Tuzemský průmysl v září pokračoval v poklesu produkce
„Průmyslová produkce v září meziročně vzrostla o 4,9 %, ovšem meziroční dynamika byla podpořena větším počtem pracovních dní, po očištění by tak průmysl meziročně poklesl o 0,6 %. To je dynamika pod dosavadním celoročním průměrem očištěným o pracovní dny ve výši 0,3 %,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. Proti srpnu průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů stoupla o 0,8 procenta.
Díky vyššímu počtu pracovních dní – a to o dva, byla meziroční dynamika v září silnější u řady odvětví. Ve váhově nejvýznamnějším automobilovém sektoru se meziročně zvýšila produkce dokonce o 11 procent, což je podle Seidlera hodnota citelně nad dosavadním průměrem ve výši tří procent.
„Průměrný letošní růst je tak obdobný jako v loňském roce. Sice už nejde o dvouciferné hodnoty jako v letech 2014–2017, v kontextu 10% poklesu v Německu je to však solidní výkon. Přitom německý automobilový průmysl není natolik volatilní, v době dvouciferného růstu v tuzemsku rostl kolem 2–4 %, jeho letošní dvouciferný pokles tak naznačuje závažnost problémů, kterým německý automobilový sektor čelí v souvislosti se zpřísňujícími se emisními normami,“ dodává Seidler.
Automobilovému průmyslu k výborným výsledkům pomáhá ofenziva nových úspěšných modelů, doplnila analytička ČSOB Irena Procházková. Vývoj v průmyslu zůstává podle ní nadále dvourychlostní. Na jedné straně automobilový průmysl spolu s výrobci elektrických zařízení, a dokonce i farmacie nebo papírenský, na druhé straně stojí většina oborů, jejichž produkce v letošním roce klesá s tím, jak slábne zahraniční poptávka, dodala.
Dařilo se také výrobcům elektrických zařízení, naopak pokles zaznamenala výroba strojů a také počítačů.
„Český průmysl se potýká s poklesem průmyslové aktivity v Německu a eurozóně jako celku,“ řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Vzhledem k exportní orientovanosti českého průmyslu a jeho provázanosti s německým průmyslem není podle něj dost dobře možné, aby se tuzemští výrobci dopadu nepříznivých vnějších vlivů úplně vyhnuli.
Německo a další významné vývozní trhy v posledních měsících vytrvale hlásily klesající odbyt, takže podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila lze očekávat, že i český průmysl bude postupně dále chladnout. Čerstvé zprávy z Německa již ovšem dávají alespoň nějakou naději, že by se tamní průmysl mohl v dohledné době odrazit ode dna, zvláště pokud nastane avizované uklidnění geopolitického obchodního napětí. V takovém případě by německou recesí mohl český průmysl „proklouznout“ bez větší újmy, podotkl.
Otázkou podle hlavního ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy je, zda se ekonomické potíže průmyslu přelijí do dalších částí ekonomiky, třeba do sféry služeb, nebo zda se obecněji promítnou do snížení dynamiky spotřeby domácností.
„Právě spotřeba domácností je letos klíčovým tahounem celé české ekonomiky. Její stále poměrně solidní výkon ji pomáhá udržovat relativně odolnou vůči německému zpomalení. Při nelepšícím se stavu mezinárodní ekonomiky, zasažené zejména obchodní válkou USA a Číny, je třeba počítat s dalším zhoršováním podmínek v tuzemském průmyslu a od příštího roku s růstem celkové míry nezaměstnanosti v Česku,“ konstatuje Kovanda.
Stavebnictví v září meziročně stouplo o 2,9 procenta
Stavební výroba v Česku se v září vrátila k meziročnímu růstu, vzrostla o 2,9 procenta, o měsíc dříve zaznamenala přitom meziroční pokles o 3,7 procenta. V září se meziročně o procento zvýšila produkce v pozemním stavitelství, naopak v inženýrském o 1,7 procenta klesla, informoval ČSÚ.
„Stavební produkce si udržela vysokou úroveň z loňského září, kdy se dařilo zejména inženýrským stavbám. Aktuálně je na tom proto lépe pozemní stavitelství, což je vidět také na výrazném růstu počtu dokončených bytů. Zásoba dosud neprovedených stavebních zakázek byla ke konci září meziročně vyšší o více než desetinu,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
„Září bylo mimořádně úspěšné pro bytovou výstavbu, protože v celém Česku se začalo stavět 3653 bytů, což představuje meziroční nárůst o 45,8 procenta. Úspěšný měsíc má za sebou z tohoto pohledu také hlavní město, kde se podle ČSÚ v září začalo stavět 1168 nových bytů. To je více než čtvrtina celkového letošního počtu, “ říká ředitel a předseda představenstva Ekospol Evžen Korec. Nicméně připomíná, že klíčové je zjednodušit povolování nových staveb.
Na složitost nedávno upozornila i Světová banka ve své pravidelné ročence Doing Business 2020. Česká republika v ní z pohledu složitosti stavebního procesu klesla o jedno místo na 157. příčku za Moldávii a před Honduras. „Z hlediska délky získání stavebního povolení jsme mezi dvacítkou nejhorších zemí, a to Světová banka porovnává pouze zákonné lhůty. Ve skutečnosti bychom na tom byli ještě mnohem hůře,“ dodává Korec.
Zahraniční obchod má našlápnuto na rekord
Českému zahraničnímu obchodu se daří velmi dobře, a to i navzdory horší ekonomické výkonnosti největšího exportního partnera Česka, Německa, i celkovému zpomalování globální poptávky.
„Bilance zahraničního obchodu vykázala v září přebytek na úrovni 25,1 miliardy korun. Překonala tak nejen tržní očekávání, ale i náš optimistický odhad, který počítal s 21 miliardami korun. Celkový výsledek vylepšila především bilance s motorovými vozidly, kde byl přebytek v meziročním srovnání o 7,3 miliardy korun vyšší. Rostl především vývoz automobilů. Vyšší bylo i saldo ostatních dopravních prostředků, zároveň se zmenšil deficit bilance ropy a zemního plynu,“ komentuje výsledky ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Za celý letošní rok má však český zahraniční obchod našlápnuto podle analytiků k dosažení dalšího rekordu. Od začátku roku jeho přebytek vyšplhal na 141 miliard korun. „Výsledek 163 miliard z let 2016 a 2017 tedy není nedostižným cílem. Zároveň je ale třeba dodat, že k pozitivnímu výsledku přispívá nejen exportní výkonnost ekonomiky, ale i klesající import. Ten je důsledkem slabší investiční aktivity,“ poznamenává Steckerová.