Jáchymovský tolar dal jméno americkému dolaru. Jako stříbrná mince vznikl před 500 lety

Před půl tisíciletím, 9. ledna 1520, umožnil zemský sněm hraběti Štěpánu Šlikovi razit ze stříbra z jáchymovského dolu vlastní mince. Podle německého názvu města Joachimsthal se pro ně na evropských tržištích vžil název Thal, Thaler či Joachimsthaler, v českých zemích tolar. Právě tolary ukončily éru do té doby nejznámější české mince – pražského groše, kterým se v zemích Koruny české platilo od roku 1300 téměř dva a půl století. A také daly jméno americkému dolaru.

Bohaté ložisko stříbra bylo na české straně Krušných hor objeveno začátkem 16. století. Na místě osady Konradsgrün krátce poté vznikla obec Thal, později pojmenovaná dle svatého Jáchyma Joachimsthal, současný Jáchymov.

Díky stříbru se někdejší krušnohorská osada stala významným regionálním centrem a po Praze Jáchymov se zhruba 18 tisíci obyvateli platil za druhé nejlidnatější město v Čechách. Nebyl však jediným českým městem, které proslavila těžba stříbra a ražba mincí. K historicky významným zdrojům českého stříbra patřily především Kutná Hora, Příbram, Jihlava, Stříbro a Rudolfovský rudní revír u Českých Budějovic.

5 minut
Jáchymovský tolar vznikl před 500 lety
Zdroj: ČT24

Stříbrorudná ložiska se v menší míře těžila na mnoha dalších místech Česka a vysloveně horečka v místech současné Kutné Hory vypukla už koncem 13. století. Byla sem přenesena i královská mincovna a s ražením pražského groše se Kutná Hora vyvinula ve finanční centrum českého státu. Za čtyřsetletou historii dolování tu vytěžili na dva tisíce tun stříbra.

Šlikovská snaha

V renesančních Čechách se ale o slovo stále intenzivněji hlásil i Jáchymov. Královským privilegiem vydaným Ludvíkem Jagellonským 6. ledna 1520 se pak Jáchymov stal svobodným horním městem, a protože podnikatelské ambice tehdejší aristokracie sílily, nezůstalo jen u toho. „V roce 1520 dostalo město Jáchymov povolení razit mince od zemského sněmu a bylo povýšeno na horní město. Tím se stalo velmi vyhledávanou lokalitou pro všechny řemeslníky a hlavně pro těžbu stříbra,“ uvedla ředitelka karlovarského muzea Dominika Kožešníková.

Významnou roli v otevření a kontrole místních dolů sehrál hrabě Štěpán Šlik, který mimo jiné v roce 1518 vydal zdejší první horní řád – a o šest let později se zde už těžilo v 613 dolech a štolách. Progresi celého regionu pak ilustruje i půl tisíciletí staré rozhodnutí zemského sněmu, které Šlikům v lednu uznalo právo na vlastní mince (podle různých zdrojů se ale jáchymovské tolary razily už rok před tím).

V roce 1528 ale Šlikové museli s ražbou mince přestat. Hlava rodu Šliků, Štěpán Šlik, totiž zemřel v bitvě u Moháče proti Turkům, když jel pomoci králi Ludvíku Jagellonskému. A nový český král Ferdinand I. Habsburský v roce 1528 odebral Šlikům právo těžby. 

Šlikovské tolary měly průměrnou hmotnost 29 gramů a vynikaly velmi kvalitním stříbrem. „Obsahovaly zhruba 94 procent stříbra,“ připomíná Kožešníková. Raženy byly do roku 1528, kdy Ferdinand I. Habsburský mincovní právo kvůli sporům Šlikům odňal a dal razit tolary vlastní. Doly i město pak Šlikové ztratili relativně záhy, už v roce 1547. Pověst krušnohorské mince ale měla ještě sílit – minimálně pokud jde o samotný název.

Jáchymovský tolar
Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Tolar – taler – daler – dolar

Jáchymovský tolar se zobrazením českého královského lva dal vzniknout mincovnímu systému, který trval více než 350 let a rozšířil se v Evropě i v zámoří. Tolarová měna za svou existenci obsahovala mnoho mincí (i díly či násobky jako půltolar, čtvrttolar a dvoutolar) a například tolar Marie Terezie, takzvaný levantský, se zařadil mezi nejznámější mince světa.

