš Holub dodal, že je zvýšení sazeb při růstu inflace běžným krokem. „Nemůžeme jen podporovat toho, kdo si chce brát úvěr – spotřebitelský nebo hypoteční. Měnová politika funguje na principu toho, že když inflace roste, trochu více úrokovými sazbami odměňujeme střadatele, a když inflace klesá, tak více podporujeme ty, kdo si chtějí brát úvěry. To je standardní fungování měnové politiky,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 7 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 18 hhodinami

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...