Státy EU schválily Česku systém přenesené povinnosti u DPH

2 minuty
Události ČT: Další krok k zavedení reverse charge
Zdroj: ČT24

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Členské země spolu s Evropským parlamentem přijaly pravidla umožňující využívat přenesení daňové povinnosti z prodejce na kupujícího už před rokem. Česko v lednu požádalo o možnost systém spustit a nyní jen čekalo na to, až se státy k žádosti kladně vyjádří.

„Je třeba si přiznat, že povolení dočasné výjimky trvalo pět let a platí do poloviny roku 2022,“ připustila Schillerová, že na zavedení systému nezbývá moc času. Systém je totiž možné uplatňovat pouze do konce června 2022, kdy mají v EU začít platit nová pravidla pro výběr DPH.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je proto už nyní třeba přemýšlet o tom, jak platnost novinky prodloužit. „Mít legislativu, ale mít možnost (ji využívat) jenom rok, tak to je samozřejmě nesmysl. To určitě nepřinese nic pozitivního ani pro firmy ani pro stát,“ poznamenal Babiš.

Ministryně ještě plánuje debatu s podniky

Legislativní proces v Česku podle ministryně trvá až rok a ještě před jeho zahájením chce Schillerová v polovině listopadu nový princip prodiskutovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací.

„Pro podnikatele to znamená určité změny systému a nastavení. I když se to týká jen těch největších zdanitelných plnění, tak to určitý zásah je,“ podotkla ministryně.

Odmítla, že by se vláda mohla na zavedení systému připravit dříve, když EU souhlasila s principem už před rokem a nynější krok se očekával.

„Vzhledem ke skutečnosti, že EU chce v nejbližší době změnit systém výběru DPH u přeshraničních plnění, zůstává otázkou, zda je zavedení plošného reverse charge potřebné nebo aktuální,“ podotkl partner poradenské skupiny Apogeo Jiří Žežulka.

Podle něj v současné době existují jiné efektivní nástroje k omezení daňových úniků, například kontrolní hlášení.

Režimu přenesené daňové povinnosti mají podléhat veškeré transakce u zboží a služeb překračující 17 500 eur (zhruba 450 tisíc korun). 

Babiš systém označuje za svou prioritu dlouhodobě, podle něj výrazně pomůže zlepšit výběr daní. Česko si prosazení změny v Radě EU vyvzdorovalo trvalým tlakem, když hrozilo blokovat některé daňové úpravy požadované například Francií.

Podle kritiků se jen změní charakter podvodů

Kritici reverse charge ovšem namítají, že tento systém zcela nevymýtí podvody, pouze povede ke změně jejich charakteru. Náklady na jeho velmi krátkodobé zavedení navíc podle nich překročí možné příjmy.

„Mám skoro pocit, že někomu došlo, že to celé nedává smysl,“ řekl ČTK v reakci na zprávu o chystané diskusi ministryně s podnikateli a očekávaném dlouhém schvalování zákona europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který Babišův plán dlouhodobě kritizuje. Podle Niedermayera by pro Česko byla nejlepší zpráva, pokud by premiér zavedení systému přehodnotil.

Možnou krátkodobou účinnost reverse charge vnímá jako problém SPD. „Všichni by své účetnictví přizpůsobovali novým platbám a bylo by to jen dočasné,“ podotkl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Myslím si, že je to spíš zčásti PR hnutí ANO než relevantní přínos do státního rozpočtu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Přenesení daňové povinnosti je založeno na tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se znemožňují takzvané karuselové podvody. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 13 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...