Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Budapešť a Varšava odmítly schválit bezprecedentní balík v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), neboť nesouhlasí se spojováním přístupu k evropským penězům s podmínkou kvality právního státu v přijímající zemi. K zažehnání rozpočtové krize vyzývali ve středu také europoslanci. Podle eurokomisaře pro rozpočet Johannese Hahna pracuje Brusel na formulaci, která by obavy zmíněných států rozptýlila.
Podmínit čerpání peněz z unijní kasy dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a europarlamentu ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou úpravu za porušení unijních smluv a nechtějí s ní souhlasit. Německé předsednictví Unie v současnosti vyjednává s oběma zeměmi, za jakých podmínek by byly ochotny ustoupit.
„Kdokoli bude mít pochybnosti, má jasnou volbu. Může se obrátit na Soudní dvůr Evropské unie, aby nová pravidla prověřil,“ vzkázala ve středu do Budapešti a Varšavy šéfka unijní exekutivy. Žádná země podle ní nemusí mít obavy, že by byla podmínka namířena proti ní. Právě to tvrdí například maďarská vláda, podle níž hrozí, že Brusel na základě úpravy pozastaví výplaty peněz, když Budapešť nebude spolupracovat na některých sporných tématech.
„Bavíme se tu o prohřešcích vůči vládě práva, které ohrožují rozpočet EU, o ničem jiném. Je velmi těžké si představit, že by někdo v Evropě měl něco proti tomuto principu,“ podotkla von der Leyenová s tím, že okolnosti pozastavení výplaty peněz jsou jasně definovány. Patří mezi ně například nefunkční kontroly čerpání z fondů či závažné nedostatky ve vyšetřování a souzení případů podvodů či korupce při nakládání s evropskými penězi.
Stejně jako von der Leyenová naléhali na rychlé odblokování rozpočtu a fondu šéfové hlavních politických skupin v EP. Předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber prohlásil, že Maďarsko a Polsko používají nepravdivé argumenty. Podle šéfky socialistů Iratxe Garcíaové je z nedávného průzkumu patrné, že spojení vlády práva a peněz podporuje i většina Maďarů a Poláků. Předseda liberálů Dacian Ciološ zase poznamenal, že si obě země „berou Evropany jako rukojmí“ a blokují čerpání peněz, které potřebují i lidé a firmy v Maďarsku a Polsku.
Orbán ve středečním rozhovoru s německým týdeníkem Die Zeit zopakoval svůj postoj a vyzval Německo, aby nyní spojení vlády práva s penězi z rozpočtu vypustilo. EU podle něj může o podmíněnosti jednat později, až bude celý balík peněz schválen.
Komisař Hahn prohlásil, že Brusel pracuje na řešení přijatelném pro všechny. To by podle něj nemělo spočívat ve změně podstaty nového pravidla, ale v dodatečné formulaci zajišťující jeho spravedlivý výklad.
Pokud se unijní rozpočet neschválí do konce roku, nastane provizorium
Na víceletém rozpočtu se musí členské země shodnout jednomyslně. Aby mohly začít čerpat peníze z nouzového fondu, musejí zase jejich parlamenty schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které zavádí nové zdroje příjmů unijní pokladny. V obou případech tedy může jakákoli země rozhodující krok zablokovat.
Stejně jako von der Leyenová nyní naléhali na rychlé odblokování rozpočtu a fondu šéfové hlavních politických skupin v Evropském parlamentu.
Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.
