Jako by nonstop každou hodinu odbavilo dva tisíce lidí. Pražské letiště mělo rekordní rok

Pražské Letiště Václava Havla loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o téměř milion více. Po roce tak znovu překonalo svůj provozní rekord. Růst by měl pokračovat i letos, čímž se areál ocitne za hranou své kapacity, oznámilo Letiště Praha. Nejoblíbenější destinací byl Londýn. Počet cestujících se každoročně zvyšuje od roku 2013.

Letiště s meziročním růstem o šest procent překonalo i své původní očekávání, které předpokládalo zvýšení o čtyři procenta. „Za tímto opětovným růstem stojí zejména rozšiřování leteckých spojení do dálkových destinací a navyšování jejich kapacit, ale také posilování letů do nejvytíženějších evropských měst,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Nápor lidí si lze lépe představit, když se miliony lidí přepočítají na dny či hodiny: jako by letiště v nonstop provozu každou hodinu odbavilo průměrně přes dva tisíce cestujících.

Během celého roku létalo z Prahy pravidelně 71 dopravců do 165 míst po celém světě, nově například i na dálkových trasách do kazašského Nur-Sultanu nebo na letiště Newark u New Yorku. Právě na dálkových linkách se počet cestujících zvýšil o téměř 11 procent. Růst by navíc měl pokračovat i letos, kdy do letového řádu přibudou spojení do Chicaga a Hanoje.

Nejvíce lidí cestovalo z Prahy do Londýna

Nejvíce lidí loni z pražského letiště cestovalo do Velké Británie, více než 2,1 milionu. Následovaly města v Itálii, Rusku, Španělsku a Francii. Nejoblíbenější destinací byl tradičně Londýn s 1,35 milionu pasažérů. Na dalších místech byly Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Největší meziroční nárůst letiště zaznamenalo na linkách do turecké Antalye, na kterých přibylo přes 41 procent cestujících. Zájem se výrazně zvýšil také o cesty do Amsterdamu nebo katarského Dauhá.

Mírně se naopak snížil počet odbavených leteckých pohybů, tedy vzletů a přistání. Uskutečnilo se jich 154 777, což je meziročně o půl procenta méně. K nárůstu počtu pasažérů přispěly zejména větší letadla dopravců a také jejich větší obsazenost.

Nejrušnějším měsícem loňského roku byl srpen s 1,99 milionu odbavenými cestujícími. Denně letištěm prošlo v průměru téměř 49 tisíc cestujících, nejvíce pak v pátek 28. června 2019, kdy bylo odbaveno 70 979 lidí.

Řehoř zároveň počítá s tím, že růst bude pokračovat i letos, čímž se letiště dostane za hranici svých provozních kapacit. Na letišti se proto během letošního roku chystá několik projektů přímo v prostorách terminálů. „To sice může pro cestující znamenat dočasné snížení komfortu, ve svém výsledku však půjde o změny vedoucí k ještě modernějšímu a pohodlnějšímu letišti,“ dodal šéf letiště.

Letiště připravuje rozšíření terminálu

Vedle menších projektů, které by postupně měly zrychlit odbavení cestujících a letadel, letiště připravuje i velké projekty, jako je například rozšíření druhého terminálu do roku 2028 nebo výstavba paralelní dráhy se začátkem v roce 2025.

Počty cestujících rostou i na některých dalších letištích v okolních zemích. Z velikostně srovnatelných letišť ve střední Evropě ohlásila výsledky zatím Varšava, kde počet cestujících loni stoupl rovněž o šest procent na rekordních 18,8 milionu. Vídeňské letiště zatím konečná čísla za rok 2019 neoznámilo, předloni však odbavilo přes 27 milionů pasažérů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...