Prosinec je co do tržeb pro obchody nejdůležitějším měsícem, říká svaz. Zatím ale není jasné, jak to s Vánoci bude

Přímo v obchodech neplánovaně vzniká 20 až 25 procent nákupů dárků. Prosinec je z hlediska tržeb nejdůležitějším měsícem, listopad je druhý nejsilnější, upozornili na středeční virtuální konferenci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a ředitel výzkumné společnosti Nielsen Karel Týra. Zatím není podle nich jasné, jak budou letošní Vánoce vypadat.

Spontánní inspirace při procházení například nákupními centry je podle Prouzy pro předvánoční prodej důležitá. Přestože doufá, že letos obchodní domy budou před Vánocemi v nějakém režimu otevřené, s klasickými rodinnými „procházkami“ po nákupních centrech se počítat nedá. Kromě ekonomické nejistoty, nejasností kolem toho, co bude otevřeno, je toto třetí negativní efekt, řekl Prouza.

Pokud zůstane většina současných restrikcí v platnosti a lidé budou pracovat dále z domova, dá se podle Týry předpokládat úbytek zákazníků v obchodech ve velkých městech, obzvlášť v centrech a blízkosti administrativních budov.

„Prosinec je pro drtivou většinu obchodníků klíčovým měsícem v roce,“ uvedl Týra. Tržby v potravinách jsou o dvacet procent nad celkovým průměrem, u drogerií je nárůst téměř čtyřicet procent. Předvánoční a vánoční sezona je podle Týry důležitá i pro mnoho výrobců. Prodeje mraženého těsta jsou koncem roku až osmkrát vyšší než ve zbytku roku, u vůní je to čtyřnásobek, prodeje šumivého vína a likérů jsou vyšší téměř třikrát.

Nákupní zvyklosti lidí se nemění

Nákupní zvyklosti lidí se podle předsedy českého výboru Asociace nákupních center v dlouhodobém horizontu nemění. Ukázalo se to podle něj už po první vlně pandemie.

„Doufáme, že vláda uvolní restrikce vůči obchodním centrům do konce listopadu tak, aby maloobchodníci nepřišli o nejdůležitější období z pohledu tržeb, což jsou Vánoce. Obchodní centra prokazatelně nejsou zdrojem šíření nákazy a není možné je penalizovat na úkor jiných segmentů ekonomiky, například průmyslu,“ uvedl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na začátku listopadu uvedl, že vláda nechce „pohřbít“ předvánoční trh. Prodejny by podle něj v určitém režimu mohly fungovat. Stav se má řešit v polovině měsíce. Pracuje se podle něj na různých scénářích uvolňování.

Svaz: U debat k modelu uvolňování chybějí ti, jichž se to týká

Svaz kritizuje fakt, že u debat k modelu uvolňování a zpřísňování opatření nejsou ti, na které restrikce přímo dopadají. Podle Prouzy přitom naopak nechybějí ti, kteří podporují kompletní úzávěru ekonomiky.

„Oborové svazy a asociace komentují chystané verze, pokud se k nim dostanou. Výrazným problémem modelu je, že v něm není zahrnut průmysl. Přitom tvoří jen třetinu českého hrubého domácího produktu, dvě třetiny připadají na obchod a služby,“ uvedl Prouza.

Ministerstvo zdravotnictví  pracuje na systému kategorizace epidemické situace, takzvaného rizikového skóre. Na něj bude navázaná tabulka s pěti pásmy opatření podle výše tohoto čísla udávající procento rizika. Jeho definitivní podobu chce šéf resortu Jan Blatný (za ANO) představit na tiskové konferenci v pátek.

První verzi přitom Blatný zveřejnil už minulý týden. Podle Prouzy se jednalo jen o hrubý nástin, nyní už podle něj existuje asi sedmá varianta. Resort má o tom podle něj nyní každý den videokonference s ministerstvy průmyslu a obchodu, kultury a školství. 

Zneklidňující je podle Prouzy fakt, že veškeré náklady opatření má platit školství, obchod a služby. „Je pro mě naprosto nepochopitelné, že už třeba v prostředním stupni (modelu uvolňování) se mají zavírat obchody, služby i školy, ale horníci v OKD budou fárat dál,“ uvedl. Přitom podle něj řada problémů, které máme, nevznikla v obchodech, ale je známé, co na Karvinsku nakažení horníci provedli s OKD.

V květnu byla na dolech společnosti OKD největší ohniska nákazy v Moravskoslezském kraji. Šíření viru tam v červenci vedlo k několikatýdennímu přerušení těžby. V polovině srpna firma těžbu obnovila. Mezi zaměstnanci je nyní několik desítek pracovníků pozitivně testovaných na covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 16 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 18 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 21 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...