ČSA už opět létají, v provozu jsou první tři linky. Smartwings nemá zájem o vstup státu

České aerolinie (ČSA) vypravily v pondělí první letecké spoje po více než dvouměsíčním přerušení provozu kvůli koronavirové krizi. Na celkem šest zpátečních letů z Prahy do Amsterdamu, Paříže a Frankfurtu nad Mohanem a zpět si rezervovalo letenky kolem 640 cestujících. První spoje vyrazily ráno, odpoledne budou následovat další. Další obnovené linky budou následovat v příštích dnech a týdnech. Letecká skupina Smartwings, do níž patří i ČSA, uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti. Od pondělí obnoví také část spojů dopravce RegioJet, který bude jezdit z Prahy a Brna do Vídně. Provoz na pražském letišti v dubnu klesl o 99,6 procenta. Aerolinky Emirates popřely zprávu Bloombergu, že chtějí zrušit až 30 tisíc pracovních míst.

Jako první odletělo letadlo do Paříže, které mělo naplánovaný odlet na 06:55. Krátce nato následovaly i spoje do Amsterdamu a Frankfurtu. Dopoledne se letadla z těchto destinací vrátila. Odpoledne budou následovat další tři zpáteční spoje do těchto míst.

Dopravce používá na jednotlivých linkách letadla s různou kapacitou, například do Paříže vypravil stroj Airbus A319, který má kapacitu přes 140 cestujících, do Frankfurtu naopak menší ATR 72, které mají kolem 60 míst. Obsazenost jednotlivých letadel tak mohla být zhruba kolem jedné třetiny až poloviny.

ČSA vybralo tyto tři destinace pro své obnovení provozu z několika důvodů. Podle mluvčí ČSA Vladimíry Dufkové jde jednak o takzvané hubby, tedy přestupní letiště, odkud mohou cestující pokračovat na lety do jiných destinací. Dále jde o místa s vysokým potenciálem většího množství obchodních cestujících a zároveň jde o důležité trasy ČSA v síti letecké aliance Sky Team, do níž český dopravce patří. Největší zájem z ranních letů byl o Amsterdam, kam si letenky zarezervovalo 57 lidí.

Další linky budou ČSA obnovovat postupně. Od čtvrtka začne dopravce létat do Stockholmu, od 25. května pak také do Bukurešti. „Další lety chceme obnovit co nejdříve. Pokud to situace dovolí, tak linky do dalších destinací bychom chtěli spouštět od poloviny června,“ uvedla Dufková. Obnovování dalších linek i jejich frekvence bude závislé zejména na podmínkách cestování do jednotlivých zemí a také na poptávce cestujících.

ČSA se tak přiřadily k dopravcům, kteří provoz na pražském letišti obnovili na začátku května. Prvním dopravcem byly aerolinky Eurowings se spoji do Düssledorfu, které první let podnikly 3. května. O den později začal do Amsterdamu denně létat také dopravce KLM. Vedle toho na letišti bez přerušení fungují spoje do Minsku od společnosti Belavia a do Sofie od Bulgaria Air.

Smartwings nemá zájem o prodej firmy státu

Letecká skupina Smartwings nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti. Uvedla to v pondělním v prohlášení. Žádá stát o úvěr, nebo garanci za úvěr u komerční banky, podle firmy je totiž v současné krizi problém získat nové půjčky na bankovním trhu. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v neděli uvedl, že by stát mohl koupit až 100procentní podíl. Do konce června by to měla projednat vláda.

„Společnost Smartwings prohlašuje, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup státu do společnosti Smartwings. Nic takové od vedení společnosti nikdy nezaznělo,“ uvedla nyní společnost.  Úvěr od státu, nebo garance za úvěr u komerční banky jsou podle firmy od počátku jedinou variantou žádané pomoci. „Důvodem, proč se společnost, která do této doby byla zdravá a nikdy stát o pomoc nežádala, obrací na stát, je fakt, že pro aerolinky je dnes velmi těžké získat nové půjčky na bankovním trhu,“ uvedla. Využití programů COVID I a COVID II, které jsou určeny pro podporu provozního financování malých a středních podniků, nejsou možné kvůli velikosti společnosti, poskytovaných garancí a částek poskytovaných těmito fondy.

