Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.
„Euro je hmatatelným symbolem evropské jednoty, prosperity a solidarity. Toto rozhodnutí uznává důležité hospodářské reformy, které už Bulharsko a Chorvatsko provedly, a zároveň potvrzuje trvalou přitažlivost jednotné evropské měny. Budeme při obou zemích stát i nadále, až podniknou další a konečné kroky pro vstup do eurozóny,“ uvedla v reakci na oznámení ECB předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
V pátek oznámený krok připravuje cestu k prvnímu rozšíření eurozóny od roku 2015. Tehdy se devatenáctou zemí, kde se platí eurem, stala Litva. Smyslem ERM-2 je stabilizovat měny před faktickým zavedením eura. Bulharsko a Chorvatsko se tak připojí k Dánsku, které je v tomto mechanismu už roky, byť euro zavést nehodlá.
- Střední kurz bulharské měny byl pro účely ERM-2 stanoven na 1,95583 leva za jedno euro. U chorvatské měny stanovený střední kurz činí 7,53450 kuny za euro.
- Zdroj: ČTK
Zavést jednoho dne euro by s výjimkou Dánska měly všechny členské země Evropské unie, tedy včetně České republiky. Praha ale dává opakovaně najevo, že s tímto krokem nebude spěchat. Dánsko si spolu s Británií hned na začátku vyjednalo trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Británie mezitím z Evropské unie vystoupila.
V Česku dlouhodobě převažuje skepse k přijetí eura
V Česku se o (ne)přijetí eura naposledy více diskutovalo během nedávného nouzového stavu. Například premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT tehdy uvedl: „Dneska když nám někdo vyčítá, že nejsme v eurozóně, tak se musím smát. Buďme rádi, že nejsme v eurozóně,“ řekl v dubnu.
Výhody vlastní měny zdůraznili tehdy také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš či šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula. Rovněž viceguvernér České národní banky Marek Mora v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedl, že Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny.
Pokud jde o veřejnost, tak v Česku dlouhodobě převažuje silná skepse veřejnosti k přijetí eura. Podle průzkumu CVVM z května 2019 si zavedení eura přálo 20 procent lidí, zatímco 75 % bylo proti a pět procent nebylo rozhodnuto, uvedla Wikipedia.
Naopak pro euro jsou dlouhodobě například současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalý koordinátor pro zavedení eura v ČR Tomáš Prouza či viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
