Poslanci budou projednávat kompenzační zákony. V omezeném počtu a legislativní nouzi

Nahrávám video
Události: Kompenzační zákony ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanci budou příští týden rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Sněmovna by měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.

Postup pandemie ovlivní i počet poslanců, kteří budou přítomni. „Platí ten poloviční formát, na kterém jsme se dohodli,“ uvedl předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Ještě než poslanci v úterý do lavic usednou, musejí se domluvit na programu, hlavně kdy projednají takzvané covidové zákony. „Předpokládám, že všechny zákony v takzvaném zkráceném řízení bychom mohli probírat ve středu od 14:30 hodin,“ předpokládá Vondráček. 

Poslanci budou chtít rozšířit kompenzační programy

Pomocí postiženým oborům se už na svém mimořádném zasedání zabýval podvýbor pro podnikatelské prostředí. Výsledek: vládou připravené kompenzace se musí rozšířit.

„Aby OSVČ platily sociální odvody podle toho, kolik skutečně vydělají, a ne že musí automaticky platit nějaké tři tisíce měsíčně. Podle nás tam má být nějaká škála, má být možné, aby lidé, co jsou částečně nezaměstnaní, mohli částečně pracovat,“ řekl Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že naprostou většinu návrhů v podobě, jak přicházejí, její strana maximálně podpoří. A to i některé pozměňovací návrhy, které přicházejí od dalších opozičních stran, třeba k ošetřovnému. Dodala však, že jí ještě chybí pomoc takzvaným dohodářům (vykonávajím práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti). 

Návrhy na vyšší ošetřovné

Asi nejvíce návrhů se čeká u ošetřovného. Podle vládního záměru na něj dosáhnou zaměstnanci, ale maximálně na devět dní, samoživitelé na 16. Rodič, který je doma s dítětem, dostane 60 procent základu výdělku. To se zdá části politiků málo.

„Aby výše ošetřovného byla 80 procent, protože vláda si musí uvědomit, že se ty problémy táhnou v podstatě půl roku a lidé se skutečně dostávají do velkých finančních potíží,“ požaduje předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) navrhuje vrátit se k „jarnímu“ postupu. „OSVČ, byť jim nezavřeme provozovny, tak ale musejí hlídat děti. Tak je zcela logické, aby ošetřovné se vztahovalo i na ně, jako to bylo na jaře.“

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka bude chtít „ošetřovné parametricky zvýšit ze současných 60 procent vyměřovacího základu alespoň na 70, 75 nebo 80 procent“.

Ministerstvo práce teď chystá úpravu, doba čerpání by se mohla prodloužit. A vláda také  rozhodla, že ošetřovné 400 korun na den budou moci dostat i živnostníci. Rovněž zde se dají očekávat návrhy na změny, stejně jako dlouhá debata o kompenzačním bonusu, který v pátek projednal menšinový kabinet.

Je to lepší cesta, než vymýšlet nějaké nové složité administrativní programy, poznamenal místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Dodal však, že covidové programy na jaře příliš nefungovaly.

Dopady kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty

Ministerstvo financí odhaduje, že kompenzační bonus (ve výši 500 korun denně pro OSVČ nebo společníky malých s.r.o., jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena přímými zákazy či omezeními) vyjde na 3,9 miliardy korun. Z toho dopad do státního rozpočtu má být 2,6 miliardy, na rozpočty obcí jedna miliarda a na rozpočty krajů 300 milionů. 

Poslanci už teď přicházejí s dalšími návrhy, jak lidem v nouzi pomoci. Od takzvaného odškodňovacího zákona, který by v případě omezení podnikání zaručil ze strany státu úhradu fixních nákladů, až po úpravu odvodů. Tedy aby OSVČ platily podle toho, kolik skutečně vydělají.

Dotační program chce spustit také ministerstvo zemědělství. Čerpat by z něj mohli potravináři, kteří zásobovali restaurace, a kvůli vládním opatřením teď pro svoje zboží nemají odbyt.

Obchodní zástupce a sommeliér Arte Vini a Cosmopolitan Wines Přemek Sova doufá, že na něj tentokrát „dosáhne“ i on, na rozdíl od dřívějších státních dotací. „Doufáme, že se na nás stát začne koukat stejně jako na gastro, které je samozřejmě vidět, když jde člověk ulicí a vidí zavřené restaurace. My tak vidět nejsme, ale jsme ve stejné situaci.“

Konkrétní podmínky programu ještě doladí ministerstva zemědělství a financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...