Vždy jsme jednali o tom, že nejlepší variantou je vyřešení situace stávajícími vlastníky, poté běžné nástroje podpory typu záruk a úvěrů. Kapitálový vstup je vždy až poslední varianta, ale my chceme být připraveni na všechny možnosti.
Karel Havlíček
ministr průmyslu a obchodu (za ANO)

Státní pomoc leteckému dopravci Smartwings, pod kterého patří také České aerolinie (ČSA), nemá bez pomoci cestovním kancelářím samostatně smysl, uvedl Petr Šatný, marketingový ředitel CK Alexandria, která patří k největším na českém trhu. 

„Pokud by se pomohlo pouze Smartwings, a nikoli zároveň i cestovním kancelářím, hrozí, že trh zkolabuje a Smartwings budou brzy potřebovat pomoc znovu,“ uvedl Šatný. Stát by podle něj měl podpořit provoz cestovních kanceláří přímými dotacemi nebo zárukami za úvěry. 

Konec Smartwings by podle Šatného způsobil obrovské potíže pro český cestovní ruch. Není podle něj reálné, že by ho rychle nahradila jiná společnost. Zvýšila by se cena letenek a také zájezdů.

„Smartwings organizují lety nejen z Prahy, ale i z dalších míst v Česku a zde by se nabídka letů do řady destinací zcela jistě zúžila. Stejně tak lety do některých menších destinací, jako jsou třeba menší řecké ostrovy, by nejen nebyly realizovány s takovou frekvencí, ale nejspíš by se tam z Česka nedalo dostat přímým letem vůbec. Na spoustu míst by se tak místo přímého letu z Prahy, Brna či Ostravy muselo letět jen z Prahy a ještě s přestupem. Cena letenky by vzrostla ještě výrazně více než u přímých letů,“ uvedl.

Asociace cestovních kanceláří ČR podle svého místopředsedy Jana Papeže zaslala vládě dopis, ve kterém upozornila, že Smartwings jsou pro CK důležitým obchodním partnerem. Nahradit ho by bylo podle Papeže komplikované. Původně totiž riziko za provoz letu nesla CK, která si předplácela celé letadlo. To už nyní CK podle něj dělat nebudou. „Riziko provozu by na sebe musel vzít letecký dopravce. Obávám se, že v tom rozměru potřeb cestovních kanceláří v Česku takoví dopravci snadno nebudou,“ řekl České televizi.

Skupina Smartwings, do které ČSA patří, v březnu zastavila všechny pravidelné letecké spoje z a do Česka, na zemi tak zůstalo přes 90 procent její flotily. Celá skupina, do níž vedle českých dopravců patří zahraniční divize, tak v dubnu přepravila 4900 cestujících, což je zhruba jedno procento v porovnání se stejným obdobím loni. 

Společnost během března a dubna vypravila po dohodě s ministerstvem zahraničí několik repatriačních letů pro české občany v zahraničí a také další spoje pro zdravotnické pomůcky z Číny. 

Provoz na pražském letišti v dubnu klesl o 99,6 procenta

Provoz na pražském letišti se během dubna propadl kvůli koronavirové krizi na minimum. Letiště během měsíce odbavilo 5031 cestujících, což představuje meziroční pokles o 99,6 procenta. O více než 90 procent se snížil i letový provoz na letišti. Uvedla to mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková. V květnu se začíná provoz pomalu oživovat, obnoveno bylo několik linek.

4 minuty
Události: Uvolňování letecké dopravy
Zdroj: ČT24

Bezprecedentní pokles provozu během dubna je výsledkem utlumeného leteckého provozu po celém světě kvůli šíření nového koronaviru. Drtivá většina linek do Prahy byla zrušena, na konci měsíce tak na letišti zůstaly dvě pravidelné linky do Minsku a Sofie. Jejich obsazenost však byla také nízká. K nejvytíženějším destinacím z hlediska počtu odbavených cestujících tak patřil jihokorejský Soul, kam mířily tzv. repatriační lety.

