Třešní je letos v Česku kvůli mrazům málo. Ty, které dozrály, nemá kdo sbírat

Nahrávám video
Události ČT: Pěstitelům třešní chybí brigádníci z východu
Zdroj: ČT24

V Česku začala sklizeň třešní, letos je však pro pěstitele velmi náročná. Ovoce je kvůli jarním mrazům mnohem méně, trhačům tak jde práce výrazně pomaleji. Pěstitelům chybějí i brigádníci, kteří o namáhavou práci nemají zájem. Pracovníci z východní Evropy v Česku i přes rozvolňování režimu na hranicích zatím stále nejsou.

Ve Svinčanech na Pardubicku rostou třešně zhruba na deseti hektarech. Pěstitel Zdeněk Dostál už teď ví, že kvůli březnovým mrazům jich bude letos mnohem méně než v uplynulých letech. Problém je i v tom, že je nemá kdo sbírat. 

Mezi brigádníky, kteří pomáhají se sběrem třešní, je jenom minimum Čechů. Někteří to však stále berou jako dobrý přivýdělek při svém běžném zaměstnání. „Když sem přijedou cizinci, tak jsou ochotni opravdu pracovat každý den, v sobotu i neděli, ať je teplo nebo zima. Pracují deset až dvanáct hodin, aby si vydělali,“ řekl Dostál s tím, že bez brigádníků z východu Evropy všechny stromy očesat nezvládne.

Nejvíce při sběru třešní pomáhají Ukrajinci, Moldavané nebo Bulhaři. Ti se do Česka však zatím nedostanou. „Zdržení není na jejich straně. Problém je na straně ukrajinských úřadů, které nevydávají víza,“ upozornil ředitel Okresní agrární komory v Pardubicích Josef Štěpanovský. 

Cena třešní jde nahoru

Nepřízeň počasí a nedostatek pracovníků stojí za aktuálním zvýšením ceny třešní v celé Evropě. „Na tržnicích se můžeme setkávat s cenou 120 až 140 korun za kilogram. Je potřeba si uvědomit, že natrhat bednu třešní skutečně nějakou dobu trvá,“ řekl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. 

Důsledky pandemie koronaviru se zřejmě negativně projeví i na výměře ovocných sadů v Česku. Za posledních třicet let z krajiny přitom zmizelo na deset tisíc hektarů ovocných stromů. Podle Ludvíka aktuální situace nevypadá dobře. „Pěstitelé avizovali, že chtějí plochy ve významější míře redukovat,“ uvedl. 

Výraznější pokles ceny třešní se zatím neočekává, a to i přesto, že budou postupně dozrávat až do konce července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v úvodním kole podpořila koaliční návrh zrušit nominační zákon

Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl zemědělský fond

Vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust je v souladu s národní i evropskou legislativou, od 20. února tak není důvod, aby holding nemohl čerpat dotace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nebo se nemohl účastnit jeho veřejných zakázek. Fond to uvedl s tím, že k uvedenému závěru došel na základě vyhodnocení nezávislých právních analýz. Současně uvedl, že nebude zpětně vymáhat nárokové evropské dotace, které Agrofert dostal v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem.
10:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 4 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V dalším kole potravinové sbírky lze pomoci i on-line

V sobotu se v Česku uskuteční sbírka potravin v kamenných obchodech, už nyní do ní lze přispět nákupem v on-line obchodech. Letos se zapojí přes 3500 obchodů, tedy asi o čtvrtinu více než loni. Nově bude možné darovat potraviny a drogerii také v prodejnách řetězců Hruška a Flop Top. Sbírka potrvá do 5. května, uvedli organizátoři z České federace potravinových bank a Svazu obchodu a cestovního ruchu.
před 7 hhodinami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 15 hhodinami
Načítání...