Pokus se zálohováním PET lahví zaujal přes polovinu zákazníků. Stát je ale proti jejich vykupování

Skončil pilotní projekt zálohování PET lahví. Zhruba před rokem k němu přistoupil výrobce minerálních vod, který chtěl ukázat, že taková možnost existuje. Nemá však politickou podporu. Ministerstvo životního prostředí je proti plošné regulaci a zálohování plastových obalů povolilo jen na dobrovolné bázi.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Skončil pilotní projekt zálohovaných PET lahví

„Projekt měl demonstrovat, že to existuje, že to je možné udělat. Potom bychom měli přístup k čistému materiálu – druhotné surovině, k vypitým petkám, k vypitým plechovkám,“ shrnula ambice zkušebního vykupování použitých PET lahví mluvčí společnosti Mattoni 1873 Andrea Brožová.

Minerálky ve vratných plastových lahvích bylo možné pořídit v jednom z internetových obchodů s potravinami, zákazník, který je vrátil, dostal zpět tři koruny. Měl přitom na výběr, zda chce zálohovanou nebo nezálohovanou láhev. Podle výkonného ředitele obchodu Košík.cz Tomáše Jeřábka si vybírala zálohované lahve více než polovina zákazníků.

„My jsme na zálohování vratných obalů zvyklí, protože piva nebo některé skleněné nápoje jsou ve vratných obalech,“ podotkl.

Kurýři vozili zálohované plastové lahve do skladu, odkud šly na recyklaci a stávaly se z nich úplně nové láhve, které se znovu naplnily. 

V zálohování „petek“ bude výrobce po pozitivní zkušenosti pokračovat. Dovoluje mu to zákon na dobrovolné bázi. Povinné plošné zálohování PET láhví a plechovek ale loni poslanci zamítli. I ministerstvo životního prostředí se k návrhu postavilo negativně.

„Mohlo by to být kontraproduktivní. Když na spotřebitele naložíme víc povinností, může klesat ochota třídit odpady,“ zdůvodnil stanovisko úřadu vedoucí jeho oddělení zpětného odběru Ladislav Trylč. 

Zálohování PET lahví i plechovek se ovšem v Evropě rozmáhá. Dlouho již funguje v Německu, Chorvatsku nebo severských zemích. Chystá se na něj také Velká Británie i Slovensko. Podle Trylče je zde ale rozdíl v tom, nakolik se v jednotlivých zemích třídí odpad. „Slovensko rozhodně nemá funkční systém sběru plastů,“ podotkl.

I podle předsedy představenstva skupiny COOP Pavla Březiny by nedávalo zálohování lahví smysl, protože se v Česku vytřídí osm z deseti plastových lahví. Některé menší obchody by navíc měly problém i s hledáním prostor pro skladování vykoupených „petek“.