K rozšíření tolaru přispěl zejména obchod s kávou, používal se po Evropě, v oblastech tureckého panství, v arabských zemích i v Africe. Tolaru tak pravděpodobně vděčí za své jméno i americký dolar. Thaler či tolar se v jiných jazycích měnil na tallero, taler, daler, dalur, daalder.

V 17. a 18. století velmi rozšířené nizozemské mince se znakem lva dostaly název leeuwendaler (také leeuwendaalder), což se uchytilo i v severoamerické kolonii Nové Nizozemsko, dnešním New Yorku, a také v britských koloniích v Americe.

Název mince se v angličtině změnil na dollar (lion/lyon dollar) a toto označení se ujalo i pro název platidla oficiálně zavedeného v USA v roce 1785. V koloniální Americe se také říkalo španělský dolar hojně rozšířené španělské stříbrné minci v hodnotě osmi reálů, takzvané „osmičce“.

Nejznámější středověkou mincí raženou na českém území je pražský groš zavedený přemyslovskými králi, historie ale sahá ještě před něj. Své mince měli už Keltové (zlaté a stříbrné statéry – duhovky), v 10. století za vlády Boleslava I. začala ražba stříbrných denárů, které nahradil až zmiňovaný groš po mincovní reformě Václava II. Spolu s pražským grošem byla zpočátku ražena drobná stříbrná mince nazývaná parvus (parvi), později ji nahradily mince nazývané haléř, groš, grešle, peníz a krejcar, který byl první mincí změněnou ze stříbrné na bronzovou.

Za Přemysla Otakara I., Václavova praděda, začala ražba brakteátů, jednostranně ražených mincí z tenkého plechu. V roce 1531 pak byl v Čechách zaveden říšský zlatý, větší stříbrná mince, která měla být jednotným platidlem na území celé Svaté říše římské.

Kromě stříbrných mincí se v česku razily též mince zlaté, a to například floreny a dukáty. Razily se ale i mince „kreditní“, tedy bez vnitřní hodnoty, jako první měděné husitské flůtky. Na zlatě byla založena i koruna, která se stala měnou tehdejší habsburské monarchie v roce 1892. Ze zlata však byly pouze mince vyšší hodnoty.

Názvy koruna a pro drobné mince haléř převzaly i nástupnické státy po rozpadu monarchie v roce 1918. Dnešní koruna česká se používá od rozdělení Československa a měnové odluky v únoru 1993. Současné korunové mince jsou z oceli, vyšší hodnoty z oceli a slitin mědi a zinku. Haléřové mince, které však již byly kvůli nepatrné hodnotě staženy z oběhu, se vyráběly z hliníku s malou příměsí hořčíku.

České mince
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Vzpomínka České národní banky

Česká národní banka nyní vydává při příležitosti připomínající 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů pamětní stříbrnou dvousetkorunu. V prodeji jsou od středy 8. ledna 2020. Stříbrná mince je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Vydává se ve dvojím provedení – v běžném a špičkovém.

V běžné kvalitě s vroubkovanou hranou bude emitováno 6700 mincí a dalších 12 300 kusů pak ve špičkové kvalitě vyznačující se vysoce leštěným provedením, matovaným reliéfem a hladkou hranou.

Nominální hodnota mince 200 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné i aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dováží se stále méně ojetých aut. Výjimkou jsou elektromobily

V lednu počet registrací ojetých aut ze zahraničí meziročně klesl skoro o pět procent. Podobný trend trvá už od roku 2021, kdy se prodejům dařilo, protože výrobu automobilek narušila pandemie covidu-19. Častěji se dnes v bazarech objevují ojeté elektromobily z dovozu. Loni jich lidé oproti roku 2023 registrovali dvakrát víc.
před 3 hhodinami

Výborný nečeká dramatický vývoj cen potravin. Podle Fialy z SPD je nutné rozbít oligopol

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.
před 5 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
14. 2. 2025

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
14. 2. 2025

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025
Načítání...