Ropa kvůli napětí na Blízkém východě zdražila, barel stojí přes 70 dolarů. Stoupá i cena zlata

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou o více než dvě procenta a ropa Brent stoupla nad 70 dolarů za barel. Mohou za to prohlášení ze Spojených států, Íránu a Iráku po zabití íránského generála, která zvyšují napětí na Blízkém východě. To také žene vzhůru cenu zlata, která se vyšplhala na nejvyšší úroveň téměř za sedm let. Na rekord vystoupila rovněž cena palladia.

Severomořská ropa Brent, která je považována za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, v pondělí ráno  stoupla o 2,3 procenta na 70,18 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o dvě procenta na 64,32 dolaru za barel.

Vývoj ceny ropy Brent (v USD za barel)
Zdroj: Kurzy.cz

Růst navazuje na páteční zvýšení cen ropy o více než tři procenta, které vyvolala zpráva, že američtí vojáci v noci na pátek u letiště v Bagdádu zabili velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, kterého Washington spojuje mimo jiné s plánováním teroristických útoků proti Spojeným státům. Noční útok, který nařídil prezident Donald Trump, způsobil eskalaci napětí mezi Íránem a USA a vyvolal na trzích zájem o bezpečnější investice.

Konflikt na Blízkém východě by také mohl ohrozit dodávky ropy. Region se na celosvětové produkci této suroviny podílí téměř polovinou a zhruba pětina celosvětových dodávek prochází Hormuzským průlivem.

V neděli Trump pohrozil zavedením sankcí vůči Iráku, který je druhým největším producentem v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), pokud se budou muset američtí vojáci stáhnout ze země. Bagdád předtím vyzval Američany a další zahraniční vojáky, aby opustili Irák. Trump rovněž prohlásil, že USA se pomstí Íránu, pokud Teherán přijde s odvetnými útoky po zabití Solejmáního.

Páteční zpráva amerického úřadu pro energetické informace EIA ukázala, že zásoby ropy se v uplynulém týdnu snížily nejvíce od června, protože vývoz poprvé překonal čtyři miliony barelů denně. Špatné počasí v neděli zavřelo všechny čtyři ropné vývozní terminály na východu Libye. Zavřené zůstanou nejméně tři dny, uvedla agentura Reuters.

„Nelze vyloučit, že se cena ropy dostane na úroveň kolem osmdesáti dolarů za barel. Tolik stála naposledy na podzim 2018. Cena pohonných hmot v Česku tehdy byla o 1,50 až dvě koruny vyšší než nyní. Při dalším houstnutí napětí mezi USA a Íránem by pohonné hmoty v Česku zhruba v takovém rozsahu už v dohledné době, nejspíše do konce února, zdražily,“ míní Kovanda.

Zlato nejdražší téměř za sedm let, palladium je na rekordu

Problémy na Blízkém východě se odrazily také v ceně zlata. Vyšplhala se na nejvyšší úroveň téměř za sedm let a přiblížila se hranici 1600 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na rekord pak vystoupila cena palladia, které poprvé prolomilo hranici 2000 dolarů za unci.

„V centru pozornosti stojí geopolitická situace,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Benjamin Lu ze společnosti Phillip Futures. „Napětí mezi Íránem a Spojenými státy eskalovalo do bodu varu, což tlačí ceny zlata vzhůru,“ dodal.

O zlato je zvýšený zájem právě v dobách nejistoty. Například od začátku roku 2008 do konce roku 2009, tedy v období globální finanční krize, se cena zvýšila asi o 35 procent. Nyní k nejistotě přispívá i fakt, že Írán přestane respektovat limity obohacování uranu, což byla součást jeho smlouvy s mezinárodními partnery z roku 2015.

„Situace na globálních trzích velmi připomíná historii. Ropné šoky v 70. letech a vpád USA do Vietnamu nebo do Iráku,“ sdělil analytik Marek Brávník ze společnosti Golden Gate CZ, která obchoduje se zlatem. „Cena drahých kovů na okolnosti reaguje stejně jako při takovýchto událostech. Nicméně až se krize uklidní, lze očekávat opět korekci,“ dodal.

Co se palladia týče, nynější výstup jeho ceny na rekord odráží slabší nabídku. „Hlavním rizikem do budoucna je to, zda vzestup vydrží,“ poznamenal analytik Warren Patterson z banky ING. Palladium se hojně využívá při výrobě automobilových katalyzátorů a nabídka tohoto kovu je slabá dlouhodobě. Za loňský rok se cena palladia zvýšila asi o 54 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 14 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 16 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 20 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...