V únoru průmyslová produkce klesla jen mírně, stavebnictví vzrostlo

Průmyslová produkce v únoru po očištění o vliv počtu pracovních dnů reálně meziročně klesla o 0,9 procenta a po vyloučení sezonních vlivů byla meziměsíčně nižší o 0,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Stavební produkce v únoru meziročně reálně vzrostla o 5,3 procenta. Do výroby ani stavebnictví v únoru podle ČSÚ ještě výrazněji nezasáhla pandemie koronaviru. Podle analytiklů nebyl ale průmysl v kondici už před ní a očekávají další propad. Přebytek zahraničního obchodu České republiky v únoru stoupl na 22,4 miliardy korun.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Radek Petrášek

 „Výroba v průmyslových podnicích běžela bez výrazných omezení a odpovídala aktuální ekonomické situaci před vypuknutím pandemie,“ sdělil k údajům o únorové průmyslové produkci ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

K meziročnímu poklesu průmyslové výroby přispěly nejvíce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s poklesem o 7,5 procenta a výroba strojů a zařízení s poklesem o 7,6 procenta. Produkce naopak vzrostla například ve výrobě motorových vozidel o tři procenta, ve výrobě elektrických zařízení o 4,7 procenta a ve zpracování dřeva a výrobě dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků o 16 procent.

Tržby z průmyslové činnosti v únoru meziročně stouply o 0,5 procenta. Hodnota nových zakázek ale ve sledovaných odvětvích klesla o 3,1 procenta. Důvodem byl pokles zakázek ze zahraničí o 5,5 procenta. Nové tuzemské zakázky naopak vzrostly o 2,8 procenta.

Zveřejněné výsledky charakterizovali analytici jako klid před bouří, v březnové statistice podle nich budou o řád horší čísla. V březnu se totiž chod řady firem kvůli opatřením proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zcela zastavil.

„Tuzemský průmysl se potýkal s propadem poptávky už před koronavirovou krizí. I když všechna hlavní únorová čísla z průmyslu byla slabá, ve srovnání s těmi březnovými budou nakonec vypadat ještě excelentně,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Nouzový stav spolu s dobrovolnými odstávkami v řadě velkých průmyslových podniků měl podle něj zřejmě za následek dvouciferný propad výroby i zakázek. Průmysl tak bude jedním z prvních odvětví, které pocítí recesi, nicméně současně může být jedním z prvních, které z ní vybředne, podotkl.

S ohledem na aktuální vývoj jsou únorová data již příslovečnými včerejšími novinami, které nemají velkou vypovídací hodnotu pro budoucnost, uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Teprve v březnu začala hlavní vlna boje proti virové epidemii, jejíž dopad na ekonomickou aktivitu bude podle Hradila zřejmě drtivý. Zpočátku se sice týkala primárně služeb, nicméně záhy se přenesla prakticky do celého hospodářství, dodal.

Také analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský si myslí, že v březnu na průmysl už těžce dolehnou první známky pandemie. Že bude náraz opravdu tvrdý, naznačují podle něj předstihové indexy v tuzemsku i jinde v Evropě. Nabídkový šok v podobě výpadků dodávek z Číny bude jen drobná komplikace v porovnání s omezením či zastavením výroby v podnicích napříč celým průmyslem. Obává se, že meziroční pokles produkce bude dvouciferný a pravděpodobně i v řádu desítek procent.

„Počínaje březnem bude průmyslová výroba meziročně klesat: nejprve prudce v řádu až desítek procent, ve druhé polovině roku by se situace měla výrazně zklidnit. Výroba ale bude i tak nejspíše meziročně stále klesat,“ odhadl také analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Pro celý letošní rok předpokládá pokles průmyslové výroby o sedm procent, snadno si ale podle něj lze představit i prudší pokles. Současně doplnil, že další vývoj okolo koronoviru včetně nastavování a uvolňování souvisejících restrikcí budou klíčové jak pro výkon českého průmyslu, tak pro aktivitu v české ekonomice jako celku.

Podle hlavního analytika ING Bank Jakuba Seidlera není zatím k dispozici příliš indicií umožňující odhadnout propad průmyslu v průběhu března a dubna, ale dočasné ukončení provozů v největších automobilkách však naznačuje, že propad bude výrazný.

„V průběhu letních měsíců, či během prosince, kdy dochází k celozávodním 2týdenním dovoleným, celkový průmysl meziměsíčně propadá o zhruba dvacet procent. Pokud bychom uvažovali obdobný pokles v březnu, kdy se odstávky týkaly zhruba dvou týdnů měsíce, propadl by se meziročně průmysl o necelých třicet procent. Vzhledem k tomu, že odstávky ve Škoda Auto byly prodlouženy až do 20. dubna a budou ovlivňovat velkou část dalšího měsíce, může dubnový meziroční propad průmyslu dále zesílit,“ říká Seidler.

