Na daních loni stát vybral 1,1 bilionu korun. Letos bude tratit i na chybějících turistech

Stát loni vybral na všech daních, ale bez povinného pojistného, celkem 1105 miliard korun. Meziročně tak vybral téměř o 63 miliard korun víc. Vláda to uvedla ve státním závěrečném účtu za loňský rok, který předložila poslancům. Do státního rozpočtu zamířilo 764 miliard korun, o zbytek se rozdělily v souladu s rozpočtovým určením daní obce, kraje a Státní fond dopravní infrastruktury.

Pro příští rok plánuje stát vybrat na všech daňových příjmech 1351 miliard korun. Letos však u některých daní jejich výběr kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru proti plánům poklesne. Vyplývá to například z dokumentace k novele státního rozpočtu, která zvyšuje jeho schválený schodek až na 300 miliard korun. Původně schválený rozpočet na letošní rok předpokládal pro letošek daňové příjmy státního rozpočtu v objemu kolem 817 miliard korun.

Na dani z přidané hodnoty vybraly úřady loni celkově téměř 431 miliard korun, což ale bylo o 10,5 miliardy méně, než předpokládal schválený rozpočet. Také meziroční tempo růstu výběru daně meziročně zpomalilo z osmi procent na 4,6 procenta. Do státního rozpočtu zamířilo 291,3 miliardy, obce dostaly v souladu s rozpočtovým určením daní 102,5 miliardy korun a kraje 37,1 miliardy.

Také v letošním roce by měl výběr proti plánu klesnout, i když meziročně má vzrůst. Například chybějící útraty zahraničních turistů by měly znamenat výpadek ve výběru DPH 4,1 miliardy, odhaduje ministerstvo financí. Vliv bude mít i vypnutí elektronické evidence tržeb až do konce roku.

Méně zahraničních hostů se podle ministerstva financí letos negativně promítne i do výběru spotřebních daní z lihu a piva shodně výpadkem 300 milionů korun. Pokles proti rozpočtovaným příjmům se očekává i u spotřebních daní z pohonných hmot a tabákových výrobků.

Kuřáci státu odvedli 56 miliard

Na spotřebních daních vybral stát loni 167 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu šlo téměř 159 miliard. Přes osm miliard z daní z pohonných hmot získal fond dopravy, státnímu rozpočtu zůstalo 84 miliard. „V celkovém součtu se jedná o nejvyšší částku inkasa daně z minerálních olejů od zavedení spotřebních daní v roce 1993,“ popisuje kabinet ve státním závěrečném účtu.

Pro letošní rok zatím ministerstvo financí předpokládá v případě daně z nafty výpadek proti plánu o víc než pět procent, u benzínu by měl být pokles mírnější.

Kuřáci odvedli státu téměř 56 miliard korun, což znamená meziročně téměř o tři miliardy méně. Rozhodující vliv na nižší výběr měla podle Strakovy akademie rostoucí obliba zahřívaných tabákových výrobků, na které dopadla spotřební daň až od poloviny loňského května.

Výběr daně z příjmů fyzických osob, od zaměstnanců po živnostníky, vzrostl loni téměř o 27 miliard na celkových 247 miliard. Z toho do státního rozpočtu přišlo 164,5 miliardy a 82,1 miliardy korun dostaly obce s kraji. Na daních od zaměstnanců získal stát zhruba 143 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 5 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 17 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...