V květnu už se situace začíná mírně obracet. Na začátku měsíce byla obnovena denní linka KLM do Amsterodamu, v provozu je také přímá linka Eurowings do Düsseldorfu. Od pondělí obnovily provoz i tuzemské ČSA, které zatím létají do Paříže, Amsterodamu a Frankfurtu nad Mohanem, v dalších dnech přidají spoje i do Stockholmu a Bukurešti. Od 1. června pak na trase mezi Prahou a Frankfurtem začne létat také Lufthansa. Další společnosti zatím spuštění svých linek neohlásily, dá se však čekat, že v případě zachování současného epidemiologického vývoje budou postupně přibývat i další obnovené linky. 

Ryanair se možná stáhne z některých letišť v Evropě

Irský nízkonákladový letecký přepravce Ryanair v uplynulém finančním roce zvýšil zisk o 13 procent na jednu miliardu eur (27,6 miliardy korun). Firma ale také oznámila, že kvůli koronaviru opět snížila odhad počtu pasažérů pro nynější finanční rok. Ryanair zároveň podle agentury Reuters varoval, že by se mohl stáhnout z některých evropských letišť.

Šéf podniku Michael O'Leary uvedl, že Ryanair bude nejprve zkoumat možnost uzavření některých svých ztrátových letištních základen v Británii, Německu a Španělsku. V případě potřeby by však mohl přehodnotit i situaci v Itálii, Belgii a ve střední a východní Evropě.

Ryanair je největším nízkonákladovým leteckým přepravcem v Evropě. Firma podle svých internetových stránek provozuje 82 evropských základen, v roce 2016 otevřela základnu také na pražském letišti.

Ryanair podle O'Learyho pravděpodobně už koncem tohoto měsíce také uzavře hlavní vídeňskou základnu své rakouské divize Lauda, která podle šéfa Ryanairu čelí existenční krizi.

Ryanair ve finančním roce, který skončil 31. března, přepravil přes 143 milionů cestujících. V tomto finančním roce podle dnešní zprávy očekává o něco méně než 80 milionů cestujících. Ještě minulý týden Ryanair předpovídal 100 milionů cestujících, jeho původním cílem bylo 154 milionů cestujících.

V prvním čtvrtletí tohoto finančního roku firma podle O'Learyho očekává ztrátu přes 200 milionů eur. Ve druhém čtvrtletí počítá s vyrovnaným hospodařením nebo s malou ztrátou.

O'Leary také uvedl, že poptávka po letecké přepravě by mohla celkem rychle oživit díky výrazným slevám u letenek. Předpověděl, že ceny letenek se na úroveň z období před koronavirovou krizí nevrátí dříve než v roce 2022.

Koronavirová krize tvrdě zasáhla leteckou přepravu po celém světě. Ryanair už začátkem května oznámil, že plánuje propustit 15 procent zaměstnanců, což je asi tři tisíce lidí. Dodal, že jedná s Boeingem o pozastavení dodávek objednaných letadel, protože neočekává, že se letecký provoz v Evropě plně obnoví dříve než v roce 2022.

Aerolinky Norwegian se připravují na čerpání vládních záruk

Norská nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air dnes dokončila nabídku akcií, které ale kvůli situaci v odvětví musela prodat s výraznou slevou. Spolu s přeměnou dluhopisů na akcie si firma připravuje podmínky k tomu, aby mohla čerpat státní garance za úvěry, které potřebuje, aby se vyhnula bankrotu, uvedla agentura Reuters. 

Norwegian z těchto změn vyjdou jako menší podnik, záchrannou operací se ale citelně naředí podíly současných akcionářů. Počet akcií se totiž zvýší zhruba na 3,5 miliardy z nynějších asi 163,6 milionu.

Přeměna dluhu na akcie spolu s prodejem akcií firmě umožní požádat o státní garance až za 2,7 miliardy norských korun (6,8 miliardy korun), navíc k částce 300 milionů norských korun (přes 753 milionů korun), kterou už firma obdržela. 

