Průmyslová výroba v České republice očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Dopad pandemie se nepříznivě odrazil i ve stavební produkci. Ta po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. České aerolinie obnoví od 18. května provoz na čtyřech linkách, půjde o linky do Paříže, Frankfurtu, Stockholmu a Amsterdamu. Další přibudou o týden později.
Průmyslová výroba v Česku v březnu klesla nejvíc od července 2009
„Průmysl v březnu 2020 ztratil řádově desetinu své obvyklé produkce, z větší části v souvislosti s přijatými opatřeními proti šíření koronaviru,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚú Marek Rojíček. V březnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem.
Proti únoru po vyloučení sezonních vlivů se průmyslová výroba snížila o 8,7 procenta. Hodnota nových zakázek v březnu meziročně klesla o 15,7 procenta.
„Březnový propad průmyslu byl mírně nižší než konsensus analytiků ve výši 13,6 procenta. Hlavní příčina poklesu průmyslu šla na vrub čtvrtinovému propadu ve výrobě automobilů, což bylo způsobeno odstávkami v druhé polovině měsíce, kdy se řada výrobců rozhodla přerušit kvůli riziku šíření koronaviru výrobu. Stejně jako v případě středečních výsledků maloobchodních tržeb však nejcitelnější pokles nastane v dubnu, kdy odstávky ve výrobě zasáhly téměř celý kalendářní měsíc,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.
Průmyslová produkce (meziročně v %)
Vzhledem k odstávkám ve výrobě automobilů není překvapením, že březnový propad průmyslu táhl hlavně pokles ve výrobě automobilů. „Činil 26 procent, respektive 23 procent bez očištění o pracovní den. Citelný pokles však byl patrný napříč hlavními odvětvími průmyslu, výroba strojů propadla o osmnáct procent, výroba kovových konstrukcí o osm procent, stejně tak jako výroba plastů,“ dodává Seidler.
Naopak růst zaznamenala výroba potravinářských výrobků, a to o devět procent, což podle analytiků souviselo se zvýšenou poptávkou spotřebitelů z titulu předzásobování. Výroba vzrostla například také u farmaceutických výrobců, a to o 6,5 procenta meziročně.
Ještě více než samotná produkce poklesly nové zakázky, meziročně o 15,7 procenta, v případě automobilového průmyslu šlo o úbytek objednávek v rozsahu 28,3 procenta. „Nižší poptávku pocítili kromě farmacie a papírenského průmyslu v podstatě ale všichni. A právě nové zakázky zatím nedávají velkou naději na brzký návrat k dřívějšímu ,normálu‘, zvlášť když třeba automobilový průmysl ještě ani teď nejede na plnou kapacitu,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Nabídkový šok v podobě rozpadu dodavatelských řetězců a odstávek může tak podle něho v brzké době vystřídat poptávkový. „Je totiž velmi nejisté, zda se bez dalších dodatečných stimulů poptávka v době rostoucí nezaměstnanosti může rychle vzpamatovat. Zvlášť, když ještě před nástupem koronakrize ekonomika směřovala do cyklického útlumu. Proto nepřekvapí ani omezování produkce nebo výrazné zpomalení růstu mezd v tomto největším tuzemském odvětví,“ dodává Dufek.
Analytici se tak schodují, že dubnový výsledek průmyslu bude zřejmě ještě horší.
„Obecně lze čekat, že v dubnu se meziroční propad průmyslové výroby dále prohloubí, počínaje květnem by se ale propady měly začít zmírňovat s tím, jak uvolňování koronavirových restrikcí umožní postupnou obnovu výroby a její navyšování. V meziročním vyjádření ale bude výroba s veškerou pravděpodobností klesat po celý zbytek letošního roku, jakkoliv by měly březen a duben představovat co do tempa poklesu to nejhorší období,“ říká také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Stavební produkce v Česku v březnu klesla o 2,3 procenta
Stavební produkce v Česku po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, rostlo také v březnu, i když pomalejším tempem, informoval ČSÚ. Meziměsíčně byla stavební produkce nižší o 3,1 procenta.
„Průmysl v březnu 2020 ztratil řádově desetinu své obvyklé produkce, z větší části v souvislosti s přijatými opatřeními proti šíření koronaviru. Práce ve stavebnictví, na rozdíl od průmyslu, byly omezeny méně. V obou odvětvích se však meziročně snížil objem nově uzavřených zakázek,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Výroba v pozemním stavitelství se proti loňskému březnu snížila o 5,4 procenta. V únoru rostla o 2,1 procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v březnu meziročně vyšší o 10,4 procenta, v únoru byl ale její růst téměř 22 procent.
Stavební úřady v březnu vydaly 6222 stavebních povolení, meziročně o 14 procent méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 29 miliard korun, což byl pokles o 17,4 procenta. „Statistika stavebních povolení a bytové výstavby byla zčásti ovlivněna omezenou činností stavebních úřadů i sníženým zájmem stavebníků,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Počet zahájených bytů meziročně klesl o více než 30 procent na 2947 bytů. Dokončených bytů ubylo o téměř sedm procent na 2226 bytů. V obou případech se výrazněji snižoval počet bytů v bytových domech, bytů v rodinných domech ubývalo také, ovšem pomaleji.
