Limit pro povinné platby DPH u živnostníků by se mohl zdvojnásobit

4 minuty
Události: Tlak na změnu limitu DPH pro živnostníky
Zdroj: ČT24

Opoziční strany navrhly, aby roční hranice pro povinnou registraci k DPH vzrostla z jednoho milionu na dvojnásobek. Argumentují hlavně snížením administrativní a daňové zátěže. Vládní strany ANO a ČSSD jsou proti, k opozici se ale přidali také komunisté, kteří jinak vládu tolerují. O návrhu se bude jednat při přípravě daňového balíčku na rok 2021: pokud by prošel, DPH by odvádělo méně živnostníků než dosud.

Malíř František Grüner dosahuje ročního obratu necelých dvou milionů. Proto už zhruba dvacet let platí DPH. Cítí to jako zátěž, protože musí zaměstnávat účetní a hlídat termíny každé tři měsíce. Kdyby si nyní mohl vybrat, tuto daň by raději neplatil.

Výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavel Žatečka se domnívá, že zvýšení hranice na dva miliony by pomohlo mnoha živnostníkům. „Hodně jich je přesně na této hranici.“

Živnostníků s obratem do milionu ročně, kteří se nemusí registrovat k DPH, je dnes zhruba 422 tisíc. Část z nich ale odvádí daň dobrovolně, protože se jim to při obchodování s dalšími firmami vyplatí. Pokud by stát hranici pro povinnou registraci k DPH zvýšil na dva miliony, mohly by toho využít desítky tisíc lidí.

DPH
Zdroj: ČT24

V Poslanecké sněmovně plán na posunutí hranice ročního obratu pro povinné odvádění DPH z jednoho na dva miliony podporují všechny opoziční strany. Vstřícní jsou k návrhu i komunisté. 

Předseda KSČM  Vojtěch Filip uvádí, že jim tento návrh nevadí a budou o něm dál jednat. Předseda Pirátů Ivan Bartoš považuje návrh za rozumný. Podobně smýšlí i předseda STAN Vít Rakušan, podle něhož by se tak zjednodušil lidem život. Také předseda SPD Tomio Okamura podporuje takové podmínky, aby se lidé mohli sebezaměstnat.

S návrhem přišla už loni na podzim, kdy se projednával daňový balíček na letošní rok, ODS. „Chceme to dlouhodobě, je to v našem programu. Na drobných a středních podnikatelích závisí prosperita naší země,“ uvedl předseda Petr Fiala. Strana předloží návrh znovu, až se bude projednávat daňový balíček na rok 2021. 

DPH
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale s návrhem opozice nesouhlasí. Důvodem není jen fakt, že by kvůli němu vypadly z rozpočtu tři až čtyři miliardy. Ministryně navíc upozorňuje, že zatím Česku zakazují zvýšení hranice pravidla Evropské unie.

„Pokud bychom chtěli dva miliony, museli bychom žádat o výjimku. To možné je, ale samozřejmě nebyla by to otázka měsíců, spíše by to trvalo déle a podle mého názoru to nemá smysl,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...