Záchranný plán předpokládá ještě další restrukturalizaci a odstavení 95 procent flotily na dobu až jednoho roku. V provozu by mělo zůstat jen sedm letadel, další se pozvolna začnou nasazovat do provozu až v příštím roce, nastínila už dříve firma.

Prodej 400 milionů akcií za jednu norskou korunu za kus ale přilákal značný zájem. Nabídka byla zhruba sedmkrát vyšší, než kolik akcií firma k prodeji nabídla. Obchodovat s nimi bude možné ještě tento týden.

Společnost Norwegian Air je průkopníkem na trhu levnějšího cestování přes Atlantik, rychlá expanze ale firmu silně zadlužila. Na konci loňského roku už celkový dluh činil zhruba osm miliard dolarů (přes 204 miliard korun), což činí firmu obzvlášť zranitelnou v situaci, kdy koronavirus a s ním související opatření k omezení pohybu a cestování způsobí větší výpadek v poskytování služeb.

Ostatní aerolinky se snaží situaci řešit podobně, u vlajkových leteckých přepravců se do záchrany často zapojují vlády. Forma vládní pomoci se zvažuje i v případě české společnosti Smartwings.

V Evropě se vlády chystají do aerolinek napumpovat miliardy eur, uvedla agentura Bloomberg. Šéf irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary ale tvrdí, že intervence vlád jen křiví trh. Subvence pro letecké společnosti Air France, Alitalia a Lufthansa podle něj dosáhnou jen toho, že na trhu zůstanou neefektivní aerolinky.

RegioJet od pondělí obnoví dopravu z Prahy do Vídně

Od pondělí obnoví také část  spojů dopravce RegioJet, který bude jezdit z Prahy a Brna do Vídně, zatím jeden pár spojů denně. Z Brna bude jezdit do Vídně autobus, který bude navazovat na vlak. Už od minulého týdne jezdí autobusy z Prahy do Drážďan a do Berlína a dále jezdí také do jiných německých měst a rovněž do Británie a Nizozemska, uvedl mluvčí firmy Aleš Ondrůj. 

Autobus do Vídně bude navazovat v Brně na vlak, který přijede v 9:46, z autobusového nádraží Grand odjede v 10:00. Ve Vídni bude za dvě hodiny a zpět pojede ve 13:15. Do Brna přijede v 15:20 a vlak odjíždí v 16:09.

„Další rozšíření spojů a obnovení pravidelného mezinárodního vlakového spojení plánujeme s ohledem na to, jak se naplno mají v červnu otevřít hranice se zeměmi, jako je Rakousko nebo Slovensko. Aby se mezinárodní doprava mohla plně obnovit do zemí, kde je epidemiologická situace podobně příznivá jako v Česku, je zapotřebí, aby cesty nebyly omezeny prokazováním testů bezinfekčnosti či jinými překážkami,“ uvedl Ondrůj. 

Dopravu začala společnost citelně omezovat ve druhé polovině března kvůli extrémnímu propadu poptávky. Souvisela se zavedením karantény proti šíření covidu-19.

Ilustrační foto
Zdroj: Rafael Marchante/Reuters

Společnost Emirates popřela zprávu agentury Bloomberg, že hodlá zrušit až 30 tisíc pracovních míst. To je asi 30 procent současného stavu, informovala agentura. 

Mluvčí jednoho z největších provozovatelů dálkových letů na světě uvedl,  že žádné takové rozhodnutí nebylo přijato. „O hromadném propouštění v letecké společnosti nebylo učiněno žádné oznámení. Každé takové rozhodnutí bude sděleno vhodným způsobem,“uvedl.

V odpovědi na dotaz od společnosti Gulf News mluvčí v e-mailovém prohlášení uvedl: „Stejně jako by to udělal každý odpovědný podnik i náš exekutivní tým nařídil všem útvarům, aby provedly důkladnou kontrolu nákladů a zdrojů na základě obchodních prognóz. A to přesto, že se připravujeme na postupné obnovení služeb.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 2 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 17 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 23 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...