Negativně tak vyznívá i detailní struktura, která naznačuje další a výraznější propad stavebnictví v následujících měsících. „Počet zahájených bytů a domů byl téměř o třetinu nižší než před rokem, zatímco doposavad byl průměrný nárůst za posledních dvanáct měsíců kolem dvaceti procent. Mírně poklesla i míra zaměstnanosti ve stavebnictví, což předznamenává problém do budoucna s pracovníky ze zahraničí, kteří byli nuceni se vrátit do svých domovin, a jejich návrat bude komplikovaný,“ říká ekonom Komerční banky (KB) František Táborský.
Pro tento rok tak očekává tým ekonomů KB propad celého sektoru, který se nevyhne stejně jako celá ekonomika recesi z důvodu vládních opatření v boji s pandemií koronaviru. „Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový, a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ dodává Tárorský.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v březnu meziročně snížil o 1,2 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 3,4 procenta.
Zahraniční obchod za březen zklamal, duben bude ještě slabší
Přebytek zahraničního obchodu Česka v březnu meziročně klesl o 12,6 miliardy korun na 3,1 miliardy korun. Obchodování ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, klesl vývoz i dovoz. Pokles exportu byl ale výraznější, vyplývá z dat ČSÚ.
Podle něj se protikoronavirová opatření nepříznivě projevila zejména u obchodu s auty a elektrickými zařízeními. Kladné saldo u obchodování s motorovými vozy tak kleslo o 12,9 miliardy korun a u obchodu s elektrickými zařízeními o 3,9 miliardy korun. Snížilo se rovněž u obchodu se stroji a zařízeními, a to o 2,2 miliardy korun.
„Nákupy zboží dlouhodobé spotřeby se odkládají snáze v karanténě, ale motorová vozidla tvoří více než čtvrtinu našeho exportu, proto je pokles o čtvrtinu velice závažný. Pokud budou cestovatelská omezení platit dlouhodobě, bude to znamenat i dlouhodobý pokles poptávky po motorových vozidlech,“ uvedl Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.
Příznivý vývoj nezaznamenalo ani obchodování se základními farmaceutickými výrobky, jehož deficit se prohloubil o 3,1 miliardy korun. Deficit bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístrojů meziročně vzrostl o 1,7 miliardy korun.
Naopak kladný vliv na březnový výsledek obchodování Česka s cizinou měl obchod s ropou a zemním plynem a se základními kovy. U ropy a zemního plynu vlivem poklesu cen na světových trzích a menšího dovezeného množství klesl deficit o 5,5 miliardy korun, u základních kovů se deficit obchodování zmenšil o 3,1 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Celkový vývoz meziročně klesl o 13,3 procenta na 284,4 miliardy korun a dovoz o 9,9 procenta na 281,3 miliardy. Letošní březen měl přitom o jeden pracovní den více než loňský.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v březnu přebytkem 42,1 miliardy Kč, meziročně byl tak o 15,9 miliardy nižší. Schodek obchodu se státy mimo Unii se zmenšil o 3,2 miliardy na 37,4 miliardy korun.
Z teritoriálního hlediska se podle ekonoma UniCredit Jižího Poura obchodní bilance nejvíce zhoršila s Francií, Španělskem a Británií, zlepšila se zejména s Ruskem a Čínou. V bilanci se pozitivně projevil nižší dovoz ropy, plynu a základních kovů, doplnil Pour.
V květnu snad přijde zlepšení
V dubnu se očekává podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové propad především u automobilového průmyslu, ale i v dalších odvětvích. „Na druhou stranu importy bude směrem dolů tlačit nízká spotřebitelská poptávka, investiční aktivita, ale i propad cen ropy na světových trzích,“ uvedla.
Obchodní výměna by se podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky měla začít v květnu zvyšovat. „Druhá polovina roku by už měla být z hlediska objemu exportů i importů příznivější,“ uvedl. Letošní výsledek zahraničního obchodu bude podle něj ale horší než loňský. Export by se měl propadnout o více než 15 procent. Bilance zahraničního obchodu by podle něj měla letos dosáhnout 95 miliard korun, přibližně předloňské úrovně.
„Předpokládáme, že výpadky ve výrobě se v příštím roce podaří dohonit jen částečně, a na svoji úroveň z loňského roku se ekonomika vrátí až v roce 2022,“ doplnil Pour.
ČSA obnoví provoz od 18. května na čtyřech linkách
České aerolinie (ČSA) obnoví od 18. května provoz na čtyřech linkách, půjde o linky do Paříže, Frankfurtu, Stockholmu a Amsterdamu. Další přibudou o týden později. Společnost v březnu kvůli krizi zastavila všechny pravidelné lety z a do Česka.
Mluvčí ČSA Vladimíra Dufková už dříve avizovala, že spuštění prvních linek bude závislé na podmínkách cestování do vybraných zemí. V první vlně obnovování provozu jsou tak země, které tolik neomezují vstup cizinců. Od 24. května přibudou lety do Kyjeva, o den později do Oděsy a Bukurešti.
ČSA se tak přiřadí k dopravcům, kteří provoz na pražském letišti obnovili na začátku května. Prvním dopravcem byly aerolinky Eurowings se spoji do Düssledorfu. Tam létají zatím dvakrát týdně od 3. května. O den později začal do Amsterdamu denně létat také dopravce KLM. Vedle toho na letišti bez přerušení fungují spoje do Minsku od společnosti Belavia a do Sofie od Bulgaria Air.