A dodává, že v letošním roce tak může poměrně snadno tuzemský průmysl zaznamenat dvouciferný propad, tak jak tomu bylo v roce 2009. „Vše se bude odvíjet od vývoje v dalších měsících a hlavně v druhé polovině roku,“ doplnil.

Stavební produkce v Česku v únoru vzrostla o 5,3 procenta

„Dopad epidemie zatím v datech za stavebnictví není patrný. Stavební produkce si v únoru udržela meziroční růst a tahounem bylo i nadále inženýrské stavitelství. Děkuji všem respondentům, kteří nám data i v současné nelehké situaci poskytli, a výsledky tak mohly být zpracovány v plném rozsahu,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. 

Výroba v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným loňským měsícem zvýšila o 2,1 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostla meziročně o 21,9 procenta.

Stavební úřady v únoru vydaly 6353 stavebních povolení, což bylo meziročně o 4,2 procenta víc. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 25,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským únorem klesla o 1,1 procenta.

Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 26,8 procenta na 3228 bytů. Proti loňskému únoru přibylo i dokončených bytů, a to o 2,5 procenta na 3047.

Pro tento rok však očekává analytik Komerční banky František Táborský propad celého sektoru, který se nevyhne stejně jako celá ekonomika recesi z důvodu vládních opatření v boji s pandemií koronaviru. „Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový, a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ říká Táborský.

Recese, do které česká ekonomika vstoupila nepochybně se startem koronavirové krize, se podepíše i na výsledcích stavebnictví, míní také analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něho ale  finální dopad krize na stavebnictví nemusí být až tak drtivý jako v případě průmyslu. „Otázkou ale je, zda stavebnictví bude mít po uzavření hranic dostatek zaměstnanců, aby pokrylo nasmlouvané zakázky zejména v oblasti dopravní infrastruktury,“ dodává.

Útlum naproti tomu nejspíše čeká podle něho pozemní výstavbu, která se doposud vezla na vlně konjunktury. „Hluboká recese, do které již česká ekonomika vstoupila, se nejspíše odrazí i v poptávce po komerčních nemovitostech i bytech. O prvním rozhodne investiční aktivita zahraničních investorů, o té druhé zase rychlost propouštění v ekonomice, která stlačí i poptávku po bydlení,“ míní Dufek.

Celkově má ale s ohledem na veřejné zakázky podle něho stavebnictví velkou šanci přečkat současný ekonomický útlum v relativně dobré kondici a tedy i výrazně lepšími výsledky než průmysl.

Přebytek zahraničního obchodu České republiky v únoru stoupl

Přebytek zahraničního obchodu České republiky v únoru stoupl na 22,4 miliardy korun. Meziročně byl vyšší o 6,2 miliardy korun. Oproti loňskému únoru kleslo množství dovezeného i vyvezeného zboží, pokles importu byl ale výraznější – i to vyplývá ze zveřejněných předběžných údajů statistiků.

V meziročním srovnání se export v únoru snížil o 0,7 procenta na 297 miliard korun a dovoz o 2,9 procenta na 274,6 miliardy korun. Meziměsíčně byl vývoz po sezonním očištění o 1,6 procenta vyšší. Dovoz zůstal na stejné úrovni jako v lednu.

K vysokému přebytku bilance zahraničního obchodu přispěl v únoru obchod s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla. Jeho výsledek se meziročně zlepšil o 3,2 miliardy korun. Pomohl také o 2,8 miliardy korun nižší deficit bilance u ropy a zemního plynu. Naopak nepříznivý vliv měl horší výsledek obchodu s počítači, elektronikou a optickými přístroji o 4,2 miliardy korun.

Zahraniční obchod podle ekonomky Komerční banky (KB) Jany Steckerové tak pozitivně překvapil, když vykázal o zhruba šest miliard korun lepší výsledek, než analytici KB očekávali. 

„Únorová bilance zahraničního obchodu však ještě nebyla zatížena pandemií koronaviru. V březnu a dubnu už očekáváme na straně importů i exportů mnohem hlubší propady. Zastavení výroby v automobilovém sektoru se propíše do výrazného poklesu exportní aktivity, přičemž vzhledem k ochromení domácí poptávky i výroby bude nižší i importní aktivita. Bilanci by měl i nadále vylepšovat nižší deficit s ropou, jejichž ceny se do konce roku podle naší prognózy přes úroveň 40 dolarů za barel nedostanou,“ upřesňuje Steckerová.

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v únoru přebytkem 53 miliard korun, což byla téměř stejná hodnota jako ve stejném loňském období. Schodek obchodu se státy mimo Unii se zmenšil o 6,3 miliardy na 29 miliard korun.