Cena zlata téměř po sedmi letech překročila hranici 1600 dolarů (36 200 korun) za troyskou unci (31,1 gramu) a palladium stouplo na nový rekord nad dva tisíce dolarů. Důvodem je fakt, že investoři obrátili svůj zájem k bezpečným investicím, tedy i drahým kovům, poté co Írán zahájil odvetné raketové útoky na americké vojenské síly v Iráku. A vzhůru zpočátku mířila i cena ropy, postupně ale prudce oslabila.
Ceny zlata a palladia míří po útocích na základny v Iráku vzhůru
Cena zlata při středečním obchodování v Asii vystoupila až na 1610,90 dolaru za unci, což je nejvyšší hodnota od března 2013, napsala agentura Reuters. Cena palladia pak vzrostla až nad 2056 dolarů za unci a stoupla tak na nový rekord kvůli pokračujícímu deficitu tohoto kovu používaného při výrobě katalyzátorů aut na trhu.
V obou případech žene ceny vzhůru útok Íránu na síly pod vedením USA v Iráku, ke kterému došlo v noci na středu. Podle americké armády Teherán odpálil více než tucet balistických střel z íránského území.
Útoky se uskutečnily několik hodin po skončení pohřbu íránského generála Kásima Solejmáního, který byl zabit při pátečním americkém útoku poblíž bagdádského letiště. Akce vyvolala obavy z širší války na Blízkém východě.
„Obavy z nejistoty a další eskalace tohoto vojenského konfliktu táhnou ceny zlata vzhůru,“ uvedla analytička CMC Markets Margaret Yang Yanová. „Toto (íránský útok) rozhodně podněcuje poptávku po bezpečných investicích, nejen po zlatu, ale také jenu, zatímco akcie se masivně prodávají,“ dodala.
Podle ní by se cena zlata mohla snížit, pokud by se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo vyřešit problém diplomaticky, bez rozpoutání války. Zlato je považováno za bezpečnou investici v době politického napětí a nejistého ekonomického vývoje.
Ropa prudce zlevňuje, i díky růstu amerických zásob
Ceny ropy ve středu po počátečním silném růstu prudce oslabily. Nejprve reagovaly na zprávu, že íránské jednotky zaútočily na základny v Iráku, na nichž jsou američtí vojáci a další příslušníci západní vojenské koalice. Posléze ale klesly o více než tři procenta po zprávě o nečekaném růstu amerických ropných zásob a poté, co vyšlo najevo, že íránský útok si nevyžádal žádné oběti na životech a zřejmě nepoškodil iráckou ropnou infrastrukturu.
Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SEČ ztrácela 3,5 procenta na 65,88 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o čtyři procenta na 60,19 dolaru za barel.
Brent v první reakci vystoupil až na 71,75 dolaru za barel, což byla nejvyšší hodnota od poloviny loňského září. Ropa WTI se obchodovala až za 65,85 dolaru za barel, nejvýše od loňského dubna.
Původně přitom ceny ropy zamířily vzhůru. Nicméně počáteční silný růst se později zmírnil, podle analytiků mimo jiné proto, že se útoky dosud vyhnuly ropné infrastruktuře. Svou roli sehrál i fakt, že těžba ropy ve Spojených státech se za posledních deset let výrazně zvýšila, takže případný výpadek v dodávkách suroviny by nezpůsobil takový problém jako dříve.
„Ropná zařízení v Iráku jsou nadále mimo nebezpečí, produkce ropy v podstatě pokračuje,“ uvedl ve středu na konferenci v Abú Zabí generální tajemník Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Mohammad Barkindo. Irák je druhým největším producentem v rámci OPEC.
„Nečekáme žádný nedostatek v dodávkách, pokud nenastane katastrofální eskalace, s níž nepočítáme,“ uvedl na téže konferenci ministr energetiky Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí. Provoz v Hormuzském průlivu, který je pro přepravu ropy po moři klíčový, podle něj ohrožen není.
Analytici: Pokud Írán zablokuje Hormuz, ropa zdraží nad 100 dolarů
Pokud by ovšem Írán zcela zablokoval pro námořní přepravu ropy klíčový Hormuzský průliv, cena barelu ropy by podle energetických analytiků přesáhla 100 dolarů.
„Blokáda Hormuzského průlivu pošle ropu nad 100 dolarů,“ řekl zpravodajskému serveru CNBC investiční analytik společnosti Tribeca Investment Partners James Eginton. „Pokud budeme v příštích několika dnech svědky toho, že se Íránci začnou pokoušet zablokovat Hormuzský průliv, měli bychom se připravit na mnohem vyšší ceny ropy,“ dodal.
Také podle analytika Francisca Blancha z oddělení pro výzkum surovin a derivátů v bance Bank of America by uzavření Hormuzského průlivu pravděpodobně poslalo cenu ropy na trojmístné číslo. Ve své úterní zprávě ale Blanch takový vývoj označuje za málo pravděpodobný a svůj odhad odůvodňuje obavami Íránu ze silné vojenské odpovědi na tento krok ze strany Spojených států.
Rovněž analytik Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate očekává, že by cena ropy v případě vyhrocení krize dál výrazně vzrostla. „Kdyby konflikt mezi Íránem a Spojenými státy výrazně eskaloval, mohla by cena ropy vystřelit o deset až dvacet dolarů za barel. Ale nebylo by to udržitelné,“ dodal.
Hormuzský průliv leží mezi Íránem a Ománem. Je to úzká, ale strategicky důležitá vodní cesta, která propojuje blízkovýchodní producenty s klíčovými trhy po celém světě. V roce 2018 se průlivem – který je v nejužším bodě široký jen kolem 40 kilometrů – denně přepravovalo v průměru 21 milionů barelů ropy. To odpovídá zhruba 21 procentům celosvětové spotřeby této suroviny.