Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku, mohl by ve sněmovně uspět

4 minuty
Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021
Zdroj: ČT24

Výrazné snížení daní drtivé většiny zaměstnanců z dvaceti na patnáct procent z hrubé mzdy, o tři tisíce ročně vyšší slevy na dani na poplatníka a k tomu ještě kompenzace většiny výpadku daňových příjmů pro obce a kraje. Senát začíná mít jasno o své verzi daňového balíčku na rok 2021. Česká televize zjistila, že pro sazby daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy i vyšší slevy chtějí v Senátu hlasovat senátoři zvolení za ODS, KDU-ČSL a hnutí ANO. Tato hlasovací koalice má v horní parlamentní komoře pohodlnou většinu.

„Troufám si tvrdit, že naprostá většina klubu bude podporovat toto řešení,“ konstatuje předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). Ochotu přistoupit na patnáctiprocentní sazbu, tedy zrušení superhrubé mzdy, potvrzuje i předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Šárka Jelínková (KDU-ČSL). „Byť si uvědomujeme, jaké to má dopady do státního rozpočtu,“ říká.

A podle předsedy senátorského klubu PROREGION Jaroslava Větrovského (nestr. za ANO) jde sice o kompromisní variantu, ale která je „nepochybně lepší než to, co přišlo jako verze z Poslanecké sněmovny,“ uvedl.

Senátní hospodářský výbor schválil ve středu návrh, aby od ledna klesly drtivé většině zaměstnanců daně na patnáct procent z hrubé mzdy. Daňová sleva by naopak vzrostla o tři tisíce ročně. Kvůli tomu i kvůli dalším daňovým změnám, jako je třeba zrychlení firemních odpisů, by vypadlo z veřejných rozpočtů zhruba 98 miliard.

To je o zhruba třicet miliard méně než verze, kterou před dvěma týdny schválili poslanci. Ti spolu se zrušením superhrubé mzdy odsouhlasili snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. A sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok. Dopad na příjmy veřejných rozpočtů v tomto případě činí podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zhruba 130 miliard. 

Lidovci chtějí teď do balíčku prosadit další růst roční slevy na dani o tři tisíce i v roce 2022. Ministryně je o tom ochotná jednat. „Je to určitě číslo, které je nižší než těch minimálně 130 miliard. Navíc v sobě obsahuje i kompenzace krajům, městům a obcím, takže je to mnohem přijatelnější verze,“ říká Schillerová.

Až tři a půl týdne před koncem roku tak začíná být jasnější, jaké daně bude od ledna platit čtyři a půl milionu zaměstnanců. Třeba Radek Ogurčák ze strojírenské firmy Spojmont Ostrava by tak ušetřil víc než patnáct stovek. „Pro nás zaměstnance je samozřejmě tato zpráva pozitivní, ale hlavní je, aby nám nedávali do jedné kapsy a z druhé kapsy nám to zase nebrali,“ říká.

Variantu schválenou hospodářským výborem podporují kluby, které mají většinu senátorů, tedy zmíněné kluby ODS a TOP, KDU-ČSL a nezávislí plus pět senátorů za ANO, ti mají dohromady 44 z celkových 81 hlasů. „Vypadá to, že se umíme shodnout na té patnáctce, už jsme opravdu velice blízko dohodě,“ uvedl Nytra. „Zároveň to může přinést kompenzace obcím a městům, takže všechny ty věci budeme určitě podporovat,“ doplňuje člen hospodářského výboru Senátu Herbert Pavera (TOP 09).

Kompromis by mohli podpořit i senátoři dalších klubů

Kompromis z hospodářského výboru by podle informací České televize mohli podpořit i někteří další senátoři z dalších klubů. Třeba lidovci by zároveň ještě chtěli do balíčku prosadit další třítisícové zvýšení slevy na dani na poplatníka i pro rok 2022 – z dnešních necelých 25 až na téměř 31 tisíc ročně. Návrh podporuje i ODS. Šéfka klubu Šárka Jelínková jednala ve čtvrtek o této variantě s ministryní financí.

„Vysvětlovali jsme si, jak to máme i my v členské základně a co bychom rádi podpořili, “ konstatuje Jelínková. „Je to dalších deset miliard v roce 2022 na veřejných rozpočtech. Určitě o tom pořád ještě jednáme,“ potvrdila vicepremiérka a ministryně financí.

V horní parlamentní komoře naopak nepodporují snížení daně z příjmu zaměstnanců Starostové a nezávislí a také klub Senátor 21 a Piráti. Podle nich si státní rozpočet nemůže v současné době tak velký výpadek příjmů dovolit.

„Jestliže státní rozpočet je plánován se schodkem přes tři sta miliard a k tomu přidáme dalších sto, tak je to podle nás velmi nebezpečná situace pro veřejné finance,“ vysvětluje místopředseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Mikuláš Bek (nestr. za STAN).

Pokud by senátoři schválili daňový balíček podle návrhu senátního hospodářského výboru, měl by ve sněmovně velkou šanci uspět. Souhlasí s ním hlasovací koalice, která schválila sněmovní verzi – tedy ANO, ODS a SPD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 18 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
22. 2. 2025

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
21. 2. 2025

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025
Načítání...