„Sto let takovou zkušenost nemáme," říká ke koronaviru a jeho dopadům na ekonomiku Václav Klaus. Kritizuje nadměrnou otevřenost světu

„“Pandemie koronaviru ukázala, jak jsme se v posledních letech chovali nezodpovědně vůči světu, s nadějí, že vše vyřeší věda a technika, řekl v Interview ČT24 bývalý prezident Václav Klaus. „Nadměrná otevřenost světa a naše nadměrná otevřenost světu, to je přece hlavní příčina, že se dnes děje, co se děje,“ dodal s tím, že jsme umožnili, aby se virus takto rychle rozletěl do světa. 

Video Interview ČT24
video

Bývalý prezident Václav Klaus v Interview ČT24

Jde o míru otevřenosti, řekl bývalý prezident Václav Klaus a dodal, že byl od začátku tím, kdo zpochybňoval schengenský prostor, Evropu bez hranic. „Říkal jsem, že za to platíme nemalou cenu, nikdo to nechtěl slyšet.“

Domnívá se, že takovéto zbavení se hranic jak uvnitř Evropy, tak v rámci globalizace v celém světě, je riskantní. „Nevěřili jsme, že může mít také svou druhou stránku. Vlna masové migrace v roce 2015 byla fenoménem téhož problému. Neotevřelo to oči tenkrát, jestli to otevře oči teď – nevím.“.

Připomněl, že dříve mnohokrát zmiňované slovo Evropská unie nyní vyšumělo. „Každý přece ví, že o Evropskou unii vůbec nejde. Každý se zabývá tím, co dělají v Itálii a jak si to tam řeší,“ řekl. Podobně se lidé podle něho zajímají o postup Německa a Česka. „Evropská unie najednou není vůbec účastníkem veškeré této debaty. Jenom to názorně dokumentuje jistou falešnost toho umělého otevírání se.“

Dodal, že je dobře, že se do toho Evropská unie neplete. „Na straně druhé je to jasně přeshraniční problém, a jestli by vůbec v něčem mohlo být nějaké opodstatnění evropského, pro mě umělého a násilného a nadměrného sjednocování, tak je to přeshraniční otázka. To je právě koronavirus.“ Unie podle Klause klasicky logicky mlčí, protože nemá schopnost tyto věci řešit. „Až to Evropská unie začne řešit, tak bude podle mě hůř,“ dodal.

Postup české vlády označil za podobný tomu, co dělají vlády srovnatelných zemí kolem nás.

Bývalý prezident byl opatrný v odhadu možných dopadů koronaviru na českou ekonomiku. „Sto let takovou zkušenost nemáme. Nemáme žádná data, abychom extrapolovali. Obdivuji všechny ty ekonomické komentátory, kteří se v těchto dnech bijí v prsa a říkají ty či ony výsledky.“

Některé úvahy o tom, že letošní český růst nebude dvě procenta, jak se dříve odhadovalo, ale jedno procento, se mu zdají žertovné, nesmyslné. V této souvislosti se obává, že míru stability a robustnosti naší i světové ekonomiky přeceňujeme.

Očekává vývoj ve tvaru písmene J. Tedy nejprve pád, potom vzestup. Jde však o to, jak velký a silný ten pád bude, jak dlouho budeme „na tom špatném  bodě“ a jak rychle půjdeme nahoru. „Vylučuji, že by takováhle J křivka neproběhla. Vylučuji,“ poznamenal.

Máme přece spoustu zranitelných firem, žijících tak tak, soudí Klaus. A také celých oborů, a dokonce i odvětví. Jde například o svět cestovního ruchu, hoteliérství, restaurací. „To není úplně miniaturní část naší ekonomiky.“

Bývalý prezident k tomu poznamenal, že svět padá velmi silně, a proto se obává, že padnou desítky či stovky firem z těchto oborů. „Také náš automobilový průmysl žije ve složité situaci.“ Podle něho by byla ideální představa, že by se český růst snížil jen o procento. „Kéž by to bylo,“ dodal s tím, že nabídkový i poptávkový šok s ekonomikou pořádně zahýbe. „Teď jde jen o to, jak krátkodobě, nebo jestli to není střednědobé.“

Dlouhodobě potom podle něho hrozí, že kvůli mimořádné situaci budou přijata mimořádná opatření, která posilují sílu a moc státu ekonomiku regulovat, diktovat, předurčovat. „A dochází (pak) k velkému oslabení úlohy trhu v ekonomice.“ To by podle něho mohlo potlačit ekonomický růst na  další desetiletí a vést k obrovskému nárůstu moci úředníků a byrokratů.