Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o pět procent. Bude hůře, míní analytici

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok pětiprocentním tempem, nejvíce od finanční krize v roce 2009. Potvrzuje to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Ještě výraznější pokles se čeká ve druhém kvartálu. Za propadem je hlavně koronavirus a opatření na omezení jeho šíření.

V prvním rychlém odhadu z konce dubna úřad uvedl, že hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. Zpřesněná zpráva resortu z konce května již uváděla pokles o pět procent. V posledním čtvrtletí loňského roku největší ekonomika světa vykazovala vzestup tempem 2,1 procenta ročně.

Pandemie způsobená šířením koronaviru začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit.

Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009. Analytici se ale domnívají, že to nejhorší ekonomiku teprve čeká, neboť se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA dál klesá

Ve Spojených státech požádalo v týdnu do 20. června o podporu v nezaměstnanosti zhruba 1,48 milionu lidí, což je v sezonním přepočtu asi o 60 tisíc méně než o týden dříve, uvedlo  ministerstvo práce. Výsledek je ale horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali, že o podporu si nově požádá zhruba 1,3 milionu lidí.

Ukázalo se také, že počet žadatelů z minulého týdne byl po zpřesnění dat vyšší. Podporu dál pobírají miliony lidí, kteří přišli o práci kvůli koronavirové krizi. 

Sezonně upravená míra nezaměstnanosti, která zohledňuje pojištění proti ztrátě místa, v týdnu do 13. června činila 13,4 procenta. To je za týden pokles o půl procentního bodu. Dávky v nezaměstnanosti tak pobíralo zhruba 19 522 000 lidí.

Americká centrální banka (Fed) očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států letos klesne o 6,5 procenta. Fed je připraven pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, zejména takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, kdy nakupuje zejména dluhopisy.

Příští týden bude zveřejněna vládní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červen. Vývoj za květen ukázal, že nezaměstnanost překvapivě klesla, navíc vzniklo asi 2,5 milionu pracovních míst, což byl rekord. Velká část těchto míst ale byla obsazena lidmi, kteří byli kvůli koronaviru dočasně propuštěni.

Vláda poslala přes milion podpůrných šeků zesnulým lidem

Americká vláda ve snaze rychle nalít peníze do ekonomiky zasažené restrikcemi spojenými s koronavirem omylem poslala přes milion šeků v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) zesnulým lidem. Ve čtvrtek to uvedl Vládní kontrolní úřad (GAO), který je nadstranickým vyšetřovacím orgánem Kongresu.

Kabinet vyplatil přímou podporu dohromady asi 130 milionům Američanů jako součást záchranného balíčku v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (57,1 bilionu korun), který Kongres schválil v březnu. K chybě došlo zčásti kvůli neaktuálnosti vládní databáze zemřelých osob.

List The New York Times však poznamenává, že k vysokému počtu chybně zaslaných šeků došlo také v důsledku špatných rozhodnutí uvnitř administrativy. Finanční úřad IRS totiž věděl, že pravděpodobně některé šeky zašle zesnulým lidem, protože dostal příkaz vyplatit částku všem, kteří ještě v letech 2018 či 2019 podali daňové přiznání.

Řada z nich však od té doby zemřela. Tento postup se týkal prvních třech sérií šeků. U dalších již začali úředníci zemřelé osoby ze seznamů vyškrtávat, protože nalezli náležité právní odůvodnění.

Ačkoliv úřady vyzvaly příbuzné zemřelých, aby nedopatřením zaslané šeky vrátili, není dosud jasné, kolik z nich tak učinilo. Podle některých expertů dokonce vláda nemá právo požadovat zaslané peníze zpět. I když je vyplacení šeku určeného zesnulému v USA nelegální, úřadům by se zřejmě nevyplatilo neprávem vyplacené částky ve výši 1200 dolarů (28 548 korun) vymáhat jednotlivě zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
06:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 6 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 15 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 16 hhodinami

Silniční inspekce varuje před podvodnými zprávami, které vyzývají k platbě pokuty

Inspekce silniční dopravy (INSID) varuje před podvodnými SMS vyzývajícími k platbě pokuty za údajné překročení rychlosti s lhůtou, která vyprší ve čtvrtek o půlnoci. Lidé se kvůli zprávě, která chodí jménem dopravní inspekce nebo policie, začali na inspekci obracet ve čtvrtek odpoledne. Inspekce doporučuje na zprávu nereagovat a podezření na podvod oznámit policii. ČTK to sdělila mluvčí INSID Monika Balšánková.
před 19 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...