Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o pět procent. Bude hůře, míní analytici

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesala v přepočtu na celý rok pětiprocentním tempem, nejvíce od finanční krize v roce 2009. Potvrzuje to konečná zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP), kterou zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Ještě výraznější pokles se čeká ve druhém kvartálu. Za propadem je hlavně koronavirus a opatření na omezení jeho šíření.

V prvním rychlém odhadu z konce dubna úřad uvedl, že hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok snížil o 4,8 procenta. Zpřesněná zpráva resortu z konce května již uváděla pokles o pět procent. V posledním čtvrtletí loňského roku největší ekonomika světa vykazovala vzestup tempem 2,1 procenta ročně.

Pandemie způsobená šířením koronaviru začala americkou ekonomiku naplno ovlivňovat až v březnu, tedy v posledním měsíci prvního čtvrtletí. Řada podniků musela z rozhodnutí úřadů buď výrazně utlumit činnost, anebo své aktivity zcela přerušit.

Prvním čtvrtletím tak ve Spojených státech patrně končí rekordně dlouhé období hospodářské expanze, které trvalo od roku 2009. Analytici se ale domnívají, že to nejhorší ekonomiku teprve čeká, neboť se začne projevovat pokles výdajů spotřebitelů i firem.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA dál klesá

Ve Spojených státech požádalo v týdnu do 20. června o podporu v nezaměstnanosti zhruba 1,48 milionu lidí, což je v sezonním přepočtu asi o 60 tisíc méně než o týden dříve, uvedlo  ministerstvo práce. Výsledek je ale horší, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters odhadovali, že o podporu si nově požádá zhruba 1,3 milionu lidí.

Ukázalo se také, že počet žadatelů z minulého týdne byl po zpřesnění dat vyšší. Podporu dál pobírají miliony lidí, kteří přišli o práci kvůli koronavirové krizi. 

Sezonně upravená míra nezaměstnanosti, která zohledňuje pojištění proti ztrátě místa, v týdnu do 13. června činila 13,4 procenta. To je za týden pokles o půl procentního bodu. Dávky v nezaměstnanosti tak pobíralo zhruba 19 522 000 lidí.

Americká centrální banka (Fed) očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států letos klesne o 6,5 procenta. Fed je připraven pokračovat v rozsáhlé podpoře domácí ekonomiky, zejména takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky, kdy nakupuje zejména dluhopisy.

Příští týden bude zveřejněna vládní zpráva o vývoji nezaměstnanosti za červen. Vývoj za květen ukázal, že nezaměstnanost překvapivě klesla, navíc vzniklo asi 2,5 milionu pracovních míst, což byl rekord. Velká část těchto míst ale byla obsazena lidmi, kteří byli kvůli koronaviru dočasně propuštěni.

Vláda poslala přes milion podpůrných šeků zesnulým lidem

Americká vláda ve snaze rychle nalít peníze do ekonomiky zasažené restrikcemi spojenými s koronavirem omylem poslala přes milion šeků v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy dolarů (33,3 miliardy korun) zesnulým lidem. Ve čtvrtek to uvedl Vládní kontrolní úřad (GAO), který je nadstranickým vyšetřovacím orgánem Kongresu.

Kabinet vyplatil přímou podporu dohromady asi 130 milionům Američanů jako součást záchranného balíčku v hodnotě 2,4 bilionu dolarů (57,1 bilionu korun), který Kongres schválil v březnu. K chybě došlo zčásti kvůli neaktuálnosti vládní databáze zemřelých osob.

List The New York Times však poznamenává, že k vysokému počtu chybně zaslaných šeků došlo také v důsledku špatných rozhodnutí uvnitř administrativy. Finanční úřad IRS totiž věděl, že pravděpodobně některé šeky zašle zesnulým lidem, protože dostal příkaz vyplatit částku všem, kteří ještě v letech 2018 či 2019 podali daňové přiznání.

Řada z nich však od té doby zemřela. Tento postup se týkal prvních třech sérií šeků. U dalších již začali úředníci zemřelé osoby ze seznamů vyškrtávat, protože nalezli náležité právní odůvodnění.

Ačkoliv úřady vyzvaly příbuzné zemřelých, aby nedopatřením zaslané šeky vrátili, není dosud jasné, kolik z nich tak učinilo. Podle některých expertů dokonce vláda nemá právo požadovat zaslané peníze zpět. I když je vyplacení šeku určeného zesnulému v USA nelegální, úřadům by se zřejmě nevyplatilo neprávem vyplacené částky ve výši 1200 dolarů (28 548 korun) vymáhat jednotlivě zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...